Čtení na tyto dny

Pocta

Byli jsme vyznamenáni.

Nu ano,
letos na jaře
dostalo se nám mimořádné výsady.
V koruně naší borovice
založil si hnízdo pár pěnkav.

Já ovíván
přelety dříve vzácnými jak šafrán
jen popelím se v poctě důvěrou,
ty co chvíli zase kladeš na ústa
prst v roli starostlivé strážkyně.

A oběma nám duše obrůstají prachovými pírky.
A oběma nám jde k duhu
tohle filigránsky něžné sousedství
v zeleném velkoměstě veškerenstva.

(Josef Suchý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Šikmý kostel: románová kronika ztraceného města, léta 1894–1921

Karin Lednická, č. 2/2022, s. 23-25, pro předplatitele

Skalická Morávka

Petr Birklen, č. 2/2022, s. 44-45

Vzpomínka na Vítka Grulicha __ 2. 10. 1956 – 24. 2. 2022

Olga Lepšová-Skácelová, č. 2/2022, s. 56-57

Tisy v tísni

Renata Placková, č. 2/2022, s. 58

Bývala za plaňkovým plotem cesta do pole aneb o krajinném žalu a zbytkové naději

Petr Čermák, č. 1/2022, s. 2-3

Elementární automat Rule 30, homolice vznešená a meze poznání

Martin Dvořák, č. 1/2022, s. 20-22, pro předplatitele

Jak jsem vstoupil na „Mýtinu“ Josefa Jambora

Michal Friedl, č. 1/2022, s. 31-33, pro předplatitele

Jak mohu snížit svoji uhlíkovou stopu nepoužíváním rašeliny?

Renata Placková, č. 1/2022, 42-44

V zahradách duše


Pavel Klvač, č. 5/2012, str. 30

Hesse, H.: Radosti zahradníka. Argo, Praha 2012, 235 s.

Práce na zahradě je především práce s půdou. Většinou s ohnutými zády, často vkleče. Ač nízko u země nebo rovnou v zemi, má svoji poetickou a povznášející rovinu. Stává se osobním útočištěm, pozvedá do výšin snění. Čtenář si může vzpomenout třeba na Zahradníkův rok Karla Čapka, milovník výtvarného umění na petrkovskou zahradu Bohuslava Reynka, každý školák na svoje literární toulky Zahradou Jiřího Trnky. V nedávno vydaném souboru úvah, povídek a básní Hermanna Hesseho najdou podněty všichni zahradníci.

Překlad Hesseho výběru „zahradní“ tvorby přichází k českému čtenáři právě včas - v době rostoucí obliby přírodních zahrad. Noví zahrádkáři dnes mimo čistotu své domácí produkce vitaminů oceňují i duchovní nadhodnotu práce na zahradě, pozorování koloběhu přírody i partnerské vztahy s dříve málo vítanými návštěvníky zahrady. Básně a zamyšlení slavného spisovatele nám mohou být spíše pobídkou k pěstění duševního vhledu do tajemství našich zahrad než návodem k jejich skutečnému uspořádání. Kromě potřebného tělesného uvolnění nacházel Hesse mezi záhony a stromy též vhodné místo „k meditaci, spřádání vláken fantazie a ke koncentraci duševních nálad“. Zahradní idyla mu byla domovem, ochranou před vrtochy vnějšího dění.

V jeho textech vystupuje zahrada jako místo melancholické, jako metafora mládí - „mé mládí bylo, jak bych zahradou se bral“, jako projekční plátno proměn básníkových citů a životních etap na pozadí změn ročních cyklů přírody - „Mdlé léto se s chvěním blíží / tiše ke svému skonu“. I jako místo mystického rozjímání, kde stromy mají svoji posvátnost a jsou předmětem uctívání - „v jejich vrcholcích šumí svět, jejich kořeny spočívají v nekonečnu“. A samozřejmě i místem všednodenní zahradnické rutiny a přemáhané nepřízně přírody, která sice dovoluje člověku, aby si budoval s oporou své fantazie, holých rukou a drobného náčiní svůj idylický mikrosvět, přitom mu ale dává neustále najevo, kdo má v tomto světě vůní, chutí a obrazů jednoznačně navrch.

Pavel Klvač

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu