Čtení na tyto dny

Bivak podle Platóna

(Jaromíru Tomečkovi)

Sedím v jeskyni
u skromného ohníčku
a navzdory možné pokutě
sleduji odrazy
na vápencové kůži skály

Platónova jeskyně
v lůně Moravského krasu

Ale odrazy nejsou stínem skutečnosti

Povolání: Romantik
Již bez místa
neboť romantismus
jest důvodem
k odebrání svéprávnosti
Tudíž: Bez nároků na honorář a penzi

Sedím v jeskyni
Neskutečné odrazy
skutečně krásné chvilky

(Jaroslav Kvasnica) 

 

Doporučujeme ke čtení

České moře či velehory? Kde vám poví tuto story?

Martina Pásková, č. 2/2020, s. 2-4

Stone balancing neboli vyvažování kamenů

Jan Macek, Rudolf Novák, č. 2/2020, s. 13-16, pro předplatitele

Nech půdu žít

Jana Dlouhá, č. 2/2020, s. 27-29

Jan Lacina, lesník s duší umělce a básníka (1944–2020)

Petr Maděra, č. 2/2020, s. 37-39

Erazim Kohák (21. května 1933 – 8. února 2020)

č. 1/2020, s. 3, pro předplatitele

Historie snah o územní ochranu oblasti na soutoku Moravy a Dyje

David Horal, Vladan Riedl, č. 1/2020, s. 4-7

Obnovitelné zdroje energie s chladnou hlavou


Bronislav Bechník, č. 5/2012, str. 31

MacKay, D. J. C.: Obnoviteľné zdroje energie - s chladnou hlavou. Slovenská inovačná a energetická agentúra, Bratislava 2012, 368 s.

David J. C. MacKay - profesor fyziky na University of Cambridge a od roku 2009 hlavní vědecký poradce britského ministerstva pro energetiku a klimatickou změnu - považuje za prokázané, že změna klimatu je způsobená člověkem a že je nutno velmi rychle snižovat emise CO2. Publikace vyšla v roce 2009, některé pasáže tedy mohou být již zastaralé: Například elektřina z fotovoltaiky je levnější než elektřina pro domácnosti nebo práce získávaná z ropných paliv ve spalovacích motorech. Některé technologie, které autor považuje za proveditelné, mohou v masovém měřítku selhat. V každém případě se však jedná o mimořádnou práci jak rozsahem, tak hloubkou. O to víc, že jde o dílo jednoho autora. Výborná jsou zejména názorná porovnání v grafech a mapách, která jsou pro naprostou většinu čtenářů přínosnější než prosté srovnávání čísel. Pro technicky zaměřené čtenáře je určena třetí část, v níž jsou vybraná témata vysvětlena podrobněji. Pro zvídavé je doplněno obrovské množství odkazů na použité zdroje informací.

Práce je zaměřena na faktická tvrzení, jejichž pravdivost lze prokázat, nebo vyvrátit, nikoliv na etická (např. „státy s nejvyššími emisemi CO2 na osobu mají povinnost proti změně klimatu zakročit“), jež prokázat nelze. Vyhýbá se například otázce, zda je etické provozovat jaderné elektrárny ve vyspělých zemích, zatímco rozvojovým zemím je tato možnost často upírána. Jediné etické tvrzení, které se dokonce opakuje, je: „Měli bychom mít plán, který dává smysl.“ Hledání takového plánu je už založeno na aritmetických výpočtech.

V první části autor rozebírá výrobu energie z jednotlivých obnovitelných zdrojů na území Velké Británie a porovnává ji se současnou spotřebou, kde podstatnou část tvoří doprava (převážně automobilová a letecká). Další významnou položkou je energie na ohřev a chlazení.

I když se sečtou horní odhady možností všech obnovitelných zdrojů energie, nejsou schopny pokrýt současné energetické potřeby. Větší problém však je, že proti každému obnovitelnému zdroji lze něco namítnout („fotovoltaika je drahá“, „větrníky hyzdí krajinu“, …).

Druhá část je zaměřena na vyrovnání bilance při snížení emisí CO2. Bylo by vhodné snížit populaci a změnit životní styl, to však nelze prosadit politicky. Na straně spotřeby zbývá energetická účinnost zejména v dopravě, ohřevu a u elektrických spotřebičů. Některá doporučení autor odzkoušel ve své domácnosti, včetně doporučení obléci tlustý svetr a snížit teplotu, na jakou jsou vytápěny obytné místnosti, na 15 až 17 °C, což byla běžná teplota ještě v 70. letech minulého století.

Možnosti jednotlivých energetických zdrojů jsou rozebrány z hlediska schopnosti dlouhodobě pokrývat energetické potřeby lidstva, nejsou však řešeny externality. Přesto „čisté uhlí“ nevyhovuje ani v případě, že by se podařilo zachytit veškerý CO2, stejně jako současné typy jaderných reaktorů. Jaderná fúze je stále ve fázi experimentů stejně jako bezpečnější rychlé množivé reaktory a získávání uranu z mořské vody. Obnovitelné zdroje z třetích zemí zase vyžadují politickou stabilitu a spolupráci Evropy se severní Afrikou a Arabským poloostrovem.

Je třeba přestat říkat na všechno ne a vybrat si možnosti, kterým řekneme ano. Je proto nastíněno několik realizovatelných alternativ cílového energetického mixu. Poslední věcí, o které by se mělo diskutovat, je zachytávání a ukládání CO2, i tato možnost je však vyhodnocena.

Kdo chce začít hned, může přestat létat letadlem, jezdit autem méně, s více spolucestujícími, pomaleji a plynuleji, doma si obléci svetr, nekupovat zbytečnosti a vyhnout se balení. V další fázi je možno zateplit, vyměnit okna, pořídit solární systém. Celkově tak lze s poměrně malými změnami životního stylu spotřebu energie snížit o více než dvě třetiny.

Bronislav Bechník
Fakulta stavební VUT v Brně

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu