VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Historie mapování podzemních vod

Český hydrometeorologický ústav provozuje jedinou celoplošnou pozorovací síť podzemních vod na území ČR. Systematické pozorování podzemních vod začalo v trase projektovaného kanálu Dunaj-Odra-Labe na přelomu 30. a 40. let 20. století. V té době byly vyvrtány úzkoprofilové vrty jdoucí v řadě napříč říční nivou v proměnlivé vzdálenosti od sebe. Část těchto objektů byla zařazena do státní pozorovací sítě a je pozorována dosud. Celoplošná pozorovací síť vznikla postupně v letech 1957-1969 s výjimkou pozorovací sítě hlubších zvodní. Vydatnost pramenů se začala měřit od začátku 50. let. Postupně se provádělo jednorázové mapování pramenů na celém území tehdejší republiky. U každého se změřila vydatnost, teplota vody a pH. Z těchto podkladů byly vybrány prameny do tzv. vyhledávací sítě, která měla svými parametry charakterizovat příslušnou oblast. Tato síť byla dobudována podobně jako síť vrtů začátkem 70. let. V dalším období byly obě sítě optimalizovány, doplňovány a restrukturalizovány tak, aby byl k dispozici reprezentativní pohled na situaci v podzemních vodách a pramenech v celé republice.

Mělké vrty

Monitorují nejvyšší - kvartérní obzor podzemní vody. Tím je určena i jejich hloubka, obvykle řádově v metrech, výjimečně až desítkách metrů. V současné době je jich v ČHMÚ sledováno 1 415. Jsou zásadně vrtané, opatřené většinou ocelovou nebo kameninovou pažnicí (roura o průměru 273 nebo méně často 220 mm, v pásmu zvodnění perforovaná). Nad terén je vyvedena ochranná ocelová pažnice opatřená betonovým kuželem a budkou na měřicí přístroje. Změny hladin jsou měřeny pomocí píšťaly na měřicím pásmu, která po spuštění do vrtu a dotyku s vodou pískne, nebo elektrickými kontaktními hladinoměry. Přibývá objektů s kontinuálním záznamem průběhu samočinnými přístroji limnigrafy nebo pomocí manometrického hladinoměru, kdy data jsou stahována 1× týdně do počítače pracovníky poboček nebo servisní firmou. Ani s postupující automatizací se však bez lidského dohledu nelze obejít. Hloubka hladiny podzemní vody se měří od odměrného bodu, nejčastěji to bývá okraj zárubnice vrtu. Naměřená hodnota se přepočítává buď na údaj o hloubce hladiny podzemní vody (svislá vzdálenost hladiny od povrchu terénu v metrech) nebo o nadmořské výšce hladiny podzemní vody.

Zvláštní variantou jsou hydropedologické profily, ve kterých se sleduje úroveň hladiny podzemní vody v příčném řezu říční nivou. V povodí řeky Moravy je 11 profilů s 8 až 49 pozorovanými vrty a v povodí Dyje je 6 profilů se 2 až 25 pozorovanými vrty. Pažnice mají průměr jen 55 mm a hloubka sond je rozdílná v rozmezí 2,65 m až 11,8 m.

Hlubinné vrty

Síť hlubinných vrtů vznikala v průběhu 80. let a je tvořena jednak novými vrty pro tento účel vyvrtanými a dále staršími vrty z dříve prováděných regionálních průzkumů. Vrty monitorují hlubší obzory podzemní vody a jejich hloubka sahá od desítek metrů po několik stovek metrů. Průměr ocelové pažnice je od 89 do 355 mm. Zhlaví vrtu je kryto proti poškození ochrannou budkou, která současně chrání přístrojové vybavení a umožňuje běžnou údržbu vrtu a odběr vzorků. Vrty jsou osazeny automatickým měřicím zařízením. Od roku 2007 se začaly rovněž využívat automatické přístroje s dálkovým přenosem. Z nich je každý den odečítána na počítači přímo na příslušné pobočce hodnota hladiny z 6. hodiny ranní, celkem je jich sledováno 405.

Prameny

Prameny jsou místa, kde podzemní voda přirozeně a volně vyvěrá na povrch. Množství vody vyvěrající na povrch za sekundu (tzv. vydatnost) se udává v litrech za sekundu a zjišťuje se dvěma způsoby. ČHMÚ používá pro stanovení vydatnosti data z měrných přelivů, kdy veškerá voda z pramene protéká soustředěně jedním nebo více zářezy v přelivu. Přelivy se umísťují co nejblíže k prameništi, aby odvodňovaná plocha povodí byla co nejmenší a nedocházelo k ovlivnění vydatnosti pramene povrchovým odtokem vody a částečně vzdutá voda nemohla obtékat ani podtékat přelivnou překážku ani zahltit zpětně vývěr. Tvar, velikost i počet výřezů v přepážce jsou přizpůsobeny charakteru pramene a jeho vydatnosti. Na vzdušnou stranu přelivové přepážky se pokládá měrná nádoba a třikrát se změří čas plnění nádoby o přesně známém objemu. Má-li měrný přeliv více výřezů, měří se u každého výřezu samostatně 3× za sebou. U velkých pramenů se vydatnost měří podobně jako průtoky malých vodních toků, kdy je přelivová přepážka doplněna vodočetnou latí v místě vzdutí. Vydatnost se vypočítává podle příslušných vzorců na základě údajů přečtených na vodočtu.

Správa hydrologických sítí

Provoz sítě objektů podzemních vod je zajišťován pobočkami ČHMÚ v Praze, Českých Budějovicích, Plzni, Ústí nad Labem, Hradci Králové, Brně a Ostravě. Pobočky zodpovídají za provoz objektů, provádějí základní údržbu a kontrolní měření, zajišťují osazení a servis přístrojové techniky a kontakt s pozorovateli. Dobrovolní pozorovatelé 1× týdně (ve středu) měří úroveň hladiny podzemních vod či vydatnost pramenů, případně i teplotu vody, a měsíční hlášení výsledků posílají na příslušné pobočky ČHMÚ. Výsledky měření vybrané části pozorovací sítě (tzv. hlásné sítě) pozorovatelé odesílají každý týden. Je do ní zařazeno 165 mělkých vrtů, 84 vrtů hlubinných a 112 pramenů. Ve vybraných objektech se provádí také měření teploty a jakosti vody.

Získané údaje se statisticky vyhodnocují. Základním výsledkem u každého objektu jsou v rámci roku průměrné měsíční hodnoty úrovně hladin podzemních vod a vydatností pramenů, minima, maxima, trendy a jiné dlouhodobé charakteristiky. Totéž platí pro teploty vody.

Jak výsledky využít

Údaje o hladinách podzemních vod a vydatnostech pramenů představují velmi cenný zdroj informací pro všechny, kdo jakýmkoliv způsobem podzemní vody využívají. Jsou nepostradatelné při rozhodování o využívání a ochraně zdrojů vod. Rovněž slouží zprostředkovaně nejširší veřejnosti v podobě zajištění zdrojů pitné vody, ochrany ekologických systémů apod. Záznamy o pozorováních jsou majetkem ústavu a jejich poskytování veřejnosti, jakož i výpočty z nich provedené podléhají zpoplatnění dle platného ceníku ČHMÚ.

p.g. Lenka Černá pracuje v oddělení podzemních vod ČHMÚ v Praze.