Čtení na tyto dny

Pohyb

Je také únava
teprve tisíciletého jazyka
(mé řeči)

Je také únava
teprve dvousetletých stromů
(mé ulice)

Louka navečer povadla —

Už dlouho nepršelo
a neozval se cvrček
(má duše)

Auta na vzdálené dálnici
svítí  Třou si
pneumatiky o asfalt

ropný derivát
o ropný derivát
a ropný derivát

je žene

(František Schildberger)

 

Artéské vody v brněnské kotlině


Milan Čáslavský, č. 1/2009, str. 12-14

Jak vznikly a kde jsou artéské vody

Artéské vody (podle francouzského hrabství Artois) jsou zvláštní typ podzemní vody, která po navrtání vystupuje vlivem přirozeného hydrostatického přetlaku nad úroveň terénu. Vyskytují se všude tam, kde voda zasakuje z okolních svahů hluboko do podzemí a shromažďuje se pod nepropustnou polohou, která se nazývá artéský strop. V místě, kde je artéský strop přirozeně nebo uměle porušen, vzniká vzestupný artéský pramen. Podle zákona o hydrostatické rovnováze kapalin vystupuje artéská voda až do výše, která odpovídá úrovni, na které dochází k jejímu zasakování.

Výskyt hlubinných artéských vod v brněnské kotlině je podmíněn existencí pohřbeného koryta starého terciérního říčního toku, který přicházel pravděpodobně z oblastí východních Čech do karpatské předhlubně. Tento příkop vstupuje do Brna od severu kuřimsko-řečkovickou depresí, protékanou Ponávkou, pokračuje k jihu přes Královo Pole na Lužánky a do prostoru černovických pískoven. Artéské vody se v uvedeném prostoru vyskytují v hloubce několika desítek až stovek metrů. Vznikají vsakem srážkových vod na okolních svazích tvořených zvětralými vyvřelými horninami brněnského masivu, nebo zasakováním mělké podzemní vody v poříčí hlavních brněnských toků, zejména Svitavy.

Sedimenty s artéskými vodami jsou na Brněnsku kromě vlastní trasy příkopu a údolí hlavních vodních toků uloženy i v některých bočních zálivech a lokálních depresních strukturách, kterými jsou např. kotlina na severu u Ivanovic, Žabovřeská kotlina, údolí Leskavy (okolí Bohunic a Starého Lískovce). Jsou známé i z okolí Kuřimi v Jinačovickém prolomu a okolí Ostopovic, ale tyto vzdálenější výskyty již s brněnskou kotlinou bezprostředně nesouvisejí.

Ohrožení znečištěním

Ohrožení kvality podzemní vody spočívá v průniku kontaminujících látek do hydrogeologického kolektoru artéských vod. Může k němu dojít oslabenými zónami v místě, kde je nedostatečný artéský ochranný kryt, a starými vrtnými díly a studnami, které propojují mělké a hlubinné zvodnění. Na některých lokalitách artéský kryt není vyvinut a voda z mělké zvodně bez omezení přestupuje do struktury hlubinných vod. Je tomu tak zejména na hlavních trasách, po kterých jsou artéské vody doplňovány.

Hlavní pozornost při inventarizaci hrozeb je třeba soustředit na staré environmentální zátěže. V řadě velkých průmyslových podniků došlo v minulosti k kontaminaci horninového prostředí, podzemní vody a budov různými závadnými látkami anorganické i organické povahy. Jedny z nejnebezpečnějších polutantů jsou chlorované alifatické uhlovodíky (perchloretylen, trichloretylen), které byly v minulosti běžně používány jako odmašťovací prostředky. Velkou hrozbu pro kvalitu podzemních vod představují staré (někdy až historické) skládky a ostatní antropogenní navážky související s historickým i současnými úpravami území pro zástavbu. Na tyto uloženiny jsou často vázány výskyty kontaminujících látek, které mohou zasakovat na hladinu podzemní vody. Za nejvýznamnější zdroj ohrožení tohoto typu lze dnes považovat skládky odpadů ve vytěžených dobývacích prostorech na černovické terase.

V neposlední řadě je třeba uvažovat i hrozby havárií ve stávajících průmyslových objektech a na dopravních tepnách a nežádoucích stavebních zásahů do struktury hlubinných artéských vod. V rámci živelních pohrom lze jako nejvýznamnější hrozby uvažovat povodňové situace na hlavních tocích protékajících městem a extrémní meteorologické situace.

Hrozba nadměrné exploatace

Ohrožení akumulace podzemní vody a vydatnosti hydrogeologické struktury spočívá v možnosti ovlivnění hydrogeologických nebo hydrologických poměrů struktury artéských vod. Významnou hrozbou je mj. nepřiměřená exploatace struktury, kdy akumulace podzemních vod je zbytečně ochuzována a kvalitní podzemní voda je využívána pro účely, pro které by postačovala např. mělká podzemní voda nebo povrchová říční voda.

Neméně významným fenoménem, který souvisí s neracionální exploatací hlubinných podzemních vod, je možnost poklesu artéského napětí na stropu struktury a možnost zasakování kontaminantů do struktury. Tím se kvantitativní a kvalitativní ochrana vzájemně prolínají a stávají se neoddělitelnými.

Využití artéských vod v krizi

Výpadky v zásobování vodou mohou v důsledku teroristických útoků nebo živelních pohrom bez předchozího varování postihnout i Českou republiku. Pro takový případ je třeba mít zabezpečen náhradní zdroj vody, dostatečně kapacitní podle velikosti území a množství obyvatel. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, v § 29 vymezuje, že zdroje podzemních vod jsou přednostně vyhrazeny pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. K jiným účelům může vodoprávní úřad povolit použití podzemní vody, jen není-li to na úkor uspokojování uvedených potřeb. Předpokládané využitelné zásoby artéské vody 250-300 l/s jsou přitom kapacitně i kvalitativně srovnatelné s I. březovským přivaděčem. Nabízejí však úspornější provoz jednoduchou těžbou na místě.

Struktura hlubinných artéských vod v brněnské kotlině je objemem akumulace podzemní vody schopna pokrýt potřeby až několikanásobně větší aglomerace, nežli je krajské město Brno. Má nadregionální význam a je důležitá pro celé území Jihomoravského kraje. Jedná se v každém případě o jedinečnou příležitost pro přežití obyvatelstva v období krizových stavů.

Nutnost ochrany artéských vod

S vědomím jejich výjimečnosti a potenciálního významu, artéské vody v brněnské kotlině zasluhují jak zachování kvality, tak zabezpečení dostatečné akumulace. Ochrana vyžaduje komplexní přístup všech orgánů státní správy a místní samosprávy, zejména institucí činných ve vodním hospodářství a ochraně životního prostředí. Na tomto poli mají příslušné pravomoci a odpovědnosti zejména Magistrát města Brna a Krajský úřad Jihomoravského kraje. Velký kus práce však mohou vykonat i komerční organizace, které působí v oboru hydrogeologie, inženýrské geologie, a v environmentální problematice. Nezbytný je koordinovaný postup při veškerých aktivitách, které se artéských vod dotýkají, a nalezení optimálních řešení a postupů v případě, že by hrozil negativní dopad projektovaných činností na hydrogeologické poměry, hydrologický režim nebo kvalitu podzemní vody.


RNDr. Milan Čáslavský pracuje ve společnosti GEOtest Brno, a.s., jako specialista pro environmentální studie, kterými jsou hlavně ekologické audity, analýzy rizika a studie technické proveditelnosti. V souvislosti s ochranou artéských vod v brněnské kotlině se podílel na řešení nebo konzultaci environmentální problematiky některých velkých brněnských průmyslových podniků, kterými jsou např. Královopolská, Zetor, Lachema, Zbrojovka, Jihomoravské plynárny, ABB, bývalá Cementárna, z ostatních např. Depa kolejových vozidel v Maloměřicích a Heršpicích. Kromě toho spolupracuje s Univerzitou obrany v oblasti nouzového plánování a přípravy na mimořádné události se zaměřením na zajištění náhradních zdrojů vody v období krizových stavů.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu