Čtení na tyto dny

Stromům

Lese, ty mechatý spáči!
(Petr Hille)

Obydlí větrů nikdy neztišená,
plameny zelené, jež náhle vyrazí
a šedá hnízda berou na ramena,
až zase řeřavějí před mrazy.

Vy harfy záchvěvů, jež umírají
pod srdci dosud nenarozeným,
jen brzy milující vás se ptají,
jak lásku stínů spoutat světlem svým.

Vy sloupy zpívající z modra nebe,
vy lesy ležící jak zvíře plné tmy,
jak vaše ticho zneklidní a zebe!

Zelené štěstí poznat dejte mi,
až v přilbách světla sladce obklopíte
mé hodiny jen pro vás, pro vás žité.

(Jan Zahradníček 
Jeřáby, 1933) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Navzdory


Petr Čermáček, č. 6/2012, str. 2

Nevím, čím to je, ale krásné a hodnotné často vzniká navzdory, okolím nechtěné či nechápané. Teprve až se dílo podaří a je jasně vidět, že vzniklo něco výjimečného, pak teprve přichází uznání. Tedy - v lepším případě…

Před lety jsem se podílel na scénáři filmu o lesnících, kteří se rozhodli změnit běžnou profesní rutinu a začali usilovat o to, být hospodářem v biblickém smyslu slova, tj. vytvářet na půdě jim svěřené i jiné hodnoty, než jsou ty, které se vejdou do hospodářských a ekonomických ukazatelů. S mnohými jsem mluvil, o jiných jsem vyslechl příběhy. Další jsem potkal až po dokončení filmu a potkávám je dodnes. Jejich cesty a nápady byly různé: trpělivá a umanutá podpora dřeviny vedoucí k jejímu návratu do porostů, ponechávání starých stromů pro ptáky a hmyz navzdory tomu, že to bylo roky vnímáno jako nepořádek v lese, postupy obnovy sice se vymykající běžným pravidlům a provozním výkazům, za to však vedoucí k bohaté věkové a prostorové struktuře lesa. Překvapivě často měli jedno společné, a to, že na nepochopení naráželi na různých, neřkuli všech stranách. Jako ten nejmenovaný lesník z nejmenovaných hor, díky jehož trpělivému „odboji“ se notný kus horského lesa stále více blíží obrazu, který se slzou v oku kreslíme, když máme popsat, jak by to tu vypadalo, kdyby… Obrazu lesa rozpadajícího se postupně, v malých skupinách, s přirozenou obnovou různého stáří, s torzy tlejících stromů, s ležícími kmeny, na nichž klíčí semenáče. Když měl říci, jak se mu to podařilo, ostýchal se. No, s kolegy lesníky (zejména s nadřízenými) o tom raději nemluví a snaží se, aby tam nikdo moc nechodil, nechává tady totiž stát kůrovcové stromy (což se nesmí) - když je jeden, dva, tak se zpravidla nic nestane, a ty stojící rozpadající se stromy tu přeci mají být. Ochráncům přírody se svým dílem ale také chlubí nerad. Když to totiž vypadá, že by z kůrovcových stromů brouk vylétl a ohrozil jeho započaté dílo (tj. rozvrátil celý porost najednou), tak proti němu potichu na místě zasáhne…

Nevím, čím to je, ale zdá se, že cesta středem je zpravidla nejužší a snadno zaroste trním.

Petr Čermáček

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu