Čtení na tyto dny

Stromům

Lese, ty mechatý spáči!
(Petr Hille)

Obydlí větrů nikdy neztišená,
plameny zelené, jež náhle vyrazí
a šedá hnízda berou na ramena,
až zase řeřavějí před mrazy.

Vy harfy záchvěvů, jež umírají
pod srdci dosud nenarozeným,
jen brzy milující vás se ptají,
jak lásku stínů spoutat světlem svým.

Vy sloupy zpívající z modra nebe,
vy lesy ležící jak zvíře plné tmy,
jak vaše ticho zneklidní a zebe!

Zelené štěstí poznat dejte mi,
až v přilbách světla sladce obklopíte
mé hodiny jen pro vás, pro vás žité.

(Jan Zahradníček 
Jeřáby, 1933) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Věrný svému lesu


Otta Hauck, č. 2/1988, str. 12

Navštívíte-li listnaté porosty vlárského polesí v Bílých Karpatech a máte-li štěstí, že jste jednostrannou činností nezahrabali svoji schopnost cítění, ovane vás v nich nezvykle svěží duch pěstitelské péče. Překvapí vás, kromě jiného, vysoký podíl tvárných kmenů a nutí vás to k otázce: V čem spočívá tajemství pěstitelské činnosti zdejšího lesníka?

Napoví nám základní rovnice genetiky F = G × P,* což znamená, že fenotyp (soubor vlastností jedince) je realizován spolupůsobením genotypu (souhrnu všech dědičných vloh) a prostředí. Kde je zde hranice vlivu genotypu, za co zde odpovídá prostředí? Z použité rovnice vyplývá, že G = F : P, tedy, že genotyp je přímo úměrný fenotypu a nepřímo úměrný prostředí, tedy že je závislý na poměru fenotypu a prostředí. Dále platí, že G = F jen pro P = 1, tedy když životní prostředí, jehož součástí jsou i lidé, je nezkráceným, neochuzeným celkem, tedy je úplné, celistvé, neohrožující atd. Prostě řečeno nekrátí, nedělí, neomezuje, neničí fenotyp, ale podporuje.

Podívejme se z tohoto zorného úhlu na patero pěstitelských zásad lesníka ing. Aloise Indrucha, které prošlo víc než třicetiletou prověrkou.

Jsou to: 1. přirozená obnova lesa, 2. porostní výchova odstraňováním škodících jedinců, 3. péče o čistotu lesa, 4. dokonalá ochrana lesa, 5. péče o půdní fond.

Z těchto pěti zásad vyplývá, že lesník důsledně usiluje naplnit přísný předpoklad P = 1 v rovnici G = F : P. Z bodů 3 až 5 nepřímo vyplývá, že společnost musí zaručit dokonalou ochranu lesa, a to kromě jiného především tím, že pro něj zajistí čisté ovzduší. To znamená, že si každý člověk musí uvědomit, že druh a síla jeho chtění spouští vedle jiného lavinu technologických procesů, které více či méně znečišťují ovzduší a maří sebeušlechtilejší lesní pěstitelskou či šlechtitelskou činnost. Souhrnně můžeme říci, že každý z nás se svými požadavky nepřímo podílí na pěstování lesa, že „životní úroveň“ lesa (vitalita) je ohrožena druhem a rozsahem našich požadavků.

Z použité rovnice také vyplývá, že genotyp nelze trvale odloučit od životního prostředí, že jsa obklopen buňkami, tělem fenotypu, tvoří s prostředím nezrušitelnou jednotu. Chceme-li skutečně zachránit genofond našich lesů, musíme nutně současně dbát o životní prostředí, do něhož patří i naše city, myšlenky a slova, tedy o jeho čistotu.

Vzhledem k současné světové situaci, která před nás jako podmínku přežití klade požadavek proměny, je nutno funkci lesů zhodnotit globálně, poučit se ze zpětných vazeb systému člověk - les a přehodnotit naše požadavky tak, aby nebyly na úkor lesa, ale aby les vzkvétal souběžně s lidskou společností. Teprve pak bude snadné hospodařit analogicky podle vlárského lesníka kdekoliv v naší vlasti. V opačném případě propadnou zkáze i vlárské lesy.


*) Někdy se používá additivní forma rovnice F = G + P. Multiplikační forma F = G × P, kterou uvádí prof. Karel Hrubý, lépe postihuje fakt „interakce“.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu