Čtení na tyto dny

Rok plný dnů

Na patách naděje
Léto.
Léto, které nevyšlo.

Proč skřivanům se hrdlo zadrhlo?
Kdo připínal torzům křídla motýlí?
A kdo byl smyčcem bez houslí?
Na minutovou ručičku lákali
jsme čas.

Je večer. Vysoký až k svítání.
Zbrojíř naděje.
Večer, kdy úzkost taje v dým
a z popele, co po pastýřských
ohních zbyl,
vzlétl jestřáb, sivý pták,
nesmrtelnou perutí.
Nad hory, nad doly.

Zlatem harfy odlétalo léto
a duše svlékala se
pro budoucí dny,
pro světlo nepodpírané berlemi.

(Vít Obrtel)

 

Doporučujeme ke čtení

Příčiny ubývání opylovatelů v krajině

Jaromír Čížek, č. 3/2020, s. 2-4

Tvorba regionálních lučních směsí

Ivana Jongepierová, č. 3/2020, s. 8-9

Doufám v objevování stále nových krajin svého srdce

Jan Lepš, č. 3/2020, s. 30-31, pro předplatitele

Jan Lacina výtvarník

Ivo Dostál, č. 3/2020, s. 36-37, pro předplatitele

České moře či velehory? Kde vám poví tuto story?

Martina Pásková, č. 2/2020, s. 2-4

Stone balancing neboli vyvažování kamenů

Jan Macek, Rudolf Novák, č. 2/2020, s. 13-16, pro předplatitele

Nech půdu žít

Jana Dlouhá, č. 2/2020, s. 27-29

Jan Lacina, lesník s duší umělce a básníka (1944–2020)

Petr Maděra, č. 2/2020, s. 37-39

Nestárnoucí učebnice výběrného hospodaření


Tomáš Vrška, č. 6/2012, str. 28

Ammon, W.: Výběrný princip v lesním hospodářství. Lesnická práce, Kostelec nad Černými lesy 2009, 157 s.

Může překvapit, že v roce 2009 vyšel poprvé český překlad knihy, jejíž první vydání je datováno rokem 1937. Walter Ammon, dlouholetý správce v lesích švýcarského města Thun, ji však ještě za svého života doplnil a dočkal se druhého (1944) a třetího vydání (1951). Knížka se díky svému praxí ověřenému obsahu stala klasikou užití výběrného principu v obhospodařování lesů a pro trvající zájem o nadčasové zkušenosti ji nakladatelství Paul Haupt Bern vydalo znovu ve čtvrtém, upraveném vydání v roce 1995.

Ammonovu knihu lze použít jako učebnici výběrného principu - pochopitelně zaměřenou na určité přírodní podmínky, ve kterých se protínají růstová optima smrku, jedle a buku. V první kapitole autor obhajuje renesanci výběrného principu a vysvětluje svoje pragmatické - tedy hospodářské - důvody. Druhá představuje teorii principu a třetí navazuje popisem struktury, růstu a funkce výběrného lesa ve švýcarském pojetí. Následují dvě klíčové kapitoly o zásadách obhospodařování výběrného lesa a jeho hospodářské výkonnosti, zejména jak na každém majetku v jeho přírodních podmínkách dosáhnout maximalizace a dlouhodobé stabilizace celkového běžného přírůstu - jinak řečeno jak nastavit maximální produkční výkon lesa při zachování trvalosti podmínek, které jej podmiňují. Na závěr Walter Ammon představuje svoji vizi dalšího užití výběrného principu.

V českém překladu jsou zařazeny předmluvy všech čtyř vydání Ammonovy knihy, které pěkně ilustrují postupnou změnu společenských podmínek. Walter Ammon je místy hodně kategorický v obhajobě výběrného principu, ale vždy svá tvrzení dokládá, je přímý a celou problematiku dokáže srozumitelně vysvětlit i těm, kteří se s užitím výběrného principu setkávají poprvé. Neboť jak píše již v prvním vydání: „Když to známe, už to není žádné umění. Umění je to, když to nevíme.“

Tomáš Vrška

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu