Čtení na tyto dny

Na dlani

Javorový list
přikryl město dlaní
a obrátil dlaň do všech koutů

Listem rozsvěcené světlo
puká brázdami smogových ulic
líhnoucími karburátory

V listu je vzkaz
abychom kmenům podali ruce

List nese varování
že nad kameny vyrvanými v lomech
jsou plíce města zaprášené

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Jedličky, jedličky


Mojmír Vlašín, č. 6/2012, str. 32

Ročně se v naší republice prodá přes milion vánočních stromků, které se následně stávají obtížně zpracovatelným odpadem. Ve městech se po svátcích válí velké množství stromků, které byly zbytečně zmařeny. Kdyby se jen jedno procento stromků stalo sazenicí, vysadilo by se jich asi 10 000. Spousta lidí věří stále dokola opakované polopravdě, že stromečky musely být tak jako tak vyřezány, aby mladý les, který je přílišně zahoustlý, vypadal k světu. Stále více vánočních stromků však pochází ze speciálních plantáží, které zabírají místo skutečnému lesu. Pokud jsou takové plantáže na zemědělské půdě či pod vedením vysokého napětí, kde vzrostlý les být nemůže, nelze proti tomu asi nic namítat - většinou tomu tak ale není.

Lidé citliví k problémům životního prostředí se v poslední době začínají pochopitelně zamýšlet nad tím, zda si mají koupit vánoční stromeček, a pokud ano, tak jaký. Mrtvý, nebo živý? Ti, kdo se rozhodnou pro mrtvý, si většinou kupují více nebo méně zdařilou plastovou napodobeninu smrčku nebo jedle. Ti, kteří volí živý stromek, se snaží zakoupit něco jako bonsaj, kterou by mohli mít stále v pokoji nebo na zahradě. Po skončení pobytu uvnitř domu nebo bytu může stromek zkrášlovat balkon či terasu. Majitelé tak vlastní živý, rok od roku stále vyšší stromek.

Je tu však ještě jedna volba: vánoční stromek jako sazenička - začátek výsadby nového lesa. Lidé si koupí stromeček - sazeničku, přes Vánoce ji mají několik dní doma a na jaře ji vysadí tam, kde to je opravdu potřeba. ČSOP Veronica s Rezekvítkem a dalšími organizacemi připravili proto i letos Vánoční stromky - stromy pro život. Jedná se o prodej jedliček v květináči, které po Vánocích zůstanou na zahrádkách nebo se vysazují do lesů v okolí Brna. Hlavní myšlenkou je větší úcta ke stromům. Nechceme, aby vánoční stromky byly vnímány jako řezané květiny, které se po použití zahodí. Chceme, aby se změnil vztah k symbolu Vánoc. Stromečky mají certifikát FSC, což znamená, že pocházejí z ekologicky vedeného lesnictví.

Mojmír Vlašín


Vánoční stromky v květináči prodáváme na několika místech v Brně, vy je ale můžete přivést i do svého města; poradíme vám, jak na to. Základem je najít lidi, kteří mají chuť to rozběhnout, a organizaci, která to zaštítí. Metodiku si můžete stáhnout z www.veronica.cz/dokumenty/ vanocni_stromky.pdf


 

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu