Čtení na tyto dny

Na počest ptáků řek a lesa

Ptáci stoupali nad lesem
jak jiskry
Dvojhlasně
O dvou křídlech
Až zdálo se že nevzlétají
ale že země padá

Bylo ticho
jako v přesýpacích hodinách
anebo ve skále
ale tak ostré
jak večerní obloha
kdy padají hvězdy
a na studánkách řek
omdlévá voda

Na počest ptáků
spících řek a hlubokého lesa
zdvihá ticho
studánku
jako první pokus bohů o pohár

(Josef Hrubý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Břehule: ubývající druh doplácející na proces EIA

Petr Heneberg, č. 4/2017, s. 2-4, pro předplatitele

Doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc.: jeho prínos pre československú ornitológiu zo slovenského uhla pohľadu

Anton Krištín, č. 4/2017, s. 16-17, pro předplatitele

Karel Hudec, nejen ornitolog

Milan Peňáz, č. 4/2017, s. 20-23, pro předplatitele

Ochrana netopýrů = ochrana budov před guánem

Daniel Horáček, č. 4/2017, s. 32-34

Z outsidera lídři evropského ekologického vinařství


Milan Hluchý, č. 1/2013, s. 1-4
V ČR je dnes z celkové výměry vinic (17 500 ha) asi 6,9 % obhospodařováno ekologicky (1 200 ha) a 80 % vinic integrovaně (14 000 ha). Přitom v roce 2006 bylo u nás ekologických 0,1 % vinic (19 ha). Jak se povedla tak obrovská změna?
Druhově nejbohatší vinici v České republice najdeme na jižním úpatí Svatého kopečku u Mikulova.
Druhově nejbohatší vinici v České republice najdeme na jižním úpatí Svatého kopečku u Mikulova. Milan Hluchý

Zpět k chápání přírodní rovnováhy

Zhruba před sto lety procházelo vinařství v celé Evropě hlubokou krizí, kterou si dnes jen stěží dovedeme představit. Příčinou byla především invaze tří škůdců - mšičky révokaze, plísně révy a padlí révového - ve druhé polovině 19. století ze Severní Ameriky. Když se člověk začte do staré kroniky vinařské obce Pollau (dnešní Pavlov) z konce 19. století, objeví zprávy o výnosech 200 kg hroznů na hektar. S révokazem se vinařství celosvětově vyrovnalo poměrně elegantní metodou štěpování evropských odrůd révy na vůči révokazu odolné podnože, ale proti padlí a plísni révy se dosud užívají postřiky. Již v posledních desetiletích 19. století se vinice začaly zaprašovat a stříkat sírou a měďnatými přípravky. Zatímco síra jako biogenní makroprvek nepůsobí v takto používaných dávkách žádné problémy, měď obsažená v Bodróské jíše a později v přípravcích jako Kupfervitriol a ještě později Kuprikol působí v půdách vinic toxicky dodnes.

Od roku 1984 jsme s Ing. Josefem Peřinou, tehdejším vinařem JZD Mikulov, experimentovali s dravým roztočem Typhlodromus pyri. Roku 1987 již bylo jednou ze 36 testovaných populací, „kmenem Mikulov“ tohoto roztoče, chráněno zhruba 200 ha vinic zmíněného zemědělského družstva. V roce 1988 projevilo o metodu zájem dalších asi 30 podniků. Tento predátor se ukázal být v ochraně vinic před škodlivými roztoči tak účinný, že nejen plně nahradil chemické akaricidy, čímž vinařům ušetřil značné náklady na ochranu, ale zároveň díky lepšímu startu révy na jaře prodloužil až o 14 dnů růst révy, což má v chladnějších letech zásadní vliv na dozrávání hroznů, a tím umožňuje výrobu vín vyšší kvality, jako jsou pozdně sběrová a výběrová vína. Jeho použití se promítá i do až 30% zvýšení výnosu hroznů, pokud je to ovšem cílem vinaře.

Domnívám se, že T. pyri sehrál také významnou psychologickou roli při prosazování ekologičtějšího způsobu uvažování vinařů. Od zavedení tohoto způsobu ochrany například vinaři zcela přestali používat asi třetinu pro členovce nejtoxičtějších pesticidů, díky čemu se pomalu začal do vinic vracet život. A navíc, vinaři přes náklady na ochranu začali chápat ekonomickou a potažmo i ekologickou hodnotu populací užitečných organismů, hodnotu přírodní rovnováhy. Za situace, kdy byly ročně vynakládány stovky milionů korun na propagaci pesticidů, se jednalo o první významnou trhlinu ve způsobu totálně technokratického uvažování o ochraně vinic.

Role svazu Ekovín

Na pozvání Rakouské zemědělské komory jsem už v porevoluční době přednášel pro rakouské vinaře a ovocnáře technologii práce s roztočem T. pyri a při jedné z těchto cest jsem se potkal s Ernstem Bolerem, jedním z otců myšlenky integrované produkce v Evropě. Švýcarský systém integrované produkce révy vinné mě tak zaujal, že jsem společně s kolegou Petrem Ackermannem zpracoval v roce 1992 první směrnice integrované produkce pro révu vinnou v ČSFR. V témže roce byl také založen Svaz integrované produkce hroznů a vína (dále: Svaz IP) - dnešní Ekovín, který se během 20 let rozrostl na zhruba 180 členských podniků hospodařících na více než 12 000 ha vinic.

V letech 2000-2001 v rámci projektu PHARE navrženého Svazem IP a realizovaného manžely Gašparem a Zlaticou Vanekovými z Bratislavy (firma Galati) byla zaváděna technologie integrované produkce do vinohradnictví okresů Břeclav a Znojmo. Z asi 6 000 ha vinic byly odebrány tisíce vzorků půdy a provedeny desítky pokusů s ochranou vinic ekologickými prostředky, do vinic bylo zavedeno asi 50 meteostanic a vinaři byli vybaveni odpovídajícími počítači s prognostickým softwarem. Naši vinaři vyjeli na studijní cesty do integrovaně a ekologicky hospodařících podniků a na výzkumná pracoviště v Rakousku, Německu, Švýcarsku, Itálii a Francii. Byla také sledována rozmanitost vyšších rostlin a některých řádů hmyzu a členovců (motýli, střevlíkovití, žížaly). To všechno bylo ze 30 % spolufinancováno prostřednictvím Svazu IP přímo zúčastněnými zemědělskými podniky. Nebylo vůbec jednoduché je získat, ale nakonec to posílilo důvěru vinařů jak v ekologicky orientované vinohradnictví, tak ve Svaz IP a výsledkem bylo zavedení skutečně kvalitní technologie integrované produkce na dalších asi 6 000 ha jihomoravských vinic. Součástí tohoto projektu bylo také vybudování Národního vinařského centra ve Valticích, které dodnes naše vinařství velmi důstojně reprezentuje. V roce 2004, kdy ČR vstoupila do EU, byly poprvé vypláceny vinařům za integrované hospodaření dotace. Tím se dál mírně zvyšovala výměra těchto vinic, i když v řadě případů i z ne zcela ekologických motivů.

Integrované vs. ekologické zemědělství

Prosazování principů integrované produkce má, nebo mělo význam a já sám, na rozdíl od většiny zastánců ekologického zemědělství v úzkém slova smyslu, pořád integrovanou produkci považuji za nesmírně důležitý příspěvek k ekologizaci celého zemědělství. Tyto řádky píši v jižním Vietnamu, kde se při testování ekologických metod ochrany révy a zeleniny denně setkávám s používáním koktejlů složených ze tří antibiotik a několika pesticidů zakázaných ve vyspělém světě před deseti až patnácti lety i v ochraně bavlníku. A tyto koktejly jsou zemědělsky negramotnými farmáři na zeleninu stříkány i dva- až třikrát týdně. Integrovaná produkce upřednostňuje celostní pohled na agroekosystém a snaží se využívat jeho přirozené autoregulační mechanismy. Jakmile však začalo být možné na ni čerpat finanční podpory, začaly se za integrované prohlašovat i systémy naprosto neodpovídající mezinárodním požadavkům (viz web IOBC). Ale i chemický průmysl pochopil, že tento proud je a bude významný, a proto je lépe s ním spolupracovat než proti němu bojovat. „Trvale dobrou“ spoluprací mezi chemickým průmyslem a některými svazy integrované produkce bylo v mnoha případech dosaženo stavu, kdy je zkratku IPM (Integrated Pest Management) možno přeložit jako Inteligent Pesticide Marketing.

To, že integrovaná produkce, jsou-li skutečně ctěny její zásady, může podstatným způsobem přispět ke zvýšení biodiverzity a stability zemědělské krajiny, dokazují opakovaně prováděné studie biodiverzity jihomoravských vinic. Tyto studie však také dokazují, že integrovaná produkce v minimální, jen pro dotace potřebné variantě nemusí krajině a společnosti přinést téměř nic.

Další kaménky do mozaiky

V roce 2005 začali pracovníci firmy Biocont spolu s týmem Dr. Kynio Ogavy z japonské firmy Shin-Etsu testovat v jihomoravských, slovenských a maďarských vinicích metodu feromonového matení samců škodlivých druhů obalečů. Přesně dávkované malé množství hmyzích feromonů znemožňuje samcům dvou druhů škodících obalečů (o. mramorovaný a o. jednopásý) vyhledat a oplodnit samičky svého druhu. Protože znemožňuje páření jen dvou cílových druhů obalečů, chrání před insekticidy i všechny ostatní druhy motýlů a veškerý ostatní hmyz ve vinicích a okolní krajině. Metoda je díky své selektivitě a nulovým reziduím povolena i v ekologickém zemědělství a dnes je úspěšně používána na více než 3 000 ha našich vinic. Tím se české vinohradnictví řadí se 17 % feromony chráněných vinic po Německu a Švýcarsku na třetí místo v Evropě. A protože je tato metoda ještě navíc podstatně účinnější a aplikačně elegantnější než aplikace jakéhokoli insekticidu, i její zavedení zvýšilo důvěru vinařů v ekologické technologie.

Na jaře 2006 rozhodla valná hromada Svazu IP zdánlivě nepochopitelně, že jednou z priorit svazu bude vývoj technologie ekologického vinohradnictví, tedy vlastně příprava na přeměnu ve vyšší formu ekologického hospodaření. Tento jev řekněme vlastní řízené smrti přerodem v novou kvalitu je, pokud vím, v Evropě ojedinělý, ne-li jedinečný, stejně jako dnešní svaz zahrnující jak podniky hospodařící integrovaně, tak ekologicky. V tomtéž roce začala firma Biocont Laboratory spolupracovat s Dr. Uwe Hoffmanem, jenž je jedním z nejerudovanějších evropských poradců v ekologickém vinařství, na testování systému ekologické ochrany evropských odrůd révy vinné před hlavními houbovými chorobami. Celkem je dnes registrováno devět prostředků ekologické ochrany rostlin a plocha ekologicky obhospodařovaných vinic z původních 19 hektarů narůstá rychlostí zhruba 100-200 ha za rok.

Od roku 2008 začal pro ekologické vinaře fungovat poradenský servis firmy Biocont Laboratory, který dnes využívá zhruba stovka vinařských podniků. Z pohledu ochrany vinic před houbovými patogeny byl klíčovým rok 2010. V neobvykle deštivém květnu a červnu napršelo v průměru asi 250 % měsíčních úhrnů srážek, takže třetina vinařů na jižní Moravě nesklízela kvůli plísni révy vůbec a většina vinic byla výrazně poškozena. Protože ekologicky ošetřované vinice dopadly v tomto kritickém roce v průměru podstatně lépe než vinice konvenční a integrované, rozhodla se pro ekologické vinohradnictví řada firem, které tuto technologii do roku 2010 na části ploch ověřovaly.

Dalšího významného technologického pokroku jsme dosáhli ve spolupráci s kolegy Dr. W. Hartlem a Dr. B. Krompem z Institutu Bioforschung Austria při vývoji systému ozeleňování meziřadí vinic druhově bohatými směsmi bylin. V rámci mezinárodního projektu ECOWIN - ochrana přírody ekologizací vinohradnictví byl testován vliv různých způsobů ozelenění vinic na množství vody v půdě, zdravotní stav révy nebo kvalitu a množství výnosu hroznů. Výsledkem je směs 15 druhů bylin Green Mix multi, kterou bylo v letech 2011 a 2012 ozeleněno v 65 podnicích zhruba 1 300 ha jihomoravských vinic. Zkoumání vlivu různých bylin pokračuje i nadále.


Ing. Milan Hluchý, Ph.D., (1957) vyrůstal v Mikulově, v roce 1990 založil Biocont Laboratory na výrobu a prodej prostředků biologické ochrany rostlin, která má dnes pobočky na Slovensku, v Maďarsku, Polsku a ve Vietnamu. Spoluzakladatel a od roku 2004 předseda svazu Ekovín, sdružujícího integrovaně a ekologicky hospodařící vinaře obhospodařující zhruba 12 000 ha vinic. Ve volném čase se věnuje studiu motýlí fauny palearktu a jihovýchodní Asie, m.hluchy(zavináč)biocont.cz

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu