Vstup pro předplatitele: |
Ptáci stoupali nad lesem
jak jiskry
Dvojhlasně
O dvou křídlech
Až zdálo se že nevzlétají
ale že země padá
Bylo ticho
jako v přesýpacích hodinách
anebo ve skále
ale tak ostré
jak večerní obloha
kdy padají hvězdy
a na studánkách řek
omdlévá voda
Na počest ptáků
spících řek a hlubokého lesa
zdvihá ticho
studánku
jako první pokus bohů o pohár
(Josef Hrubý)
Pokusím se pomocí několika obrazů vylíčit krajinu svého srdce - Pálavu a vinice pod ní s proměnami, kterými prošla v posledních 50 letech.
Rok 1962, Mikulov, Svatý Kopeček. Mladá rodina, rodiče s dvěma chlapci žijící v Mikulově je na nedělní procházce na Svatém kopečku nad Mikulovem. Malí kluci jsou uchváceni krásou motýlích křídel desítek otakárků, kteří poletují na vrcholu. Kluci se snaží chytit některého z nich pod košili, a když se jim to konečně podaří, okouzleně si jej prohlížejí a pak ho opět pouští. Pro pětiletého človíčka nezapomenutelný zážitek.
Rok 1965, malá soukromá vinice pod Svatým kopečkem u Mikulova. Otec chystá postřik k ošetření vinice a devítiletý syn mu „asistuje“. Tati, co je to, co tak strašně smrdí? To je DDT. A proč se to tam dává? To je na obaleče. A co dělají ti obaleči? Oni žerou hrozny. A to je zabije? Jo, to je zabije.
O čtrnáct dní později. Nad Mikulovem létá helikoptéra a syn se ptá otce. Tati, co tady dělá ten vrtulník? Stříká vinice. A on stříká tím DDT? Jo, taky.
Je teplý večer konce května roku 1973. Mladý zanícený entomolog „svítí“ speciální ultrafialovou výbojkou lákající noční motýly na Dunajovických kopcích u Mikulova. Z jihu od Březí tisíc hektarů vinic, ze severu od Dunajovic tisíc hektarů vinic. Uprostřed malinký kousek lesostepi. Plátno, na které láká světlem motýly, je zoufale prázdné. Jak je možné, že tady nic není, nic nežije? Že by to bylo to DDT? Maně si vybavuje titul klavírní sonáty českého skladatele Oldřicha Flosmana Motýli zde nežijí, inspirované kresbami dětí z koncentračního tábora.
O pár let později jsem se dostal k publikaci o měření úletů pesticidů při leteckých aplikacích přípravků na ochranu rostlin. Docházelo při nich k úletu 20-80 % mimo cílové plochy. Tak proto jsou ty Dunajovické kopce mrtvé. A na Pálavě už není kdysi hojný hnědásek květelový a desítky dalších druhů motýlů.
V roce 1987 jsem jako mladý entomolog - pracovník odboru ochrany rostlin Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského nasbíral sondýrkou vzorky půdy z pálavského Děvína a vinic pod ním. A podezření se potvrdilo. Laboratorní analýza prokázala v půdách národní přírodní rezervace Děvín výskyt asi 10 % DDT a jeho rozpadového produktu DDE ve srovnání s půdami vinic, kde se DDT v 60. a 70 letech aplikovalo.
Dnes jsme naštěstí dál. Toxické insekticidy jsou z ochrany vinic vyřazeny, na Svatém kopečku opět létají otakárci a ve vinařské firmě Sonberk si můžete koupit med od včel „pasoucích se“ v květinové louce rostoucí v meziřadí vinic. Škoda jen, že těch vyhynulých 30 % motýlích druhů se už nemá do krajiny pod Pálavou odkud vrátit. Ale snad přeci jen odněkud - z rakouských Hainburských vrchů nebo od Balatonu - přiletí.