Čtení na tyto dny

Jarní přijímání

Je dobře na jaře
když rozkvetou skládky
rozžhaví
se rané kopřivy
a vypláznou lopuchové listy

A já opřen
o polední kravín
na vysvícené slámě
žvýkám hrách a kroupy
s listy pampelišek

A zas už cítím
jak se mi jaro v ústech proměňuje
nabírá do krup
a ve volnoběhu ticha
tvrdne do hlíny
na rozježděném dvoře

(Zdeněk Volf) 

 

Víno


Dušan Šlosar, č. 1/2013, s. 24

Víno

má název skoro po celé Evropě příbuzný, ale jeho původ je, jak třeba ukazuje odlišné řecké oinos, ještě předindoevropský, pocházející ze Středomoří. Odkud jej však máme my, když jsme přímý kontakt se Středomořím neměli? Spíš než kulturní latinou (vinum) jej asi budeme mít zprostředkován germánštinou (wein, dříve win). Ukazuje na to mimo jiné dávná složenina vinohrad, která u nás označuje vinici stejně jako německé weingards (ve staroslověnštině a staré ruštině vinograd pojmenovává vinnou révu). Také slovenské pojmenování vinaře vincúr je nepochybně přejaté německé winzer.

Kultura vína se u nás rychle šířila. Jungmannův slovník uvádí, že na Mělnicku bylo na začátku 19. století známo už 72 odrůd vína: hustozrnaté roučí, řídkozrnaté roučí, karmazín, uherka, busín vlaský, červený arab, tarant červený, červený brnčí, červená ryvole, modř královská, modř světlá, beranice neb beranec, modrý muškát, tvrdé, drumín, velký merlink, tarant černý, inkoustové… (to jsem z Jungmanna vypsal jen červené odrůdy).

Dušan Šlosar

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu