Čtení na tyto dny

Předjaří

krajina strmí tichem snu
bílá a hnědá a zurčení
červenohnědé siluety nahých strážců zimy
jež neuhlídali
a ze studně studu krčí rameny

tak téměř bez pohybu hyne epocha

krom poškubaných cárů kdesi pod nebem
se tichem nese
už jen kovově černý rozsudek havrana
ukládající toliko
co sněhy odkryly ztrápeno
budiž do třikráte sedmi dnů
potaženo zelení
proti čemuž
není odvolání

(Miroslav Sedláček) 

 

Živá historie živé intrepretace


Michal Medek, č. 4/2011, str. 2-3

Definujeme-li spolu s nestorem oboru Freemanem Tildenem interpretaci jako „vzdělávací aktivitu, která odkrývá hlubší smysl a vztahy za pomoci původních objektů, přímé zkušenosti a ilustrativních prostředků,“ pravděpodobně nás napadne, že se jedná o umění staré jako lidstvo samo. Lze předpokládat, že v dobách, kdy se většina znalostí a dovedností přenášela přímou zkušeností a orální tradicí, existovala skupina lidí, která se interpretaci v komunitě věnovala.

První písemnou zmínku o placených průvodcích nalezneme v díle Herodota z Halikarnasu v souvislosti s jeho návštěvou egyptských pyramid okolo roku 460 př.n.l. Ve 2. století našeho letopočtu byly nabízeny v Řecku zámožným Římanům průvodcovské služby po místech spojených s antickými autory, jako byl Homér.

Středověké poutnictví mělo i tištěné průvodce jako Codex Calixtinus, nedávno odcizený ze Santiaga de Compostela. Ukazují, jak je pojem místního dědictví úzce svázán s kulturním prostředím, ale zároveň stejně jako dnes postaven na příbězích.

Doslova boom průvodců nastal v souvislosti s cestami renesanční šlechty po stopách antiky. Kromě znalců místních poměrů doprovázeli mladé (nezřídka náctileté) šlechtice i placení učitelé. Jejich interpretační činnost se však neomezovala pouze na památky, ale zahrnovala i seznamování se životem v cizím prostředí.

Romantismus přináší zájem o přírodu, především její typizované scenerie. Řada děl básníků a badatelů plní roli dnešních tištěných průvodců obohacených o patřičný duchovní přesah. Doba nazrála k tomu, aby v červenci 1841 Thomas Cook požádal železniční společnost o provizi za to, že uspořádá exkurzi pro skupinu pasažérů. Z původně misijních jízd se stal byznys a v roce 1845 nabízí Cook v ceně cesty do Liverpoolu i tištěného průvodce.

Od poloviny 19. století roste masový zájem o přírodu a interpretací si už vydělává řada profesionálů: zatímco Stephen Bishop provází návštěvníky po Mammoth Caves v Kentucky, v obci Sloup na okraji Moravského Švýcarska nabízejí místní turistům suvenýry v podobě krápníků a fosilií.

O rostoucím významu cestovního ruchu svědčí osvětlení zdejší Eliščiny jeskyně elektrickými lampami již v roce 1879. Na druhém konci zeměkoule začíná v té době kariéru Maorka známá jako „průvodkyně Sofia“. Kvalita její interpretace vycházející ze znalosti evropské i maorské kultury z ní učinila ikonu průvodcovství. Právě Nový Zéland přijal již v roce 1907 standard dobrého průvodce. Tou dobou už slavil 20 let činnosti první průvodce v národních parcích USA, Enos Mills. První státem placené přírodovědce s programy pro návštěvníky v popisu práce zaměstnává Yosemitský národní park v roce 1918 a praxe se rychle šíří i do dalších parků.

Tildenova kniha The National Parks: What They Mean to You and Me (1951) zaujala National Park Service. V roce 1955 startoval desetiletý projekt Mission 66 - masivní investice do infrastruktury vedoucí ke zpřístupnění národních parků v USA individuálním turistům. Dvaasedmdesátiletý novinář a spisovatel science fiction Freeman Tilden získal plnou finanční podporu pro cestování po národních parcích s cílem „dostat se pod povrch metod a postupů až k základním principům - umění a filozofii, která by měla vést úsilí interpretace amerického dědictví občanům“. Svět interpretace našel pevnou půdu pod nohama v roce 1957, když Tilden v knize Interpreting our Heritage shrnul příklady dobré praxe do šesti principů dobré interpretace.

Od 70. let minulého století se začíná obor interpretace přírodního dědictví stavět na pevné teoretické základy s oporou v psychologii, pedagogice, marketingu a participativním plánování. V roce 1988 vznikla v USA sloučením National Association for Interpretation. Národní profesní sdružení však fungují i v řadě dalších zemí. Je publikováno množství metodické literatury.

V současnosti lze interpretaci jako samostatný akademický obor studovat na několika vysokých školách, National Park Service provozuje vlastní rozsáhlý systém školení průvodců a „správnou a účinnou“ interpretaci je možné si objednat u desítek specializovaných firem. Většina z nich sídlí v USA a Velké Británii a v posledním desetiletí bojuje především o trhy v jihovýchodní Asii.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu