Čtení na tyto dny

Ozvěny

Jít zrána prachem polní cesty bosý
a stanout tváří v tvář
vyjevenému koroptvímu kuřátku
už sotva se mi poštěstí.

Vždyť dávno chodím ulicí,
kde nezavadíš o kapičku rosy.
Však míjím příliš hlučná náměstí.

A potkám-li trs jílku v dlažbě,
což asi zdejším sotva něco říká,
postačí, abych oči přimhouřil,
a slyším koroptvičku opiově tikat.

(Josef Suchý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Kůrovec – nechtěný škůdce nebo přirozená součást našich lesů?

Josef Kašák, Jiří Foit, Petr Martinek, č. 3/2019, s. 2-5, pro předplatitele

Lesnická ekonomika více méně pod politickým tlakem

Róbert Babuka, č. 3/2019, s. 6-7, pro předplatitele

Mezi špičkami ledovců

Ema Wayan Danielová, č. 3/2019, s. 29

Babylonské zmatení jazyků

David Veselý, č. 3/2019, s. 36

Jaké bude bývat počasí?

Jan Hollan, č. 2/2019, s. 2-3

Stromy a voda

Radek Pokorný, č. 2/2019, s. 5-6, pro předplatitele

Zeleň a klima města

Jaroslav Rožnovský, Petr Salaš, č. 2/2019, s. 18-20, pro předplatitele

Stromy jako biotopy

Libor Sedláček, č. 2/2019, s. 21-24, pro předplatitele

Legendární Šobes


Martin Škorpík, č. 1/2013, s. 27

Legendární vinici Šobes najdeme asi deset kilometrů před koncem dyjského údolí blízko východního okraje národního parku Podyjí a bývá řazena k deseti nejceněnějším vinařským polohám v Evropě. Vyplňuje jižní svah jádra říčního meandru, který tvarem připomíná lidské srdce. Prostřednictvím půdy, z níž se rodí, nese zdejší víno otisk mnoha generací, které toto magické místo lákalo už od pravěku.

Prokázané osídlení spadá do mladší doby kamenné a v její pozdní fázi (3900-3600 př.n.l.) nastává první vrchol osídlení Šobesu kulturou nálevkovitých pohárů. V pozdní době bronzové (asi 1000-800 př.n.l.), v kultuře podolské, dochází k druhému vrcholu. Lidé tu zbudovali svahové terasy, šíji meandru přetínal val opevnění, které chránilo nadzemní dřevěné domy, a prokázána je i výroba bronzu. Šobes byl tehdy regionálním správním a obchodním centrem poblíž jantarové stezky. Místo zůstávalo trvale osídleno i v době halštatské, laténské, římské a v raném středověku, jeho úlohu však převzalo blízké Hradiště u Znojma.

Na mělkých vysychavých půdách překrývajících žuly Dyjského masivu najdeme v okolí vinice teplomilné doubravy s vtroušeným dubem jadranským. V bylinném patře se ojediněle vyskytují velmi vzácné druhy kakost rozkladitý a bažanka vejčitá. V lesních okrajích nápadně kvetou chrpa chlumní, třemdava bílá a kosatec pestrý. Unikátní je nález lněnky bavorské, jež zde má nejseverovýchodnější místo rozšíření. Po odkřovení některých mezí tu opět rozkvetl velmi vzácný oman německý. Jen málo lokalit v Česku má tak obrovskou pestrost významných druhů bezobratlých jako Šobes. Za všechny jmenujme tesaříka obrovského a tesaříka broskvoňového, krasce Coraebus undatusAgrilus kubani, síťokřídlé zastupuje pozoruhodná pakudlanka jižní. Přímo ve vinohradu létají jasoni dymnivkoví, pestrokřídleci podražcoví a okáči medyňkoví. Z pavouků zde žijí z nor lovící náročné stepní druhy sklípkánek hnědý a stepník moravský, jehož oranžovočerní samci vylézají v květnu při hledání samic na volné plochy. Pro výskyt a ochranu plazů jsou nezbytné nasucho skládané zídky teras a kamenné hromady vyhovující při rozmnožování všem čtyřem druhům našich užovek. Zmiňme rybožravou užovku podplamatou a téměř dvoumetrovou užovku stromovou, jejíž zdejší populace je největší v Česku. Zídky obývá i nádherně zbarvená ještěrka zelená.

Počátky vinařství na Šobesu nejsou spolehlivě doloženy, ale spadají do středověku. Ještě v 18. století bylo v údolí Dyje vinic mnohem více, jak dokládají dobové obrazy a názvy místních tratí (například Vinohrádek u Čížova). K proslulosti šobeských vín (žádaných i c. a k. dvorem ve Vídni) jistě přispěla malebnost meandru, ale především jedinečnost vinařské polohy chráněné okolními svahy a typické podzimními údolními mlhami. Na všech 12 ha vinice zde hospodaří firma Znovín Znojmo, která vinohradnickou tradici i okolní přírodu zdatně využívá v marketingu. Vynikajících kvalit dosahují zejména pozdní sběry Rýnského ryzlinku (oceňované i v mezinárodních soutěžích), Rulandské šedé a Sauvignony. Podmínkou Správy národního parku Podyjí je režim integrované ochrany a výhledový přechod na biologické hospodaření. Při vzniku NP Podyjí v roce 1991 bylo nutno promyslet, jak naložit s touto intenzivně chemizovanou vinicí. Naskytla se jedinečná šance ověřit, lze-li sladit vinařské aktivity uvnitř první zóny NP s přísnou ochranou přírody. Důležité rozhodnutí zachovat vinohrad bylo motivováno i snahou umožnit přežití všech náročných a ohrožených druhů vázaných na tuto bezlesou plochu. S provozovatelem vinohradu je i proto dohodnuta jednoduchá pozemková úprava, která umožní prostorovou směnu a scelení ploch. Cílem je zejména zvětšit plochu lesostepí na temeni Šobesu v místě bývalého vinohradu, umožnit opravu zídek a likvidovat nežádoucí vegetaci.

Martin Škorpík
Správa národního parku Podyjí

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu