Čtení na tyto dny

Stromům

Lese, ty mechatý spáči!
(Petr Hille)

Obydlí větrů nikdy neztišená,
plameny zelené, jež náhle vyrazí
a šedá hnízda berou na ramena,
až zase řeřavějí před mrazy.

Vy harfy záchvěvů, jež umírají
pod srdci dosud nenarozeným,
jen brzy milující vás se ptají,
jak lásku stínů spoutat světlem svým.

Vy sloupy zpívající z modra nebe,
vy lesy ležící jak zvíře plné tmy,
jak vaše ticho zneklidní a zebe!

Zelené štěstí poznat dejte mi,
až v přilbách světla sladce obklopíte
mé hodiny jen pro vás, pro vás žité.

(Jan Zahradníček 
Jeřáby, 1933) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

K ponechávání výstavků v luzích na Soutoku


David Horal, Vladan Riedl, č. 1/2013, s. 28-29

Jak ochránit život na Soutoku

Za jedno ze základních opatření pro ochranu biodiverzity v hospodářsky využívaných lesích považujeme důsledné ponechávání výstavků při obnovních těžbách. V lužních lesích na dolních tocích řek Dyje a Moravy (jde o evropsky významné lokality Soutok - Podluží a Niva Dyje) je jeho význam ještě umocněn. Jednak tím, že se jedná o jedno z přírodovědně nejcennějších území našeho státu, jednak tím, že lesní zákon zde povoluje hospodařit s velikostí holé seče až 2 hektary a fragmentace biotopů se všemi souvisejícími neblahými následky je tak výraznější než tam, kde se hospodaří s menšími obnovními prvky. V oboře Soutok (4 500 ha) probíhá obnova dokonce ve velkých tzv. „obnovních blocích“. Díky tomu vznikají desítky hektarů rozsáhlé plochy mladých porostů.

Samotné ponechávání výstavků rozhodně problém mizejícího prostředí pro hmyz a ptáky v intenzivně hospodářsky využívaných lesích na polesích Soutok, Tvrdonice a bývalém polesí Horní les (dnes rozděleném mezi Valtice a Mikulov) neřeší. Teprve ve spojení s dalšími opatřeními lze hovořit o účinné ochraně druhů, které se v oblasti Soutoku mnohdy vyskytují buď na jediném místě u nás, anebo v nejpočetnějších populacích. Patří mezi ně ponechávání vybraných nejcennějších porostů (významných lokalit ptáků a hmyzu) samovolnému vývoji nebo odklad jejich obnovy o několik desetiletí. U dalších porostů je naopak navrhováno jejich prosvětlení a uvolňování stromů velkých rozměrů z porostních okrajů (především u rozhraní s loukami a ve spojení s výsadbami nových solitérních stromů), případně na vybraných plochách i postupný návrat k hospodářskému tvaru nízkého či středního lesa. Navždy by měla být opuštěna barbarská praxe celoplošné přípravy půdy s hloubkovým frézováním, které má zcela zničující vliv na populace obojživelníků (včetně kuňky ohnivé nebo unikátní populace čolka podunajského), hmyzu (kovařík rezavý, lesák rumělkový, roháč obecný) i některých cenných druhů rostlin (bledule letní, ladoňky) a naopak představuje bránu pro šíření nežádoucích invazních druhů typu severoamerických hvězdnic. Za nezbytné považujeme prodloužení obmýtí (především u dubu), případně i obnovní doby, což by na určitou dobu zvýšilo rozlohu osluněných porostů. Za zamyšlení stojí i možnost obnovy pastvy na vybraných lokalitách.

Nedotažený záměr

V současné době se na území lesního hospodářského celku Židlochovice hospodaří podle schváleného lesního hospodářského plánu na období 2010-2019. Na jeho přípravě se, na rozdíl od všech předchozích lesních hospodářských plánů, měla možnost do jisté míry podílet i ochrana přírody, zastoupená Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR.

Zdaleka ne všechny požadavky se do něj ale podařilo prosadit, za nejzávažnější z těch odmítnutých považujeme prodloužení obmýtí. A ani ta opatření pro ochranu biodiverzity, která se do lesního hospodářského plánu dostat podařilo, nejsou tzv. závaznými ukazateli, a jejich vymahatelnost je tedy sporná. V lesním hospodářském plánu jsou zapracovány především požadavky, které nevyžadují aktivní hospodaření. Prosvětlování porostů, porostních okrajů a jiné cílené zásahy měly být zajištěny pomocí společného projektu AOPK ČR a lesního závodu Židlochovice na ochranu biodiverzity v oblasti Soutoku. Bohužel chystané záměry (LIFE+, OPŽP) nebyly z různých příčin uskutečněny. Nelze než opět zalitovat, že se z těžko pochopitelných důvodů nepodařilo dotáhnout do konce záměr předchozího vedení ministerstva životního prostředí vyhlásit chráněnou krajinnou oblast Soutok. Zřízení CHKO by představovalo účinnější možnost ovlivnění lesního hospodaření směrem příznivějším k ochraně biodiverzity, a to včetně nezbytných finančních nástrojů.

Velkou potíž představuje skutečnost, že od poloviny loňského roku bylo pozastaveno proplácení náhrad újmy za ztížení lesního hospodaření (ve smyslu § 58 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) státnímu podniku Lesy České republiky. Za období od druhého pololetí 2007 do prvního pololetí 2012 žádaly Lesy ČR za ponechání celkem 4 358 stojících stromů po mýtních těžbách na ploše 403,13 ha náhradu újmy v úhrnné výši 35 394 275 Kč, vyplaceno bylo 26 190 961 Kč. Praxe, kdy ve skutečnosti stát vyplácí újmu státu, je jistě těžko udržitelná. Na druhé straně ve stavu, v jakém se s.p. Lesy ČR dnes nachází a kdy by jeho zisky měly po připravované změně zákona o státním podniku sloužit především k nahrazení výpadků státního rozpočtu, se nelze divit, že ochota lesního provozu přistupovat na další změny hospodaření ve prospěch ochrany přírody silně klesá. Řešení teď leží v rukou právníků a do budoucna především v rukou politiků.

Je třeba si uvědomit, že při dosavadním proplácení náhrad újem bylo ponechávání výstavků považováno za respektování přímých zákazů stanovených ochranným režimem § 50 zákona č. 114/1992 Sb., kterým se zakazuje škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů živočichů. Ponecháním výstavků je tak částečně omezen nepříznivý zásah do biotopů zejména silně a kriticky ohrožených druhů živočichů, který by holosečné smýcení porostu bez jejich ponechání znamenalo. Biotop je v tomto případě zachován v takovém rozsahu, aby mohl zajistit zachování sídel a místních populací dotčených druhů v příznivém stavu z hlediska jejich ochrany. V případě ustoupení od ponechávání výstavků by se tak jakákoli holosečná těžba dostala do rozporu se zákonem.

Orel i káně si výstavků cení

V popisovaném rozsahu jsou výstavky ponechávány od podzimu 2007. Pět let je ještě příliš krátká doba na zhodnocení účinnosti tohoto opatření. Přesto lze zmínit potěšující skutečnosti, kdy si na výstavcích postavil hnízdo třeba orel královský, ale i „obyčejná“ káně lesní. V současné době probíhá v území rozsáhlý, především entomologicky zaměřený výzkum, který jistě v budoucnu přinese odpovědi na četné otázky s tématem spojené.


Údolní niva dolního toku Moravy a Dyje

Na území necelých 14 000 ha se rozmnožuje 11 druhů obojživelníků, bylo zde zjištěno 250 druhů ptáků (z toho přes 140 hnízdících), téměř 900 druhů cévnatých rostlin (z nich 47 chráněných a 187 zařazených v Červeném seznamu). Chráněných druhů živočichů zde žije přes 120. Podstatná část z nich je vázána na biotop lužního lesa.


Co jsou to výstavky

Jsou to stromy ponechané záměrně na porostní ploše po mýtní těžbě, což má nesmírný význam zejména pro hmyz a ptáky. Důležité jsou pro přežití ohroženého tesaříka obrovského, páchníka hnědého, lesáka rumělkového nebo roháče obecného, kterým dávají šanci se dále rozmnožovat. Ptákům mohou sloužit jako potravní zdroj (pro hmyzožravé druhy - šplhavce nebo různé druhy pěvců), odpočinkové místo (dravci, čápi, volavky) i hnízdiště (doupné stromy). Ponechávání výstavků alespoň v části jihomoravských luhů se podařilo prosadit v říjnu 2007 v průměrném počtu 10 ks/ha. Zájemce o podrobnosti odkazujeme na náš článek v Ochraně přírody 3/2009, s. 13-14.

 


David Horal (1969) a Vladan Riedl (1980) pracují v Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR na Správě chráněné krajinné oblasti Pálava a Krajském středisku Brno, david.horal(zavináč)nature.cz

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu