Čtení na tyto dny

Ocúny

Za řekou lesy v tichých mukách
svlékají potrhaný šat
a chystají se odlétat

Bojíme se že osamíme
na steskem podmáčených lukách

Bývá nám úzko v ony dny
kdy lužní háje jsou jak svaté
a v trávě rostou jedovaté
bledé a křehké ocúny

(Jan Skácel
Odlévání do ztraceného vosku, 1984) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jaké bude bývat počasí?

Jan Hollan, č. 2/2019, s. 2-3

Stromy a voda

Radek Pokorný, č. 2/2019, s. 5-6, pro předplatitele

Zeleň a klima města

Jaroslav Rožnovský, Petr Salaš, č. 2/2019, s. 18-20, pro předplatitele

Stromy jako biotopy

Libor Sedláček, č. 2/2019, s. 21-24, pro předplatitele

Šumava vítězná

Václav Cílek, Jan Dvořák, č. 1/2019, s. 2-4

Sucho jako šance pro naše potoky a řeky?

Petr Pařil, č. 1/2019, s. 5-9, pro předplatitele

Chvála kulhavého poutníka

Vladimír Just, č. 1/2019, s. 20-22, pro předplatitele

Vcházení do obrazů IV – Bohdan Lacina

Jan Lacina, č. 1/2019, s. 30-33, pro předplatitele

Krajina za humny


Antonín Buček, č. 1/2013, s. 31

Klvač, P. (ed.): Krajina za humny. Drnka, Drnovice 2012, 80 s.

V páté a podle vyjádření editora opravdu poslední publikaci věnované mikroregionu Drahanská vrchovina poznáváme základní rysy zdejší venkovské krajiny tak, jak je vnímalo 28 spoluautorů (studentek a studentů humanitní environmentalistiky) vedených sociologem Pavlem Klvačem. Krajina za humny je představena souborem 26 fotografií doprovázených texty, které vysvětlují význam vybraných krajinných struktur v širších environmentálních souvislostech. Publikace zachycuje podzimní a zimní krajinu všech dvanácti obcí mikroregionu na konci roku 2011 a počátku roku 2012. Putování bylo zaměřeno na nalézání souvislostí mezi vývojem společnosti a stavem kulturní krajiny. Pavlu Klvačovi se podařilo sestavit publikaci tak, že vznikl komentovaný katalog současných dominant a typických znaků krajinného rázu této části Drahanské vrchoviny.

Nesporně k nim patří televizní vysílač na Kojálu v Krásensku, který „symbolicky vyjadřuje moc televizních obrazů a nebes se dotýkající slávu technického pokroku“, vrchol kopce Chocholík v Drnovicích s „megalomanskou stavbou kovové rozhledny“ a také sedmimetrová socha Dona Quijota v Olšanech, které se „dostaly do širokého povědomí díky místní Farmě Bolka Polívky“. Škála autory objevených krajinných prvků utvářejících její ráz je překvapivě velmi rozmanitá. Tvoří je cesty, zbytky agrárních teras u Lulče, které „potěší drobné živočichy i oko náhodného pocestného“, studánka Kojetínka, sad s úly, rázovitý posed ve Studnicích „jako ze surrealistického obrazu Salvadora Dalího“, sakrální stavby a pomníky, zbytky příkopů a valů laténského hradiště na Černově u Račic, kde skupinky návštěvníků „praktikují nejrůznější novopohanské obřady a rituály“, rozložitý smrk na louce u zaniklé osady Vilémov, kde „pod mohutnou klenbou se tak jako v zelené katedrále nechávají oddávat manželské páry“, rybník u Pístovic a přilehlá chatová kolonie s „galerií nejrůznějších kutilských architektonických slohů“. Soubor obrazů krajiny uzavírá strašák na poli u Studnic, který je „posledním mohykánem mizející rurální společnosti“.

Střízlivě a sličně upravenou publikaci s grafickou úpravou Jiřího Foltýna a Martiny Juříčkové uzavírá stručné představení všech autorů. Do mezinárodního kontextu posouvá publikaci výtečný anglický překlad, o který se postaral Nicholas Orsillo.

Krajinu za humny ocení zcela jistě obyvatelé místních obcí, které poučí o širších souvislostech představených krajinných jevů. Pohled na krajinu drahanského mikroregionu očima humanitních environmentalistů zároveň významně přispívá k poznání současného stavu venkovské krajiny České republiky a společenských procesů, které ji utvářejí.

Antonín Buček
krajinný ekolog

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu