Čtení na tyto dny

Na dlani

Javorový list
přikryl město dlaní
a obrátil dlaň do všech koutů

Listem rozsvěcené světlo
puká brázdami smogových ulic
líhnoucími karburátory

V listu je vzkaz
abychom kmenům podali ruce

List nese varování
že nad kameny vyrvanými v lomech
jsou plíce města zaprášené

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Ekologické stavební kameny Evropy po dvaceti letech


Antonín Buček, č. 2/2013, s. 6-7

„Ekologické stavební kameny pro náš společný evropský dům“, tak se nazývala mezinárodní iniciativa, která vznikla v únoru 1990. Jejím cílem bylo vytvořit na místě nedávno zlikvidované železné opony ekologickou páteř Evropy. Tento cíl měl být naplněn vytvořením soustavy mezinárodních - bilaterálních i trilaterálních velkoplošných chráněných území v pohraničních oblastech středoevropských a východoevropských států, tam, kde ještě nedávno nepropustná hraniční bariéra bránila kontaktům lidí a narušovala spojitost přírody. K mezinárodní ekologické iniciativě IEB (Initiative Ecological Bricks) se postupně připojilo více než 120 národních i mezinárodních ekologických organizací a hnutí, koordinace se ujala rakouská pobočka Světového fondu na ochranu přírody WWF Austria. Hned v roce 1990 se k iniciativě připojila i Veronica. Mezi ekologické stavební kameny Evropy bylo zařazeno celkem 24 území, deset z nich zasahovalo na území tehdejšího Československa (č. 6 České Švýcarsko, č. 7 Krkonoše, č. 8 Vysoké Tatry, č. 9 Pieniny, č. 10 Východné Karpaty, č. 11 Slovenský kras, č. 12 Nivy Dunaje, Moravy a Dyje, č. 13 Podyjí, č. 14 Třeboňsko, č. 15 Šumava).

Redaktor časopisu Veronica Petr Jokeš shromažďoval od června do října roku 1992 o těchto územích podklady a v roce 1993 vydal náš časopis soubor reportáží o jejich stavu a problémech (Jokeš, P.: Ekologické stavební kameny. Veronica, 7. ročník, 1993, 2. zvláštní vydání. 56 s.). Dnes je tento soubor reportáží cenným svědectvím o době, kdy se otevíraly hranice, o myšlenkách, představách a snech spojených s ochranou přírody a krajiny v územích, kde neprostupné hranice a železná opona dříve bránily kontaktům a rozvoji.

Chobotnice: sen, který se nenaplnil

Reportáž věnovanou ekologickému stavebnímu kameni Evropy číslo 12 Nivy Dunaje, Moravy a Dyje nazval Petr Jokeš Chobotnice nejen podle tvaru navrhovaného trilaterálního národního parku, ale také proto, že se „toto území nachází v zóně zájmů silných technokratických skupin, které víceméně otevřeně usilují o likvidaci této cenné krajiny výstavbou přehrad, plavebních kanálů, vodohospodářských úprav toků…“, takže tato spleť nejrozmanitějších zájmů chobotnici připomínala a připomíná dodnes. Pro moravskou část zamýšleného národního parku zpracoval tým odborníků studii obsahující zdůvodnění významu přírodních hodnot nivní krajiny, přehled vlivů lidské činnosti, návrh zonace území se zásadami péče a přehled postojů různých skupin obyvatel a návštěvníků. Studii, objednanou WWF International, vydala Veronica v červenci 1992 (Kundrata, M. a kol.: Trilateral national park Danube-Morava-Dyje floodplains. Moravian part of trilateral national park. Veronica 1992. 24 p., 1 map). V přiložené mapě jsou prezentovány hlavní konflikty v krajině. Mezi nimi zaujímá významné místo trasa plavebního kanálu Dunaj-Odra-Labe (DOL). Dosud nikdy nedošlo k uvolnění prostředků, které by umožnily tuto grandiózní stavbu zahájit, neboť výstavba kanálu pro státní, veřejný ani soukromý kapitál neposkytovala dostatečné záruky ani minimální návratnosti. Od roku 1971 dodnes je ovšem trasa kanálu v České republice územně hájena a je povinnou součástí všech územních plánů. Tím je blokován harmonický vývoj nivní krajiny (viz Buček, A.: Vodní cesta Dunaj-Odra-Labe ve středoevropské krajině. Veronica, 19 (2005), č. 1, s. 5-7). V současné době má projekt plavebního kanálu podporu prezidenta ČR Miloše Zemana, takže zrušení územní ochrany trasy kanálu DOL lze v dohledné době jen těžko očekávat.

Sen nevládních ochranářských organizací v České republice, na Slovensku, v Rakousku a v Maďarsku o společném národním parku v říčních nivách se uskutečnit nepodařilo. V sousedních státech byla vize trvalé zákonné velkoplošné ochrany cenné krajiny lužních lesů, nivních luk a mokřadů naplněna, v České republice nikoli. Podunajské nivy v Rakousku jsou chráněny v národním parku Donauauen. Niva Moravy ve Slovenské republice je chráněna v CHKO Záhorie, v Rakousku v chráněné krajinné oblasti (Landschaftschutzgebiet) Marchauen. Tuto soustavu velkoplošných chráněných území by logicky doplnila navrhovaná CHKO Soutok v nivách Dyje a Moravy. Připomeňme, že velkoplošnou ochranu lužní krajiny v oblasti soutoku Dyje a Moravy navrhoval již v roce 1947 doc. Jan Šmarda ve svém návrhu chráněných území země Moravskoslezské. Česká vláda ovšem na jaře letošního roku oznámila, že s vyhlášením CHKO Soutok nepočítá. Celoevropsky unikátní mezinárodní soustava chráněných území zajišťující zákonnou ochranu přírodního a kulturního dědictví ve vzácně zachované a jedinečné krajině širokých říčních niv tak opět zůstane neúplná.

Národní park Podyjí - Thayatal: sen, který se naplnil

Ekologický stavební kámen č. 13 Podyjí - Thayatal měl naštěstí zcela odlišný osud než Soutok, kde chobotnice zájmů dosud brání zajištění ochrany přírody a krajiny. Bilaterální rakousko-český národní park, jehož osu tvoří kaňonovité údolí Dyje, vznikl na území, kde byla po čtyřicet let spuštěna železná opona. Na moravské straně železná opona zcela zabránila rozvoji civilizačních aktivit, které narušily vzácný říční fenomén v údolích jiných středoevropských řek, především výstavbě přehrad, chat a komunikací. Zabránit výstavbě přehrady v profilu Býčí skála, zařazené v československém státním vodohospodářském plánu od roku 1953, se podařilo s pomocí rakouské občanské iniciativy. Když železná opona zmizela a byl obnoven hraniční přechod Hardegg - Čížov, prosadili občané nejmenšího rakouského města společně s našimi ochránci přírody, aby přechod byl určen pouze pro pěší. Díky tomu nedošlo k narušení jejich obce a dyjského údolí motorizací. Po odstranění drátěných zátarasů se zajištěním trvalé legislativní ochrany podařilo zabránit ohrožení přírodních pokladů dyjského údolí živelným náporem konzumní společnosti. Národní park Podyjí, jediný národní park na Moravě, je ze všech národních parků v České republice rozlohou nejmenší. Rozhodně ale nemá nejmenší význam - vždyť je to unikátní příklad harmonické krajiny v oblasti pahorkatin, na pomezí starosídelní oblasti, od pradávna člověkem využívané a ovlivňované.

Pečovat o takové území není jednoduché, dokládá to řada článků v tomto čísle našeho časopisu. Vize, záměry a sny ochránců a milovníků přírody a krajiny se nenaplňují příliš často. Národní park Podyjí - Thayatal je krásným příkladem snu, který se naplnil.


Doc. Ing. Antonín Buček, CSc., (1942) - krajinný ekolog, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova univerzita v Brně, člen Rady národního parku Šumava, bucek(zavináč)mendelu.cz

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu