Mohutný bolševník velkolepý na rakouském břehu řeky Dyje. Foto Petr Lazárek

Mezi invazní druhy v Podyjí patří i křídlatka sachalinská. Foto Petr Lazárek

 

Doporučujeme ke čtení

Pralesy Zakarpatí

Tomáš Koutecký, č. 4/2018, s. 5-9, pro předplatitele

Příroda Ukrajinských Karpat a její ochrana

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 5-11, pro předplatitele

Poloniny a pastevectví

Václav Štěpánek, č. 4/2018, s. 18-21, pro předplatitele

Jak vesnice k městu Brnu přirůstaly

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 39

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Nepůvodní druhy flóry a fauny v Podyjí


Martin Škorpík, č. 2/2013, s. 11
Invazi netýkavky žláznaté se Správa národního parku Podyjí brání její pravidelnou likvidací.
Invazi netýkavky žláznaté se Správa národního parku Podyjí brání její pravidelnou likvidací. Foto Petr Lazárek

Jak pokračuje civilizační pokrok, globalizace a celosvětově sílí doprava lidí i zboží, rychle přibývá druhů zavlečených mimo místa svého původního výskytu. Již dlouho je známo, že pro přírodu může znamenat zavlečení nepůvodního druhu katastrofu. Invaze ale nemusí přijít vždy, všude a hned. Některé druhy čekají i desítky let, než se otevře skulina v ekosystému, jiné se začlení do přírody nového území bez vážných následků pro „starousedlíky“.

Příroda v národním parku Podyjí je na středoevropské podmínky velmi zachovalá. Důkazem stability budiž fakt, že inventarizace flóry prováděná zhruba po sto deseti letech potvrdila téměř stejný počet rostlinných druhů, tedy přibližně 1 230. I tak se ale národní park neubránil invazi tří druhů mohutných rostlin - bolševníku velkolepého, křídlatky sachalinské a netýkavky žláznaté. Invaze prvních dvou druhů byla zachycena včas, a tak se ji podařilo chemickou cestou rychle zvládnout. Netýkavka žláznatá již tvořila významnou součást břehových porostů. Mechanickou likvidací se po více než desetiletém boji podařilo invazi zvládnout, přičemž jde o první takové vítězství v Česku. Daleko více času a prostředků si ale vyžádá likvidace dříve sázeného, později samovolně se šířícího akátu a lokálně i pajasanu žláznatého. Několik druhů amerických aster či asijská netýkavka malokvětá jsou v lesích rozšířeny již plošně a jejich likvidace je v dohledné době nereálná.

Z mnoha druhů nepůvodních živočichů nejsnáze potkáme muflona. Tato korsická ovce nahrazuje chybějící střední spásače, a je-li rozumně redukována, pomáhá udržovat lesostepní světliny. Nově se šířící šelmy - norek americký a psík mývalovitý - byly v Podyjí zatím pozorovány jen vzácně. Domácí druhy ryb vytlačují z malých vodních nádrží karas stříbřitý a střevlička východní. S invazními druhy bezobratlých, jako je plzák španělský, původce varoázy včel - kleštík včelí nebo mandelinka bramborová, se setkáme spíše v sídlech na okraji území. V přírodě pak potkáme asijské slunéčko východní a křižáka pruhovaného, lovícího zejména sarančata.

Doufejme, že nepůvodní druhy budou objevovat přírodu národního parku co nejméně.


Ing. Martin Škorpík - vedoucí oddělení speciální ochrany přírody a strategického plánování národního parku Podyjí

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu