Čtení na tyto dny

Dno

Vzpomeň si, jak jsme sbírali
u hájovny křik
divokých husí

Rybník byl na zimu vypuštěný.

Nad černým dnem —
v přísných a potrhaných řádkách
letěla hejna.

Ze střechy křídel
jsem skládal vlastní dno.

(Jan Skácel
Smuténka, 1965) 

 

Lesní hospodářské plánování v NP Podyjí aneb Může to jít i jinak


Jaroslav Ponikelský, č. 2/2013, s. 26-28

Pro státní lesy a lesy ostatních vlastníků s výměrou větší než 50 ha je v ČR zákonem stanovena povinnost mít tyto lesy zařazeny v lesním hospodářském plánu (LHP). LHP slouží vlastníkům (správcům) lesa jako plánovací nástroj k dosažení či přiblížení se stanoveným cílům v péči o les a zpracovávají se zpravidla pro období 10 let.

Za dobu existence NP Podyjí byly pro jeho lesy zpracovány dva lesní hospodářské plány (1992 a 2003). První LHP v roce 1992 byl pro lesy NP zpracován tzv. metodou věkových tříd, která byla původně vytvořena pro stejnověké monokulturní lesy (lesy věkových tříd) a je v ČR stále používána jako hlavní (v podstatě výhradní) metoda tvorby LHP. Jelikož je více než patrné, že lesy v NP Podyjí nejsou obrazem lesa věkových tříd, ale spíše se zde ve vysoké míře vyskytují přírodě blízká lesní společenstva (charakteristická velikou druhovou pestrostí dřevin a prostorovou i věkovou různorodostí), bylo žádoucí zvolit pro následující obnovu LHP přístup respektující tento fakt.

Druhý LHP (2003) byl vytvořen již podle v té době nové metodiky, určené pro strukturně bohaté lesy, jejíž vývoj iniciovalo ministerstvo životního prostředí se záměrem jejího využití především v lesích národních parků. Hlavní odlišnost a do jisté míry i výhoda této metodiky založené na statistické provozní inventarizaci je fakt, že zjištění stavu lesa je realizováno v síti trvalých kruhových ploch systematicky pokrývajících území. Tento postup zvyšuje přesnost a poskytuje data lépe odpovídající současným potřebám plánování v těchto strukturně bohatých lesích. Na inventarizačních plochách (v NP Podyjí to je cca 950 ploch o rozloze 500 m2) se exaktně zjišťují dendrometrické a ekosystémové charakteristiky, jako jsou tloušťky a výšky stromů, údaje o mrtvém dřevě, údaje o zmlazení, pokryvnosti bylinného patra, o zdravotním stavu stromů, sociálním postavení stromů atd. Data z ploch se statisticky vyhodnocují a vztahují se k různě širokým a různě definovaným územním jednotkám - celý národní park, různé typy vývoje lesa, skupiny porostů s podobnými stanovištními podmínkami, lesnické úseky (či jiné jednotky lesnického členění lesa) atd.

V roce 2013 se v národním parku uskuteční další obnova LHP pro zdejší lesy, a to opět podle metodiky na podkladě statistické provozní inventarizace. Po vyhodnocení dat z opakovaného měření na inventarizačních plochách získá správa parku cenné (exaktně zjištěné) informace o vývoji a trendech zjišťovaných charakteristik a zároveň i kontrolu, zda prováděná opatření obnovního managementu vedou k definovaným cílům. Díky opakovanému šetření bude objektivně zjištěna i hodnota přírůstu, jakožto základní veličiny pro korektní odvození a plánování těžeb v NP.

Jaroslav Ponikelský

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu