Čtení na tyto dny

Babyka

Zatloukala jsi srdce slavíků
jak hřebíky,
pouhým zvednutím řas,
do kmene babyky.

Obouruč musel bych
z oblohy strhnout zpěv,
kdybych vyčíst měl živici
jízečky sladkých dřev.

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Zpracovávám rád každé zadání, protože nejsou nezajímavá témata…

Pavel Dvorský, č. 1/2025, str. 23, pro předplatitele

Kšefty nám bezostyšně ničí přírodu a krajinu

Hynek Skořepa, č. 1/2025, str. 32

Jurkovičovy válečné hřbitovy

Václav Štěpánek, č. 1/2025, str. 7, pro předplatitele

Ptačí lokalita Ústřední hřbitov v Brně

Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 1/2025, str. 14, pro předplatitele

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Miesta stretnutí

Denisa Halajová, č. 1/2025, str. 16, pro předplatitele

Staré cintoríny ako súčasť historických štruktúr krajiny

Mikuláš Huba, č. 1/2025, str. 2, pro předplatitele

Tragikomedie ochrany přírody

Tomáš Grim, č. 4/2024, s. 2-5

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Dostat pořádný kartáč není na škodu

Pavel Pechoušek, Vilém Jurek, č. 4/2024, s. 10-12

Reportáž opožděná o třicet pět let

Václav Štěpánek, č. 4/2024, s. 34-37

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33

Akce Dno


Antonín Buček, č. 6/2011, str. 2-3

Letošní Evropský rok dobrovolnictví je vhodnou příležitostí k zamyšlení nad vznikem, průběhem a výsledky rozsáhlé dobrovolnické akce na záchranu vzácných rostlin ze dna třetí nádrže vodního díla Nové Mlýny na řece Dyji. Novomlýnské nádrže znamenaly drastický zásah - zničení cenné a krásné nivní krajiny (viz Nevyslyšené varování, Veronica č. 3/2002, s. 10-11). Z budoucího dna nádrže nebylo možné zachránit všechno: přenést prastaré košaté duby letní s čapími hnízdy, bizarní hlavaté jilmy ani rozložité vrby, v jejichž korunách hnízdily husy velké. Nešel přemístit nejrozsáhlejší bažinný mokřad ve střední Evropě, zvaný Ponza. Dobrovolní ochránci přírody se tedy rozhodli, že ve spolupráci s CHKO Pálava se pokusí zachránit co největší množství těch vzácných druhů rostlin, které lze přesadit.

Akce Dno začala před 30 lety tím, že jsme se 23. května 1981 vydali s Datly, členy 1. ZO ČSOP Brno-venkov, na dno budoucí nádrže na průzkum. Mapovali jsme v nivě na pravém břehu Dyje výskyt vzácné bledule letní, kriticky ohroženého druhu naší květeny. Nebylo snadné orientovat se v ploché krajině bez udržovaných cest, v lužním lese, místy připomínajícím tropické pralesy, proplétat se mezi starými rameny řeky, odvodňovacími kanály plnými vody, mokřady a bažinami. V následujícím roce jsme pokračovali na levém břehu Dyje. Výsledek byl ohromující - na dně budoucí nádrže jsme napočítali 25 761 trsů bledulí letních, počet jedinců tedy jistě přesahoval 125 000!

Realizační etapa akce Dno začala 2. dubna 1983, kdy členové Hnutí Brontosaurus VUT v Brně přesadili celou populaci ladoňky vídeňské, jejíž lokalitu v lužním lese pod Pavlovem objevil Vít Grulich z mikulovského muzea. Do lužního lesa v rezervaci Křivé jezero bylo přemístěno 2 224 ladoněk. V květnových víkendech roku 1983 začalo přesazování bledulí letních a podařilo se přestěhovat 8 390 bledulí z Býčí louky na dně do rezervace Křivé jezero. Informace o akci se začala mezi dobrovolnými ochránci přírody šířit, a když vyšel článek s výzvou pomoci při záchraně vzácných rostlin (Akce Dno, Naší přírodou č. 4/1984, s. 13-14), začaly se hlásit desítky a posléze i stovky zájemců. Přicházeli na oznámené místo srazu vybaveni vlastními rýči a vydávali se do tajemné, bahnité a někdy i zaplavené nivy Dyje nejprve vyrývat cibule bledulí či sněženek a potom je sázet na bezpečná místa mimo dno postupně budované dolní novomlýnské nádrže.

V letech 1981-1988 se akce Dno zúčastnilo více než 1 100 dobrovolníků. V pamětní knize akce, do které se všichni účastníci zapisovali, jsou nejčastěji uvedeni členové různých organizací ČSOP, především brněnští Datli a také příznivci Hnutí Brontosaurus z brněnského VUT. Najdeme zde členy různých přírodovědných a ochranářských oddílů, žáky základních škol, studenty gymnázií, středních technických škol, vysokých škol i nijak neorganizované milovníky přírody. Nejvíc jich bylo z jižní Moravy, ale v pamětní knize nalezneme adresy z celého Československa - od Karlových Varů až po Košice. Na nové lokality bylo přeneseno celkem 112 434 bledulí letních, 29 025 sněženek, 2 224 ladoněk vídeňských a 1 103 kusů leknínových oddenků. Bledulím, sněženkám i ladoňkám se na nových lokalitách daří a jejich populace v současné době většinou vypadají tak, jako by zde byly odedávna. Pouze u leknínů se to nezdařilo. Ve střední novomlýnské nádrži, kam byla většina oddenků zasazena, zlikvidovaly jejich křehké mladé listy buď husy velké, nebo býložravé ryby. Ale i kdyby žádná ze vzácných rostlin nepřežila, nebylo by úsilí té více než tisícovky dobrovolníků marné. Svou nezištnou obětavostí dokázali, že lidem záleží na zachování bohatství přírody a že jsou ochotni pro to udělat vše, co je v jejich silách.

Antonín Buček
krajinný ekolog

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu