Čtení na tyto dny

Chalupy

Nedoslýchavé chalupy
v soumraku
a povídají si
měděnkovými hlasy něco zšeřelého,
už velmi dávno zapomenutého.

Na plotě zvlhlá vůně léta visí -

Za humny chlad
a netopýr.

Přes obzor safírová pšenice se řine
z natrženého pytle tajemství - 

(Josef Suchý)

 

Doporučujeme ke čtení

Pralesy Zakarpatí

Tomáš Koutecký, č. 4/2018, s. 5-9, pro předplatitele

Příroda Ukrajinských Karpat a její ochrana

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 5-11, pro předplatitele

Poloniny a pastevectví

Václav Štěpánek, č. 4/2018, s. 18-21, pro předplatitele

Jak vesnice k městu Brnu přirůstaly

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 39

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Mrtvé dřevo v Dyji


Martin Škorpík, č. 2/2013, s. 36

Česko je zemí snad s nejvyšším podílem upravených a kanalizovaných vodních toků v celé Evropě. Na vině je charakter reliéfu, hustota a rozložení osídlení a historický vývoj naší krajiny. Téměř tak zmizela jedna důležitá část přírody - zdravé, bohaté, přírodní toky. Přišli jsme tím navždy o mnoho unikátních druhů žijících ve štěrkových náplavech, břehových nádržích a v ponořeném odumřelém dřevě. Napřímená a opevněná koryta toků jsou vodohospodáři vnímána jen jako stavba umožňující bezpečné odvedení vysokých průtoků tak, aby nedocházelo k hospodářským škodám. Zeleň spontánně vyrostlá v tělese umělých koryt toků je nežádoucí, bránící bezškodnému odtoku vod. Proto je zvykem periodicky odstraňovat její nadzemní část.

V národním parku se snažíme naplnit jeho základní poslání, a proto se břehové porosty Dyje nekácejí. Zahraniční studie i monitoring na Dyji potvrdily, že se splavované dřevo dříve či později zastaví. V údolí Dyje najdeme většinou galeriové porosty olše lepkavé, vrby bílé a jilmu vazu, které rostou zcela prosty lidských zásahů. Vyvrátí-li se živý strom do řeky, stává se, že kořeny jej z břehu stále vyživují a dřevina tak občas přežívá i mnoho let. Slouží jako zdroj potravy, obytný dům i úkryt rybám a mnoha druhům hmyzu, hub i dalším organismům. Vytváří v řece oázu nového života. Dojde-li k vyvrácení odumřelého stromu, zůstává kmen často až do příští povodně zaklíněn mezi kameny ve dně, blízko místa pádu. Jeho odumřelé dřevo poskytuje úkryt a potravu mnoha důležitým a často i vzácným druhům. Při větší povodni, jaká prošla Dyjí například v roce 2006, vyčesávají splavované dřevo z proudu břehové porosty a při opadu vody je materiál ukládán v podobě hromad dřevní hmoty někdy i dále od koryta. Tato hmota podléhá tlení a je důležitým prostředím mnoha druhů bezobratlých živočichů, plazů i savců.

Kmeny zachycené v korytě dokážou též měnit odtokové poměry. Vytvářejí tůně, hrázky, peřeje, mění směr proudění vody. Odumřelé dřevo zkrátka do řek patří a je úkolem příštích let, třeba i na základě výsledků z národního parku Podyjí, o tom přesvědčit veřejnost.


Ing. Martin Škorpík - vedoucí oddělení speciální ochrany přírody a strategického plánování národního parku Podyjí

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu