Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Břehule: ubývající druh doplácející na proces EIA

Petr Heneberg, č. 4/2017, s. 2-4, pro předplatitele

Doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc.: jeho prínos pre československú ornitológiu zo slovenského uhla pohľadu

Anton Krištín, č. 4/2017, s. 16-17, pro předplatitele

Karel Hudec, nejen ornitolog

Milan Peňáz, č. 4/2017, s. 20-23, pro předplatitele

Ochrana netopýrů = ochrana budov před guánem

Daniel Horáček, č. 4/2017, s. 32-34

Potravinové kilometry


č. 6/2008, str. 7

Potravinové kilometry (v orig. food miles) značí, jak daleko cestovalo jídlo od pěstitele nebo chovatele, který ho vyprodukoval, ke konzumentovi, který ho snědl. Zahrnují cestu z farmy ke zpracovateli, od zpracovatele k maloobchodníkovi a odtud teprve ke konečnému spotřebiteli.

Proč je dobré snížit počet kilometrů, které potraviny nebo i jiný spotřební produkt nacestuje?

1. Najeté kilometry ničí životní prostředí. Transport potravin na velké vzdálenosti je podmíněn množstvím fosilních paliv, neboť jídlo cestuje nákladním autem, kamionem anebo letadlem. Znamená to více emisí oxidů uhlíku, které způsobují globální oteplení. Od roku 1978 vzrostl počet potravin převážených těžkou nákladní dopravou uvnitř Velké Británie o 23 %, průměrná vzdálenost každé jízdy naskočila o 50 %.

2. Dlouhé cestování se nepříznivě podepisuje na čerstvosti, obsahu vitamínů a nutričních hodnotách zeleniny a ovoce, které se sklízí předčasně.

3. Stále více potravin, které běžně jíme, pochází z ciziny. Ve Velké Británii v roce 2006 pocházelo 50 % zeleniny a 95 % ovoce z dovozu. Závislost na dovozu potravin do budoucna zakládá menší bezpečnost životně důležitých zásob.

4. Najeté kilometry nás činí méně citlivými k přírodním cyklům. Možnost koupit si jahody v lednu je lákavá. Je však správné přemísťovat sezonní ovoce a zeleninu tisíce kilometrů kolem světa, když si můžeme počkat několik měsíců a koupit si místní?

5. Pochází-li potravina z druhého konce světa, není snadné kontrolovat ekologické a sociální okolnosti její produkce. Dokonce je prakticky nemožné dohledat přesné místo (vesnici, farmu), kde byla potravina vypěstována, informace se omezuje na udání státu. Také je obtížné zpětně vytipovat průběh cesty, kterou putovala.

Naopak pokud nakupujeme lokálně, můžeme mluvit se zemědělcem nebo výrobcem, případně i vidět, jak vzniká. Místní trhovkyně nás jistě ubezpečí, že její chlupaté broskve jsou ty nejlepší na světě.

6. S množstvím kilometrů stoupá cena za dopravu. Pohonné hmoty nejsou levné, promítnou se v souhrnné sumě, kterou za převážený produkt zaplatí konečný zákazník.

(Redakčně zpracováno podle informační kampaně britského časopisu Farmers Weekly, která v roce 2006 probíhala ve Velké Británii. Více na http://www.fwi.co.uk/gr/foodmiles/index.html)

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu