Čtení na tyto dny

Stromům

Lese, ty mechatý spáči!
(Petr Hille)

Obydlí větrů nikdy neztišená,
plameny zelené, jež náhle vyrazí
a šedá hnízda berou na ramena,
až zase řeřavějí před mrazy.

Vy harfy záchvěvů, jež umírají
pod srdci dosud nenarozeným,
jen brzy milující vás se ptají,
jak lásku stínů spoutat světlem svým.

Vy sloupy zpívající z modra nebe,
vy lesy ležící jak zvíře plné tmy,
jak vaše ticho zneklidní a zebe!

Zelené štěstí poznat dejte mi,
až v přilbách světla sladce obklopíte
mé hodiny jen pro vás, pro vás žité.

(Jan Zahradníček 
Jeřáby, 1933) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Potravinové kilometry


č. 6/2008, str. 7

Potravinové kilometry (v orig. food miles) značí, jak daleko cestovalo jídlo od pěstitele nebo chovatele, který ho vyprodukoval, ke konzumentovi, který ho snědl. Zahrnují cestu z farmy ke zpracovateli, od zpracovatele k maloobchodníkovi a odtud teprve ke konečnému spotřebiteli.

Proč je dobré snížit počet kilometrů, které potraviny nebo i jiný spotřební produkt nacestuje?

1. Najeté kilometry ničí životní prostředí. Transport potravin na velké vzdálenosti je podmíněn množstvím fosilních paliv, neboť jídlo cestuje nákladním autem, kamionem anebo letadlem. Znamená to více emisí oxidů uhlíku, které způsobují globální oteplení. Od roku 1978 vzrostl počet potravin převážených těžkou nákladní dopravou uvnitř Velké Británie o 23 %, průměrná vzdálenost každé jízdy naskočila o 50 %.

2. Dlouhé cestování se nepříznivě podepisuje na čerstvosti, obsahu vitamínů a nutričních hodnotách zeleniny a ovoce, které se sklízí předčasně.

3. Stále více potravin, které běžně jíme, pochází z ciziny. Ve Velké Británii v roce 2006 pocházelo 50 % zeleniny a 95 % ovoce z dovozu. Závislost na dovozu potravin do budoucna zakládá menší bezpečnost životně důležitých zásob.

4. Najeté kilometry nás činí méně citlivými k přírodním cyklům. Možnost koupit si jahody v lednu je lákavá. Je však správné přemísťovat sezonní ovoce a zeleninu tisíce kilometrů kolem světa, když si můžeme počkat několik měsíců a koupit si místní?

5. Pochází-li potravina z druhého konce světa, není snadné kontrolovat ekologické a sociální okolnosti její produkce. Dokonce je prakticky nemožné dohledat přesné místo (vesnici, farmu), kde byla potravina vypěstována, informace se omezuje na udání státu. Také je obtížné zpětně vytipovat průběh cesty, kterou putovala.

Naopak pokud nakupujeme lokálně, můžeme mluvit se zemědělcem nebo výrobcem, případně i vidět, jak vzniká. Místní trhovkyně nás jistě ubezpečí, že její chlupaté broskve jsou ty nejlepší na světě.

6. S množstvím kilometrů stoupá cena za dopravu. Pohonné hmoty nejsou levné, promítnou se v souhrnné sumě, kterou za převážený produkt zaplatí konečný zákazník.

(Redakčně zpracováno podle informační kampaně britského časopisu Farmers Weekly, která v roce 2006 probíhala ve Velké Británii. Více na http://www.fwi.co.uk/gr/foodmiles/index.html)

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu