Čtení na tyto dny

Jalová pastvina

Skřapák na krku koňské kostry
Vlk puklý z ovčích strun
O drny drnká ostříž
Sluncem se práší z kalafun

Plameny uhašená žízeň
Popelem šumí listí klád
Mýtinu sžírá sebetrýzeň
Prameny snědl hlad

Den dokončený hrudou
Šeptem oznělý sten
Hřmot nesmířený s hudbou
nevyslyšený gen

(Jindřich Zogata
Dým ohnic, 1991) 

 

Doporučujeme ke čtení

Zpracovávám rád každé zadání, protože nejsou nezajímavá témata…

Pavel Dvorský, č. 1/2025, str. 23, pro předplatitele

Kšefty nám bezostyšně ničí přírodu a krajinu

Hynek Skořepa, č. 1/2025, str. 32

Jurkovičovy válečné hřbitovy

Václav Štěpánek, č. 1/2025, str. 7, pro předplatitele

Ptačí lokalita Ústřední hřbitov v Brně

Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 1/2025, str. 14, pro předplatitele

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Miesta stretnutí

Denisa Halajová, č. 1/2025, str. 16, pro předplatitele

Staré cintoríny ako súčasť historických štruktúr krajiny

Mikuláš Huba, č. 1/2025, str. 2, pro předplatitele

Tragikomedie ochrany přírody

Tomáš Grim, č. 4/2024, s. 2-5

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Dostat pořádný kartáč není na škodu

Pavel Pechoušek, Vilém Jurek, č. 4/2024, s. 10-12

Reportáž opožděná o třicet pět let

Václav Štěpánek, č. 4/2024, s. 34-37

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33

Stopy v krajině


Jan Lacina († 21. 3. 2020), č. 4/2013, s. 1
Stopy medvěda ve sněhu, CHKO Beskydy, Morávka, duben 2012.
Stopy medvěda ve sněhu, CHKO Beskydy, Morávka, duben 2012. Foto Jan Rohan

Ne náhodou začíná toto číslo vzrušujícím pohledem na jarní stopy beskydského medvěda. Vždy o prázdninách se snažíme připravit zajímavý pel-mel, do něhož články o velkých šelmách v naší kulturní krajině určitě patří. Nejen na sněhu, ale i v suchém létě můžeme narazit na pobytové stopy plachých zvířat, které v nás evokují pocit divočiny. Pro mne to například letos byly otisky tlapek kočky divoké v jemném písku lesní cesty na východoslovenském Vihorlatu či čerstvé skluzy a okusy bobrů na březích Svratky pod Tišnovem. Vždycky mě potěší, když zjistím, že alespoň někde ještě dokážou a mohou žít velcí savci málem po boku s člověkem. Taková krajina je pro mne hodnotnější.

Náš časopis je však hlavně o stopách nesrovnatelně zřetelnějších, trvalejších a rozsáhlejších, které vytváří v krajině člověk. Zatímco někteří odborníci se snaží zachovat a obnovit dálkové migrační cesty velkých zvířat, jiní se pokoušejí, často ve stejné trase, prosadit průplav Dunaj-Odra-Labe, který by značnou část našich poříčních krajin znehodnotil. I příčinu nedávných povodní lze hledat v lidských stopách - v zabetonované, zaasfaltované a všelijak udusané půdě, která nedokáže srážky pojmout. A co uvěznění toků do úzkých kamenných navigací, zatímco přírodě blízké úpravy břehů zůstávají většinou jen na papíře? Anebo světelné znečištění - dají se ještě najít oázy přírodní noci?

Jsou však i pozitivní stopy člověka, a ty potěší. Potěší i vyznání Jindřicha Štreita, nezaměnitelného fotografa lidí a lidiček vytvářejících rozmanité stopy ve své krajině. „Všude je krásně, kde žijí lidé v pospolitosti“ - říká umělec obnažující pravdu lidí i krajiny. Naopak jeden z posledních klasiků české krajinomalby Josef Jambor se až do konce života snažil zachytit „mnohé, co mizí, co ztrácí svůj půvab a krásu novými vymoženostmi hospodářskými“. Zachytil tak harmonickou kulturní krajinu, po jejíž malebnosti se stýská.

To vše a další čtení o přírodě a krajině Moravy i Čech najdete v tomto vydání Veroniky. Autorka zemitých veršů je ze Slezska. Přeji vám pro zbytek léta zajímavé prožitky, pokud možno bez negativních lidských stop.

Jan Lacina

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu