VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Síť lesních rezervací na území Školního lesního podniku (ŠLP) Masarykův les Křtiny vznikla na základě návrhu prof. Aloise Zlatníka (1902-1979), zakladatele československé geobiocenologie a průkopníka moderní koncepce ochrany přírody na vědeckých základech. Zlatník pokládal za prvořadý úkol „dobudovat síť lesních rezervací tak, aby pokud možno každá typologicky vylišitelná jednotka a její význačnější geografická varianta byla zastoupena v některé rezervaci a umožňovala tak studium jednotky v co nejpřirozenějším stavu po všech stránkách přírodovědecké i produkční problematiky“.

Koncepci ucelené sítě lesních rezervací se prof. A. Zlatníkovi podařilo po čtyřicet let trvajícím úsilí uskutečnit na území Masarykova lesa. První návrh na lesní rezervace zde vznikl jako výsledek výzkumu a mapování lesů v letech 1932-1936, revidovaný návrh byl předložen v roce 1945 a konečně 1. června 1959 schválila vědecká rada tehdejší Lesnické fakulty Vysoké školy zemědělské v Brně návrh prof. A. Zlatníka na „zřízení výzkumných lesních reservací na fakultním lesním závodě“, obsahující i pokyny k jejich ochraně, udržování a případnému zlepšení poměrů. Za oficiální chráněná území různých kategorií vyhlašovaly jednotlivé lesní rezervace orgány státní ochrany přírody v letech 1950-1976. Síť lesních rezervací na území Masarykova lesa tvoří přírodní rezervace (PR) Bayerova (17,03 ha, 1975), PR Březinka (6,36 ha, 1973), PR Coufavá (22,46 ha, 1976), PR Čihadlo (55,22 ha, 1976), PR Dřínová (24,30 ha, 1973), národní přírodní rezervace (NPR) Habrůvecká bučina (85,21 ha, 1975), NPR Hádecká planinka (82,95 ha, 1950), PR Jelení skok (96,57 ha, 1976), NPR Josefovské údolí (113,58 ha, 1950, nyní NPR Býčí skála), přírodní památka (PP) Kněžnice (7,34 ha, 1973), PR Malužín (55,87 ha, 1976), PR Rakovec (38,66 ha, 1973), PR U Brněnky (12,00 ha, 1973), PR U Nového hradu (53,74 ha, 1975), PR U Výpustku (21,43 ha, 1977) a PR Zadní Hády (47,54 ha, 1973). V současné době je na území ŠLP 19 maloplošných zvláště chráněných území s plochou 862,98 ha. V rezervacích je tedy chráněno 8,5 % plochy území.

Do rezervací byly začleňovány segmenty lesních geobiocenóz jednotlivých lesních typů s dřevinnou skladbou relativně nejbližší skladbě přirozené. Na území Masarykova lesa tak vznikla z hlediska rozmanitosti typů lesních geobiocenóz reprezentativní síť lesních rezervací. Prof. A. Zlatník navrhoval tyto rezervace jako rezervace upravované - odstraněním stanovištně nepůvodních druhů dřevin v nich postupně dochází k obnovení přirozené dřevinné skladby a navození přirozených a posléze přírodních vývojových procesů. Cílovou strategii managementu těchto rezervací lze tedy definovat jako „přirozené lesy se samovolným vývojem s podpůrnými zásahy a opatřeními“. Díky více než padesátiletému uplatňování těchto zásad začínají v rezervacích znatelně postupovat procesy přirozené proměny lesních biocenóz a jejich stav se postupně přibližuje stavu cílovému. V podmínkách převážně kulturní krajiny evropských středohoří je ucelená síť lesních rezervací Masarykova lesa unikátní.

Antonín Buček