Čtení na tyto dny

Předjaří

krajina strmí tichem snu
bílá a hnědá a zurčení
červenohnědé siluety nahých strážců zimy
jež neuhlídali
a ze studně studu krčí rameny

tak téměř bez pohybu hyne epocha

krom poškubaných cárů kdesi pod nebem
se tichem nese
už jen kovově černý rozsudek havrana
ukládající toliko
co sněhy odkryly ztrápeno
budiž do třikráte sedmi dnů
potaženo zelení
proti čemuž
není odvolání

(Miroslav Sedláček) 

 

Básně Ireny Šťastné


Irena Šťastná, č. 4/2013, s. 29 aj.


* * *

Na stráni po polomu (ubohé a holé)
slunci v dlouhých suchých stéblech
(duté byly) lehli jsme.

Zespodu vidět hmyz značkující nebe.
Ostružiní v zádech. A tebe v sobě.

Irena Šťastná

 

* * *

Do svého domu přijmu vlčici.
Bude vyčkávat u pelesti.
Dechem bez par obstarávat dítě.
Také svými struky i užmoulanou srstí.
Abych se vzdálila (rychlým během)
nadmula bránici (mrazivým vzduchem
s kouřovými příměsemi) u obzoru
cestou též klopýtala za vsí
a měla tak důvod k návratu.

Irena Šťastná

 

* * *

Museli jít sbírat brambory
(zbyly na družstevním poli).
jako chudáci. Raději za šera.

Museli s vozíkem pro trávu.
Daleko do skály. Učit se
ukládat pokosy.

Nikdy jim to k ničemu nebylo.

Ale mnohem dříve: sednout na desku
aby mléko pod tíhou dětské dupky okapalo.
Aby zůstala drolivá oschlá hmota tvarohu
(vsype se do mísy). To bylo důležité.

Irena Šťastná

 

* * *

Bylo to v měkké poddajné hodině:
s melounem v batohu do lužního lesa
pak říznout ostře jedenkrát
uvnitř jak dásně živé
o balík slámy zády
jsme vyjídali
oddaní ještě
sobě navzájem
ve slupce čisté
od rudé vykousané.

Irena Šťastná

 

 

* * *

Dlážděný placáky
co kdysi natahali od řeky.

Zvedala necky plné vody
když praskla žíla.

Peníz - přines honem!

Strčila ho tam
omotala lýtko šátkem
co strhla z hlavy.

Prababička
(na tom dvorku
celém z kopečka).

Irena Šťastná

 

Víš to

Bát se
zvednout
a vynést
mrtvolku kohouta.
Víš to.
Než někoho
přivoláš
ostatní mu
vyklovou hlavu.

Irena Šťastná

 

Autorka básní v tomto čísle Irena Šťastná

Narodila se jako Irena Václavíková v roce 1978 v Opavě. Žije v Dobroslavicích na Opavsku. Absolvovala Filozofickou fakultu Ostravské univerzity (magisterské studium češtiny s literárněvědným zaměřením) a Filozoficko-přírodovědeckou fakultu Slezské univerzity (bakalářské studium knihovnictví a informačních studií).

V roce 2012 byla spolu s dalšími čtyřmi českými autory nominována na Drážďanskou cenu lyriky. V roce 2006 vydala v nakladatelství Host sbírku básní Zámlky. Druhá sbírka s názvem Všechny tvoje smrti vyšla v roce 2010 v pražském Literárním salonu Terezy Riedlbauchové. Třetí knihu básní s názvem Živorodky, z které jsou vybrány zde přetištěné básně, vydalo nakladatelství Perplex v roce 2013.

Poezie Ireny Šťastné je plna obraznosti založené na minimalistických a přitom přesných i výrazných popisech krajin, míst, okamžiků. Mezi obrazy je stále přítomno hledání vlastního místa v prostoru i čase - vzpomínky poměřují dnešek, dnešek váží vzpomínky. A bolesti, strachy, smutky i radosti časem a prostorem volně prostupují. Básně - osobní mýty. Mýty, které lze sdílet.

-pč-

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu