Čtení na tyto dny

Pohyb

Je také únava
teprve tisíciletého jazyka
(mé řeči)

Je také únava
teprve dvousetletých stromů
(mé ulice)

Louka navečer povadla —

Už dlouho nepršelo
a neozval se cvrček
(má duše)

Auta na vzdálené dálnici
svítí  Třou si
pneumatiky o asfalt

ropný derivát
o ropný derivát
a ropný derivát

je žene

(František Schildberger)

 

Doporučujeme ke čtení

Pralesy Zakarpatí

Tomáš Koutecký, č. 4/2018, s. 5-9, pro předplatitele

Příroda Ukrajinských Karpat a její ochrana

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 5-11, pro předplatitele

Poloniny a pastevectví

Václav Štěpánek, č. 4/2018, s. 18-21, pro předplatitele

Jak vesnice k městu Brnu přirůstaly

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 39

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Administrativa versus tradice aneb Poučit se od starých rolníků


Ondřaj Kurfürst, č. 4/2013, s. 34-35
Tradiční sklizeň do kůlů, Vranča pod Portášem, 4. července 2004.
Tradiční sklizeň do kůlů, Vranča pod Portášem, 4. července 2004. Foto Oldřich Kurfürst

Valašsko se nachází ve východní části Moravy v podhůří Beskyd, Javorníků a Vsackých vrchů. Je to typické flyšové území ze starších třetihor. Převážná většina tohoto území spadá do bývalého okresu Vsetín. Zemědělská půda je zde dnes převážně v kultuře trvalý travní porost - louky a pastviny. Horské pastviny leží rozptýleny po hřebenech a svazích hor a mají mnohde původní druhové složení. Plocha pastvin byla značně rozšířena v době socializace zemědělství, kdy byla část luk a orné půdy převedena do kultury pastvina a v rámci prováděné kooperace se zel Napsali jste nám mědělskými podniky z nížinných částí Moravy byly tyto pozemky vypásány skotem - jalovicemi. Na výpas pastvin v rámci kooperace byla zaměřena převážná většina zemědělských podniků z horské části okresu. Jako vzor bylo uváděno zemědělské družstvo Francova Lhota, které dosahovalo velmi dobrých výsledků.

Po roce 1989 došlo hlavně v horské části okresu k rozpadu zemědělských družstev, začalo vracení pozemků do soukromého užívání a nastaly velké problémy s využíváním navrácené půdy. V terénu nebyly známy hranice pozemků a s provedenými pozemkovými úpravami někteří lidé nesouhlasili. Většina vlastníků půdy navíc neměla odpovídající mechanizaci na její obdělávání a hlavním problémem bylo, že bývalé stáje jednotlivých usedlostí byly zbořeny nebo přestavěny a nemohly tak již sloužit k původnímu účelu. Tehdejší ministerstvo zemědělství nicméně pro hospodařící zemědělce poskytovalo finanční prostředky na nákup vhodné mechanizace podle výměry obhospodařované půdy. Část mechanizace jim byla vydána i z bývalých družstev jako majetkové podíly. Někteří zemědělci ale po několika letech s hospodařením skončili a pozemky předali do nájmu tomu, kdo v jejich okolí hospodařil a měl o ně zájem. Poměrně velká část pozemků však již nebyla obdělávána a v současné době je převážná většina z nich zarostlá náletovými dřevinami nebo je zalesněna.

V nejvýše položených částech okresu, hlavně v odlehlých lokalitách, nicméně po celou dobu socialismu zůstalo poměrně hodně zemědělské půdy, která nebyla v užívání družstev, a hospodařili na ní původní vlastníci - pasekáři. Zemědělské hospodaření pro ně bylo buď hlavním zdrojem příjmu, nebo jim sloužilo jen jako přivýdělek. Po roce 1990 mělo na hospodaření na takovýchto pozemcích dobrý vliv poskytování zemědělských dotací na obdělávání luk a pastvin. Podmínkou pro tyto dotace byl ale chov býložravců, řádné obdělávání půdy a vedení základní evidence. S přibývajícími roky však docházelo ke stále vyšším požadavkům na vedení evidence, kterou musel a musí žadatel o zemědělské dotace vést, ať obdělává dva nebo sto hektarů pozemků. To se stalo velkým problémem zejména pro starší zemědělce, kterým řada věcí, které musí sledovat a vést, nic neříká.

Uvedeme příklad: Metodika k provádění nařízení vlády č. 75/2007 Sb., o poskytování plateb za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě, ve znění pozdějších předpisů, ukládá zemědělcům, co musí splnit a průběžně dělat, aby jim dotace mohla být poskytnuta. Podmínky pro poskytnutí dotace jsou dosti složité. Příjemce dotace má povinnost evidence půdních bloků v registru půdy (tzv. LPIS), povinnost sečení nebo spásání travního porostu podle stanovených podopatření ošetřování travních porostů (luční společenstva, pastevní společenstva), povinnost dodržovat intenzitu chovu hospodářských zvířat platnou pro podmínky v oblastech méně příznivých pro zemědělství (v tzv. less-favoured areas - LFA), povinnost dodržovat maximální limit přívodu dusíku, což je specifická podmínka pro oblasti Natura 2000 na zemědělské půdě, musí podepsat závazek pětiletého hospodaření a kontrolu podmíněnosti, tzv. crosscompliance, jež zahrnuje podmínky zachování půdy v dobrém zemědělském a environmentálním stavu dodržováním povinných požadavků v oblasti životního prostředí, veřejného zdraví, zdraví zvířat a zdraví rostlin, dobrých životních podmínek zvířat a minimálních požadavků v rámci agroenvironmentálních opatření. (Veškeré podmínky jsou uvedeny v příručce Průvodce zemědělce kontrolou podmíněnosti platný pro rok 2013.) Problém, zejména u nás na Valašsku, spočívá v tom, že rolník-pasekář a vůbec zemědělec raději manuálně pracuje, než aby vedl evidenci, kterou musí předkládat různým kontrolním orgánům.

Velmi problematické a pro zemědělce na odlehlé pasece v horách nepochopitelné je to, že po celé generace jeho předchůdci v zimě na louky a pastviny vyváželi na saních hnůj, na jaře ho rozházeli, rozvláčili a nyní na některých pozemcích nesmí ani hnojit, ani pást. Ptali se mne, co zde za několik let poroste. Velkým problémem je i to, kam s močůvkou skotu. Na pasekách se vždy jako první spásaly pozemky u chalupy, potom se páslo dále a nakonec se přepásaly otavy a okolní pozemky. Pro některé druhy luk jsou stanoveny takové podmínky, že se nesmí hnojit ani přepásat. Ptám se, co vlastně poroste na těchto pozemcích za několik let? Kde je nějaká ekonomika? Jsme skutečně tak bohatí?

Bylo by velmi vhodné a prospěšné, aby ti, co navrhují jednotlivé způsoby využití travních porostů, s lidmi na horách mluvili a nechali se od nich taky poučit. Mně osobně mnoho lidí na pasekách řeklo řadu věcí, které pozměnily některé mé názory. Velmi se mi líbí staré, ale pravdivé pranostiky: Od svatého Vendelína (20. října) pastvinou celá krajina; Svatý Vendelín je tady, pastevci paste všady; Kdo nepohnojí, ten nepoklidí; Kůň miluje oves, půda miluje hnůj…

Ministerstva zemědělství a životního prostředí by měla dělat všechno pro to, aby se na horách hospodařilo, jinak valašská krajina za pár let nebude tak krásná, jaká v současné době je.

Oldřich Kurfürst, Vsetín

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu