Čtení na tyto dny

Dřevoryt

Mrazivý vítr šlehá bičem

Sníh už je samý šrám

Choulí se k horám

(bílý psíček)

Havrani vzlétají mu z ran


(Jaroslav Kvasnica)

 

Doporučujeme ke čtení

Zpracovávám rád každé zadání, protože nejsou nezajímavá témata…

Pavel Dvorský, č. 1/2025, str. 23, pro předplatitele

Kšefty nám bezostyšně ničí přírodu a krajinu

Hynek Skořepa, č. 1/2025, str. 32

Jurkovičovy válečné hřbitovy

Václav Štěpánek, č. 1/2025, str. 7, pro předplatitele

Ptačí lokalita Ústřední hřbitov v Brně

Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 1/2025, str. 14, pro předplatitele

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Miesta stretnutí

Denisa Halajová, č. 1/2025, str. 16, pro předplatitele

Staré cintoríny ako súčasť historických štruktúr krajiny

Mikuláš Huba, č. 1/2025, str. 2, pro předplatitele

Tragikomedie ochrany přírody

Tomáš Grim, č. 4/2024, s. 2-5

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Dostat pořádný kartáč není na škodu

Pavel Pechoušek, Vilém Jurek, č. 4/2024, s. 10-12

Reportáž opožděná o třicet pět let

Václav Štěpánek, č. 4/2024, s. 34-37

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33

Obnova krajiny po těžbě: hledání společné řeči


Olga Lepšová-Skácelová, roz. Bauerová, č. 5/2013, s. 1
Most.
Most. Foto Stanislav Štýs

Těžba nerostných surovin je v obecném povědomí aktivitou, která krajinu devastuje, ochuzuje o přírodní a estetické hodnoty. Rekultivace krajiny po těžbě je pak většinovou veřejností nazírána jako obnova úrodné země, ať již polí anebo produkčního lesa. Tímto směrem se skutečně rekultivace v souladu s proklamací samozásobitelství zemědělskými produkty po desetiletí ubíraly. Setrvačnost lidského myšlení nahrává umělému prodlužování životnosti tohoto trendu. Přitom tradičně zemědělsky obhospodařovanou půdu průběžně přenecháváme napospas investorům a developerům a na polích s nejlepší bonitou rostou jako houby po dešti nákupní střediska, sklady i sídelní kaše novodobých příbytků. Myšlenka přirozené obnovy či usměrňované sukcese oproti technickým rekultivacím „ve jménu živočišného druhu Homo sapiens“ dobývá pozice jen zvolna. Navíc paradoxně i v současné napjaté ekonomické situaci stále vítězí finančně náročné technické zásahy nad úpravami blízkými přirozené obnově. Matka Příroda totiž pracuje zadarmo a do veřejných výběrových řízení nemůže vstoupit.

Třeba však připomenout, že ne všechny stopy po dobývání masa a kostí Matky Země krajinu hyzdí. Zalovme v paměti: skoro každý z nás byl v dětství nebo trampském mládí fascinován tajemnou krásou lomů či jezírek v důlcích po povrchové těžbě rud a i dnes si zaplave raději v pískovnách či štěrkových jezerech než v rybnících či přehradách. Lomy, které unikly pozornosti napravovatelů krajiny a jejich snahám odstranit tyto rány (a předtím je využít k odložení nepotřebného, tedy jako skládku), často vrostly do krajiny a poskytly útočiště rostlinným i živočišným druhům, které v krajině plošně přetížené živinami neobstojí. Vytvářením pestré mozaiky mikrostanovišť terénními úpravami již při dotěžování je krajina obohacena, jak dokládají příklady uvedené v tomto dvojčísle. V přípravě vytěženého prostoru pro nástup přírody se otevírá prostor pro společné úsilí dvou zdánlivě nesmiřitelných táborů.

Projděte se s Veronikou krajinami pozměněnými těžbou. Seznamte se se stanovisky odborníků z různých odvětví i názorových pólů (stran) a s nejrůznějšími oblastmi, lokalitami a s životem, který na dříve vytěžená území pronikl. Třeba zde získáte inspiraci, které neznámé a přitom blízké krajiny navštívit.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu