Čtení na tyto dny

Pohyb

Je také únava
teprve tisíciletého jazyka
(mé řeči)

Je také únava
teprve dvousetletých stromů
(mé ulice)

Louka navečer povadla —

Už dlouho nepršelo
a neozval se cvrček
(má duše)

Auta na vzdálené dálnici
svítí  Třou si
pneumatiky o asfalt

ropný derivát
o ropný derivát
a ropný derivát

je žene

(František Schildberger)

 

Obnova krajiny po těžbě: hledání společné řeči


Olga Lepšová-Skácelová, č. 5/2013, s. 1
Most.
Most. Foto Stanislav Štýs

Těžba nerostných surovin je v obecném povědomí aktivitou, která krajinu devastuje, ochuzuje o přírodní a estetické hodnoty. Rekultivace krajiny po těžbě je pak většinovou veřejností nazírána jako obnova úrodné země, ať již polí anebo produkčního lesa. Tímto směrem se skutečně rekultivace v souladu s proklamací samozásobitelství zemědělskými produkty po desetiletí ubíraly. Setrvačnost lidského myšlení nahrává umělému prodlužování životnosti tohoto trendu. Přitom tradičně zemědělsky obhospodařovanou půdu průběžně přenecháváme napospas investorům a developerům a na polích s nejlepší bonitou rostou jako houby po dešti nákupní střediska, sklady i sídelní kaše novodobých příbytků. Myšlenka přirozené obnovy či usměrňované sukcese oproti technickým rekultivacím „ve jménu živočišného druhu Homo sapiens“ dobývá pozice jen zvolna. Navíc paradoxně i v současné napjaté ekonomické situaci stále vítězí finančně náročné technické zásahy nad úpravami blízkými přirozené obnově. Matka Příroda totiž pracuje zadarmo a do veřejných výběrových řízení nemůže vstoupit.

Třeba však připomenout, že ne všechny stopy po dobývání masa a kostí Matky Země krajinu hyzdí. Zalovme v paměti: skoro každý z nás byl v dětství nebo trampském mládí fascinován tajemnou krásou lomů či jezírek v důlcích po povrchové těžbě rud a i dnes si zaplave raději v pískovnách či štěrkových jezerech než v rybnících či přehradách. Lomy, které unikly pozornosti napravovatelů krajiny a jejich snahám odstranit tyto rány (a předtím je využít k odložení nepotřebného, tedy jako skládku), často vrostly do krajiny a poskytly útočiště rostlinným i živočišným druhům, které v krajině plošně přetížené živinami neobstojí. Vytvářením pestré mozaiky mikrostanovišť terénními úpravami již při dotěžování je krajina obohacena, jak dokládají příklady uvedené v tomto dvojčísle. V přípravě vytěženého prostoru pro nástup přírody se otevírá prostor pro společné úsilí dvou zdánlivě nesmiřitelných táborů.

Projděte se s Veronikou krajinami pozměněnými těžbou. Seznamte se se stanovisky odborníků z různých odvětví i názorových pólů (stran) a s nejrůznějšími oblastmi, lokalitami a s životem, který na dříve vytěžená území pronikl. Třeba zde získáte inspiraci, které neznámé a přitom blízké krajiny navštívit.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu