Čtení na tyto dny

Pobřeží

Slunce již hvězdy noční
roztříští v příboji
Noc stáhla se pryč chvatně
se všemi závoji
Bílá břicha ryb svítí
mrtvá jak touha má
rybářkám do jejich sítí
jen nechtíc
veplouvá…

(František Schildberger) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pralesy Zakarpatí

Tomáš Koutecký, č. 4/2018, s. 5-9, pro předplatitele

Příroda Ukrajinských Karpat a její ochrana

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 5-11, pro předplatitele

Poloniny a pastevectví

Václav Štěpánek, č. 4/2018, s. 18-21, pro předplatitele

Jak vesnice k městu Brnu přirůstaly

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 39

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Ptáci, světlo a tma


Karel Hudec, č. 1/2014, s. 31-33

Ptáci jsou většinou pro člověka denními tvory - ráno zpívají nebo řvou, přes den létají, poskakují po zemi, po větvích, šplhají po stromech. Pouze sovy jsou u nás synonymem noci, tmy, a tím i hrůzy. A je skutečně málo ptáků, kteří mají trvale obrácený denní režim a aktivně žijí v noci nebo lépe řečeno - ve tmě. Kromě sov je to u nás ještě lelek, ve dne spící na větvích stromů. Velký počet „denních“ ptačích druhů však má i do svého celoročního pravidelného střídání dne a noci vsunutá některá období, kdy hormonální vlivy tento rytmus poruší. Jsou to zejména dvě - období tvorby párů a období tahové. Během tvoření párů je možné slyšet v noci zpívat nejen proslulé noční pěvce - slavíka nebo skřivana lesního, ale občas i zcela nezvyklé hlasy, jako je například rehek domácí. Téměř výhradně v noci pak je slyšet v době po květnovém příletu chřástala polního. Trvalé intenzivní městské osvětlení ovšem tento rytmus dokáže ovlivnit, takže kosi ve městech zpívají naplno někdy již o Vánocích. Druhé období se týká tažných druhů - mnohé jinak denní druhy ptáků táhnou v noci. To je možné slyšet i ve městech z noční oblohy krátký trylek skřivanů, písknutí drozdů, volání hus nebo chraptivý hlas volavky.

Denní ptáci mají různé způsoby nocování. Nocoviště - ovšem stejně jako místa denního pobytu nočních ptáků - musí splňovat požadavky na bezpečné přenocování. To se týká jak zajištění před nepříznivými abiotickými vlivy, zejména mrazem v zimě, tak před predátory. Vyvinuty jsou proto různé strategie, které se ovšem mohou během roku nebo vlivem bezprostředních okolností měnit. Někteří ptáci nocují individuálně. Nutné je to u ptáků sedících na hnízdě a inkubujících snůšku vajec nebo zahřívajících malá mláďata. Ale jinak jsou některé druhy, jako je například rehek domácí, individualisté nocující zcela jednotlivě v nějakém koutku ve zdi nebo v terénu. Unikátní nocování - v letu - je známé u rorýsů. V dutinách hnízdící ptáci využívají dutiny nejen k hnízdění, ale i k nocování po celý rok - u nás vrabci, sýkory, brhlík. Výjimečně se v dutinách v zimě shromáždí na noc i desítky jedinců, kteří se přitisknutím k sobě zahřívají, jak je známé u střízlíků. Běžným nocovištěm jsou také husté koruny stromů nebo křoviny. Ve městech takto nocují kosi, zvonci, pěnkavy, někdy na tahu i konipasi bílí a jiné druhy. A jak ptáci většiny těchto druhů, tak i další mají někdy v lesích hromadná nocoviště, kam se sletují ze širokého okolí. Ale i větší druhy mají svoje často nápadná hromadná nocoviště. Desetitisíce špačků zaletují do rákosin, které jsou svou nepřístupností hromadným nocovištěm i dalších druhů, jako zejména vlaštovek. Podobně využívají špačci ve městech i koruny stromů, zvláště menší skupiny na chráněných místech. Totéž činí i desítky až stovky hrdliček zahradních. Známá jsou také hromadná nocoviště havranů, kdy desetitisíce ptáků společně s kavkami a jednotlivými vránami obsazují stromy v lesních úsecích nebo i v parcích měst. Podle některých hypotéz pak nespočívá funkce hromadných nocovišť pouze v tom, že víc očí víc vidí případného predátora, ale i v předávání informací o potravních zdrojích. I vodní ptáci mají podobné strategie. Někteří spí na hladině jednotlivě, se střídáním krátkých úseků spánku a otevření očí, jiní (racci, husy) nocují na hladině ve sražených hejnech. Ale kormoráni, volavky i další ptáci nocují na stromech, především stojících ve vodě nebo na břehu.

Jak se ptáci ve tmě orientují? Pro lokální orientaci ptáků je vesměs nejdůležitější zrak. Sovy mají morfologicky velmi dokonale uzpůsobené oko, které jim umožňuje vidění i v nepatrném světle. Kromě toho mají i dokonalý sluch, kterým slyší i slabý šelest pohybujícího se drobného savce a dokáží ho lokalizovat. Jihoamerický lelek gvačaro, který žije trvale v tmavých jeskyních, se naproti tomu orientuje podobně jako netopýři echolokací. O orientaci tažných ptáků nebo poštovních holubů existuje nespočet prací, ale zatím přesný princip u jednotlivých druhů nebo skupin není známý. Roli v něm hraje zřejmě zemský magnetismus, zejména inklinace, dále postavení slunce, v noci hvězd v závislosti na čase, k tomu schopnost vnímat polarizované světlo. U některých druhů jsou tyto parametry zřejmě geneticky podmíněné, u některých druhů získávané nebo doplňované samozřejmě i zkušenostmi - znalostí okolí hnízdiště, tradicemi tahových cest s vedoucími již zkušenými ptáky aj.

Světelné znečištění ovlivňuje zřejmě všechny životní projevy ptačích druhů, které v takto postiženém území žijí. O ovlivnění zpěvu u kosů ve městech již byla zmínka, ovšem existují i práce vysvětlující noční zpěv jako důsledek denního hluku a přesunutí hlasové signalizace do nočního ticha. Osvětlení měst se projevuje i v menších dimenzích, jako pouhým posunutím začátku či ukončení hlasových aktivit (vokalizace) některých druhů. Pro některé druhy může být intenzivní osvětlení dokonce pozitivní. Některé druhy živící se hmyzem využívají jako potravní zdroj hmyz nalétávající na světlo, noční osvětlení bahnitého pobřeží se ukázalo výhodné pro bahňáky. Osvětlenější místa jsou vyhledávána i jako hromadná nocoviště vran ve městech v rámci antipredačních strategií - ostatně nocoviště zimujících havranů v parku v Pardubicích je podobným příkladem. Největší problémy však představují zdroje světla pro ptáky na tahu. Zejména při špatném počasí a mlze, kdy ptáci táhnou níže, představuje světelná zóna past, ve které ztrácejí orientaci, usedají na místě, narážejí ve sražených hejnech nejen vzájemně na sebe, ale zejména na konstrukce u světelných zdrojů. Tyto nárazy vedou často k úmrtí až desítek ptáků. Ostatně již v 19. století bylo známé, že pod majákem na ostrově Helgoland se nalézají velké počty mrtvých ptáků, mezi kterými byl tehdy jinde neznámý počet různých ptáků asijských a severoamerických. V poslední době využívají u nás tento fenomén někteří specializovaní kroužkovatelé, kteří především na horských hřebenech chytají stovky ptáků na světlo do sítí nastražených kolem světelného zdroje, ovšem samozřejmě se zajištěním bezpečnosti pro táhnoucí a chytané ptáky.

V každém případě je světelné znečištění pro ptáky negativní. V USA je konstatován každoroční úhyn 100 milionů až 1 miliardy ptáků, z toho pak zahyne na stavbách, skleněných oknech apod. 58 %, tedy kolem 550 milionů ptáků. Přímo pro vliv osvětlení nejsou čísla k dispozici, ale jistě jsou oprávněné snahy, v některých velkoměstech již úspěšné, omezit nadměrné noční osvětlení alespoň v některých obdobích roku.

Karel Hudec

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu