Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

Vzácné bernešky bělolící se objevily na Opavsku


Jiří Šafránek, č. 1/2014, s. 35

V pátek 27. prosince objevili ornitologové na štěrkovně u Dolního Benešova hejno bernešek bělolících. Jde o drobné severské husy, které k nám zalétají velmi vzácně v zimním období. Výskyt hejna patnácti bernešek bělolících na Opavsku považují ornitologové za zcela výjimečný.

Berneška bělolící je velká 58 až 70 cm a má rozpětí křídel 120 až 140 cm. Má černý krk a hruď, převážně bílou hlavu s černým temenem a černým proužkem mezi zobákem a okem. Shora je šedá, černobíle vlnkovaná, břicho má bílé, ostře oddělené od černé hrudi. Videa bernešky bělolící si můžete prohlédnout na videokanálu MOS: http://youtu.be/YOGX8WmilGs (Jarmila Kačírková) a http://youtu.be/Ue8nv0CJTSA (Adolf Goebel).

Hnízdí v tundře na pobřeží Severního moře a na arktických ostrovech. Zimuje na pobřeží západní Evropy a výjimečně se zatoulají jednotliví ptáci nebo menší hejna i k nám do střední Evropy. Dosud největší u nás pozorované hejno mělo dvacet kusů a bylo zjištěno v roce 2010 na Břeclavsku. Letošní výskyt patnácti bernešek bělolících ve Slezsku je výjimečný nejen svým počtem, ale i místem. V Moravskoslezském kraji se bernešky objevují velmi vzácně, a to výhradně na rybnících v Poodří.

Výjimečný výskyt bernešek bělolících přitahuje pozornost ornitologů, ochranářů i pozorovatelů ptáků. Na štěrkovnu u Dolního Benešova přijíždějí, aby je viděli na vlastní oči a aby si pořídili fotografii tohoto u nás vzácně se vyskytujícího druhu.

V neděli 29. prosince se zde byli na bernešky podívat i členové Moravského ornitologického spolku z Přerova. V té době byl ale u štěrkovny hon a jedna z bernešek se po průletu nad lovci oddělila z prolétajícího hejna a usedla na hladinu štěrkovny. Vzhledem k tomu, že není schopná letu, je velmi pravděpodobné, že byla postřelena některým z lovců, a to i přesto, že bernešky není povoleno u nás lovit. Ornitologové doufají, že je postřelena pouze lehce a že přežije zásah nezodpovědného lovce.

Jiří Šafránek

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu