Čtení na tyto dny

Pohyb

Je také únava
teprve tisíciletého jazyka
(mé řeči)

Je také únava
teprve dvousetletých stromů
(mé ulice)

Louka navečer povadla —

Už dlouho nepršelo
a neozval se cvrček
(má duše)

Auta na vzdálené dálnici
svítí  Třou si
pneumatiky o asfalt

ropný derivát
o ropný derivát
a ropný derivát

je žene

(František Schildberger)

 

Doporučujeme ke čtení

Máme mít starost o kyslík?

Jan Hollan, č. 4/2019, s. 6-7

Tragédie překotných výsadeb ovocných stromů v krajině

Martin Lípa, č. 4/2019, s. 21-23

Nechme les důstojně zemřít

David Veselý, č. 4/2019, s. 30, pro předplatitele

Vcházení do obrazů V – František Richter

Petr Halas, Jan Lacina, č. 4/2019, s. 40-43, pro předplatitele

Kůrovec – nechtěný škůdce nebo přirozená součást našich lesů?

Josef Kašák, Jiří Foit, Petr Martinek, č. 3/2019, s. 2-5, pro předplatitele

Lesnická ekonomika více méně pod politickým tlakem

Róbert Babuka, č. 3/2019, s. 6-7, pro předplatitele

Mezi špičkami ledovců

Ema Wayan Danielová, č. 3/2019, s. 29

Babylonské zmatení jazyků

David Veselý, č. 3/2019, s. 36

Nezačerněný večer aneb Vivat Verdis!


Vladimír Just, č. 2/2016, s. 47

Renomovaná německá teoretička Erika Fischer-Lichte liší divadlo od ostatních umění mj. tím, že zatímco umění produkuje díla, divadlo vytváří události: není dáno ani jevištěm ani hledištěm, ale tím, co probíhá mezi nimi. Hodnotit umělecky jednotlivé složky nemá smysl, pokud nehodnotíme intenzitu (synergii) tohoto vzájemného vztahu. Z tohoto vysoce teoretického úhlu pohledu bylo pro mne praktickou událostí měsíce „benefiční divadelní představení“ Příliš velká cena aneb Jak šla pohádka do háje brněnského amatérského uskupení Verdis (pro nezasvěcené Veroničí divadelní soubor). Inscenaci podle vlastního scénáře s podobně profesně potrefenými lidmi secvičil přírodovědec Mojmír Vlašín (sám hraje i roli bulvárního novináře Vypery). Vše se odehrálo o prvním březnovém pátku v divadle Husa na provázku. Tématem je u tohoto uskupení zpravidla aktuální ekologická kauza a hraje se formou čteného, jen občas, „fakultativně“, gesticky, mimicky i pohybově demonstrovaného divadla: „Veškeré role se čtou přímo z papíru. Pokud nějaký herec se celou roli naučí nazpaměť a může to prokázat, je vyloučen“ (z Desatera Verdisu). Tentokrát se vše, přísně „časosběrně“, točí okolo letitého skandálu s brněnským Automotodromem (ve hře Motocyklodrom) a pořádní Velké ceny MotoGP Brno. Konkrétně kolem jejího mamutího zadlužení, jež díky jistým mocným šibalům na krajské i celostátní úrovni (jednou z postav je krajský hejtman Michal Žvejk) i díky začerněným stránkám jejího podivného auditu hradí občané z vlastních kapes. Milým ozvláštněním byla lokace kauzy (i Motocyklodromu) do romantické lesní scenerie Mrštíkovy Pohádky máje (nejúspěšnějším číslem večera byly „začerněné“ erotické dialogy Ríši a Helenky nad plastikovým kýblem jako lesní studánkou).

Akce Verdisu mívají ovšem kromě přísně neherecké inscenované části i svůj improvizovaný, profesionálně suverénně zvládnutý performativní dovětek: dražbu absurdních předmětů. Čím je věc zbytečnější, kýčovitější a hovadnější (sám jsem vydražil úžasné budovatelské CD), tím lépe. Smyslem je nejenom bohulibý účel výtěžku (tentokrát se údajně blížil dvaceti tisícům), ale hlavně nádherná performance na hranici happeningu a „eventu“, v níž mizí hranice mezi životem a uměním (Fischer-Lichte by bledla závistí). Radost z večera, velkolepě až k půlnoci zakončeného (opět z vlastních zdrojů Veroniky!) skvělou cimbálovou muzikou, mi jako Pražákovi kazil povzdech: „Kde jste byli, brněnští mistři kritického pera? Kde jste byli, vážení porotci ,neradokových‘ a jiných kritických cen?“

Vladimír Just

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu