Čtení na tyto dny

Rok plný dnů

Na patách naděje
Léto.
Léto, které nevyšlo.

Proč skřivanům se hrdlo zadrhlo?
Kdo připínal torzům křídla motýlí?
A kdo byl smyčcem bez houslí?
Na minutovou ručičku lákali
jsme čas.

Je večer. Vysoký až k svítání.
Zbrojíř naděje.
Večer, kdy úzkost taje v dým
a z popele, co po pastýřských
ohních zbyl,
vzlétl jestřáb, sivý pták,
nesmrtelnou perutí.
Nad hory, nad doly.

Zlatem harfy odlétalo léto
a duše svlékala se
pro budoucí dny,
pro světlo nepodpírané berlemi.

(Vít Obrtel)

 

Doporučujeme ke čtení

Příčiny ubývání opylovatelů v krajině

Jaromír Čížek, č. 3/2020, s. 2-4

Tvorba regionálních lučních směsí

Ivana Jongepierová, č. 3/2020, s. 8-9

Doufám v objevování stále nových krajin svého srdce

Jan Lepš, č. 3/2020, s. 30-31, pro předplatitele

Jan Lacina výtvarník

Ivo Dostál, č. 3/2020, s. 36-37, pro předplatitele

České moře či velehory? Kde vám poví tuto story?

Martina Pásková, č. 2/2020, s. 2-4

Stone balancing neboli vyvažování kamenů

Jan Macek, Rudolf Novák, č. 2/2020, s. 13-16, pro předplatitele

Nech půdu žít

Jana Dlouhá, č. 2/2020, s. 27-29

Jan Lacina, lesník s duší umělce a básníka (1944–2020)

Petr Maděra, č. 2/2020, s. 37-39

Cesty za vesnickým (ne)vkusem


Pavel Klvač, č. 6/2011, str. 30

Kocourková, J., Kruml, J.: Vesničko má přestavovaná… DVD. Obec Lužice 2010, 40 min.

Zástavba současného venkova je panoptikem nejrůznějších architektonických stylů a individuálního živelného stavitelství. Můžeme v ní číst jako v obrázkové knize, která ledacos prozrazuje o svých autorech i obyvatelích. Podobně jako oděv o svém nositeli, i fasáda, proporce, umístění stavby atd. vypovídají cosi významného o představách a životních postojích svých majitelů. Cesta Jarmily Kocourkové a Jana Krumla po vesnicích ve videopořadu Vesničko má přestavovaná… je tak vlastně i sondou do duše dnešních venkovanů. A ač s nimi putujeme především po jihomoravských vesnicích a městečkách, jejich sdělení má bezesporu univerzálnější platnost.

Kolekce pořízených fotografických záběrů provázená zasvěceným komentářem a podbarvená kulisou lidové hudby je pro diváka silným sdělením. Z pořadu je cítit, že motivací pro putování autorů byla upřímná obava o ztrátu tváře české a moravské vesnice - „hrozba uniformity a ztráta původnosti“. Jakkoliv zajímavě působí dobré příklady z reality současného vesnického stavitelství a pozitivní vzory oceněné v Programu obnovy venkova a v soutěži Vesnice roku, nejsilněji na diváka zřejmě zapůsobí připomenutí různých nešvarů porevolučního budovatelství.

Mnohé stavby posledních dvou desetiletí svou bizarní vulgárností hravě strčí do kapsy i ty největší ohavnosti vzniklé v éře reálného socialismu. Kdo zažil šikanování úředníků z městského stavebního odboru v souvislosti s tím, jaký tvar stříšky má mít u vchodových dveří svého rodinného domu, asi bude kroutit hlavou nad tím, co všechno je možné na Moravě postavit. Tedy pokud nemá podobný nevkus hned opodál ve své vsi. Ač sám milovník všerůzných obzvláštností a lidového kutilství, neváhám přiznat, že některým prezentovaným stavitelským výkřikům (navrženým profesionálním projektantem a schváleným příslušným úřadem!) by to slušelo spíše ve skanzenu kuriozit. Nejde ovšem zdaleka jen o estetický (ne)vkus, ale též o absurditu funkčnosti.

Svou apelativní dikcí jako by se tento videopořad do současného světa všeobecné individualistické libovůle a relativizace snad ani nehodil. O to více lze ocenit pevný životní postoj a hodnotová východiska jeho autorů.

Pavel Klvač, sociolog

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu