Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

EU mezi mlýnskými kameny


Jan Labohý, č. 4/2011, s. 32

V roce 2010 jsme do atmosféry napumpovali přes 30 Gt oxidu uhličitého. Výkon je to vskutku skvělý, dokonce historický rekord. Smutnější je varování hlavního ekonoma Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatiha Birola, že snaha o udržení oteplení planety pod 2 °C se tak prakticky stává utopií. Aby ne, když dle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) nastalý trend ukazuje na 50% pravděpodobnost, že oteplení dosáhne 4 a více stupňů.

Přesto EU stále odmítá zvýšit svůj závazek ke snížení emisí CO2 do roku 2020 ze současných 20 na 30 %. A to i přes řadu studií dokazujících ekonomickou i sociální výhodnost takového řešení. V roli zlého fosila se v poslední době cítí neobyčejně dobře Polsko, které je na svou na uhlí závislou ekonomiku hrdé ještě více než Česko a blokuje vše, co může. Na přibližně 6 milionů zelených pracovních míst, které by 30% snížení emisí do roku 2020 mohlo dle studie německého ministerstva životního prostředí přinést, si tak budeme muset počkat o něco déle.

---

Zatímco politický svět se stále ze zimního spánku neprobudil, oteplování začíná otevírat oči byznysu. K aktérům tlačícím EU k navýšení klimatických závazků se tak pod vedením WWF přidalo i 72 velkých nadnárodních firem. K pokračování tohoto trendu by mohlo pomoci i doporučení OECD vyzývající firmy, aby přestaly používat argument vědecké nejistoty a začaly se skutečně zabývat svými dopady na životní prostředí, včetně změny klimatu. Aby ne, vždyť o lidském původu změny klimatu je podle Americké akademie věd přesvědčeno 97 % klimatologů, tak jaká nejistota.

Brát ohled na životní prostředí a klima se vyplácí. Např. evropský výrobce letadel Airbus díky snižování spotřeby a emisí CO2 svých letadel v poslední době jednoznačně válcuje svého amerického konkurenta Boeing. A dobrá zpráva přišla i z oblasti obnovitelných zdrojů energie. Dle IPCC vzrostl jejich instalovaný výkon během roku 2009 u větru o 30 % a u slunce o 50 % při výrobě elektřiny, resp. 20 % u ohřevu vody a vytápění.

Jan Labohý
koordinátor aktivit EIV na ochranu klimatu

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu