Čtení na tyto dny

Říční hrnek

Říční hrnek
jsme našli
v osikovém břehu
Ptáci z něho pili
ryby z něho pily

Ptáci, laně a filozofové
ale snad nebude hned nejhůř

v důvěřivém kruhu
čistá vodo
mít tě blízko
být ti blízko
by mi pro začátek
stačilo 

(Jiřina Salaquardová)

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

Klíčový Keystone


Jan Labohý, č. 5/2011, s. 32

Dobré zprávy v poslední době přicházejí z Německa. Nejnovější říká, že v první polovině roku zajistily obnovitelné zdroje přes 20 % německé energie. Největší podíl přitom pocházel z větrných elektráren, na druhém místě se umístila biomasa a na třetí příčku se vyhoupla energie ze slunce. Zpráva tak podpořila nové směřování německé vlády, která do roku 2020, kdy Německo definitivně odstaví veškerá jaderná zařízení, plánuje navýšit podíl obnovitelných zdrojů na 35 %. Ještě lepší zprávou je postoj německé veřejnosti. Přechod na obnovitelné zdroje považuje za důležitý 94 % lidí, nejčastěji z důvodu efektivní ochrany životního prostředí a lepších možností pro generace, které se budou muset potýkat s vyčerpáním zásob fosilních paliv.

O něco lépe začíná vypadat i situace v mezinárodních vyjednáváních, které se po čase možná opět pohnou kupředu. Evropská unie podle neoficiálních zpráv zvažuje navrhnout prodloužení platnosti Kjótského protokolu, který upravuje mechanismy fungování mezinárodního klimatického režimu mezi lety 2008 a 2012. I přes velkou řadu chyb je jediným fungujícím a právně závazným mezinárodním systémem, a jelikož uzavření nové mezinárodní dohody není v současnosti příliš pravděpodobné, je jeho prodloužení jedinou cestou, jak předejít klimatickému právnímu vakuu.

---

Hlavním negativním tématem poslední doby je plánovaná výstavba amerického ropovodu Keystone XL. Měl by měřit přes 2 500 km a přivádět ropu z břidličných písků v kanadské Albertě do rafinerií v Mexickém zálivu. Ropa získaná z břidličných písků má přitom podle americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) až o 82 % vyšší emise CO2 než normální ropa, její těžba a extrakce mají navíc řadu dalších nepříznivých dopadů. Svým rozhodnutím podpořit ropovod prezident Obama umožní, aby se do ovzduší dostalo 600 milionů až 1,15 miliardy tun CO2  (ČR ročně vypustí 75-80 milionů tun). Zabránit se mu v tom snaží stovky občanských aktivistů protestujících před Bílým domem. Při nenásilném protestu tak byli mezi jinými zatčeni i spisovatel a environmentalista Billy McKibben nebo jeden z předních klimatologů NASA James Hansen.

Špatné zprávy dorazily také z Vietnamu, kde kvůli stoupající hladině moře dochází k postupnému zasolování delty Mekongu. V ohrožení se ocitají miliony farmářů, kteří vodou z řeky zavlažují svá pole. Na mnoha místech, kde voda bývala sladká, je dnes 5 měsíců v roce slaná.

A perlička na závěr - podle pracovníků z Pensylvánské státní univerzity by mohl být rozvrat klimatu pro mimozemské civilizace jednou ze záminek, proč vyhladit lidstvo. Doufejme, že se to nepodaří ani jim, ani nám.

Jan Labohý
koordinátor aktivit EIV na ochranu klimatu

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu