Čtení na tyto dny

Řeky se ptám

kam zmizeli jelci
zpod splavu

Tam zatím dál
stéká čas
Olejové skvrny
se roztékají ve vrásky
a zpod břehů
uniká život

s vodou zbytečně
rozšvihanou vlasci rybářů
stárneš

Je to i moje vina

Kdy jsem naposled
učinil pokání

(Otakar Štěpánek) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Historie mapování orchidejí v ČR


Jindřich Šmiták, č. 1/2010, str. 2-3

Mapování našich orchidejí se rozvíjelo od přelomu 70. a 80. let 20. století a je významně spojeno se třemi osobnostmi z řad botaniků- amatérů. Ing. František Procházka vystudoval lesní inženýrství, pracoval jako botanik okresního muzea v Pardubicích a v 80. letech byl odborným pracovníkem správy Krkonošského národního parku. Založil Skupinu pro ochranu a výzkum československých vstavačovitých při Orchidea klubu ČZS Brno, který původně sdružoval jen zájemce o tropické orchideje. Procházka byl prvním botanikem, který již od poloviny 20. století systematicky zaznamenával nálezy našich vstavačovitých, pečlivě vedl kartotéku druhů a lokalit tehdejší ČSSR, sledoval jejich vývoj i úbytek a upozorňoval na nebezpečí změn v krajině, které znamenaly zánik mnoha botanicky cenných lokalit. Celoživotní zkušenosti a znalosti našich domácích orchidejí shrnul v několika publikacích.

Dr. Oldřich Potůček vystudoval botaniku a skoro celý život prožil na Slovensku, kde pracoval v zemědělském nákupním podniku. Průzkum orchidejí byl jeho celoživotním koníčkem a zařadil se mezi přední evropské odborníky. Od počátku 60. let sestavil několik klíčů k určování vstavačovitých Československa, publikoval také v našich a německých přírodovědeckých a ochranářských časopisech.

Potůčkovou zájmovou oblastí bylo především západní Slovensko (Strážovské vrchy, Orava, Malá Fatra), Moravskoslezské Beskydy a Bílé Karpaty, cesty většinou podnikal s přítelem Františkem Kryškou, jenž byl zaměstnán jako technický pracovník tehdejší Nové huti KG v Ostravě. V 70. a 80. letech Kryška patřil mezi aktivisty bojující za záchranu beskydských a bělokarpatských orchidejových luk a s jeho přispěním byla mnohá území vyhlášena přírodní rezervací.

V roce 1969 se díky Potůčkovi dala dohromady první organizovaná skupina zájemců o poznávání našich orchidejí, jejíž hlavní náplní bylo ověřování a vyhledávání jejich lokalit. V té době nastávalo období největšího rozmachu velkoplošných krajinných úprav, hnojení, chemizace zemědělství a melioračních zásahů, a bylo nutno mapovat a shromažďovat údaje, aby se ochránilo to, co ještě zbylo. Řada cest vedla do Bílých Karpat a Strážovských vrchů, včetně exkurze s orchidejáři tehdejší NDR, vedenými významným znalcem orchidejí a ochráncem přírody N. Wiśniewskim. Po několika letech zaneprázdněním dr. Potůčka činnost této skupiny skončila.

Z iniciativy Procházky na její činnost v roce 1978 navázala skupina, která se zaregistrovala v Orchidea klubu Brno jako samostatný odbor pro výzkum a ochranu československých vstavačovitých a sdružovala tehdy asi 30 lidí. V průběhu dalších let, kdy zájemců o naše domácí orchideje přibývalo, odbor organizoval každoroční průzkumné exkurze do vytipovaných oblastí Čech, Moravy i Slovenska. Byla tak objevena řada nových lokalit, potvrzen či vyvrácen výskyt dříve nalezených druhů. Získané údaje byly pravidelně publikovány a často slouží jako podklady pro vyhlášení chráněných území, územní řízení apod. V různých oblastech republiky se zformovalo několik stálých menších skupin, které v průzkumu stále pokračují, a to nejen v oblastech, jako jsou Bílé Karpaty, Ždánický les, České středohoří nebo Českolipsko, ale po celé republice.

Do roku 2009 se uskutečnilo celkem 24 domácích exkurzí, poslední v roce 2009 směřovala do oblasti Králického Sněžníku. S uvolněním hranic po roce 1990 se ukázala nutnost rozšířit obzor znalostí, začali jsme podnikat výjezdy za orchidejemi okolních zemí i dále do Středomoří, severní Afriky (Maroko) a Malé Asie (Turecko) i severnější části Evropy (Estonsko, Litva).

V současné době má odbor pro výzkum a ochranu československých vstavačovitých 158 členů. Z intenzivní spolupráce se zahraničními organizacemi z Bavorska, Bádenska-Württemberska, Saska, Rakouska, Nizozemska, Polska, Maďarska a Slovenska, která se rozvíjela hlavně od 70. do poloviny 90. let 20. století, zůstaly spíše osobní kontakty, se slovenskými přáteli spolupráce stále pokračuje. Odbor se podílí na výstavách pořádaných Orchidea klubem Brno, konferencích, organizuje přednášky, výstavy fotografi í a dvakrát do roka setkání. Členové z Brna a okolí se scházejí každý týden. V roce 2009 vydal již 39. číslo klubového zpravodaje Roezliana vysoké odborné úrovně. Více na http://orchideaklub.mendelu.cz.


Ing. Jindřich Šmiták (1943) - lesní inženýr v důchodu, soudní znalec v oboru dendrologie, předseda Orchidea klubu Brno a vedoucí odboru pro výzkum a ochranu československých vstavačovitých, smitak(zavináč)seznam.cz

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu