Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

Jez u Děčína


č. 1/2006, s. 32

Desítky organizací i soukromých osob se obrátily na Ministerstvo životního prostředí se svými připomínkami k chystané výstavbě jezu u Děčína a upozornily na možné dopady stavby na oblast, která je součástí Natury 2000. Nezohlednění možného negativního dopadu stavby na lokality Natura 2000 by se mohlo stát i předmětem stížnosti Evropské komisi pro nedodržení evropské směrnice o stanovištích. Aktivisté (mezi nimi senátor Martin Mejstřík a poslanec Evropského parlamentu Milan Horáček) požadují důkladné posouzení variantních řešení pro dosažení lepší splavnosti, např. tzv. by-passů. Skončila tak první fáze posuzování vlivu výstavby plavebního stupně Děčín.

MŽP již připomínky vyhodnotilo a nařídilo vypracovat dokumentaci vlivů projektu na životní prostředí. Pro účely vypracování dokumentace by měl být také proveden důkladný průzkum biologických a hydrologických poměrů v řece a přilehlém okolí, na základě něhož budou posuzovány vlivy stavby na prostředí řeky. Krajská hygienická stanice požaduje do dokumentace zapracovat posouzení dopadů provozu vodní elektrárny, která má být součástí jezu a posouzení širšího dopadu zvýšení provozu lodní dopravy na region.

"I když bude postaven pouze jeden jez namísto plánovaných dvou, bude to mít negativní dopad na život v řece a v jejím blízkém okolí. Každá překážka měnící hydrologické podmínky řeky a omezující migraci živočichů vede k ochuzování rozmanitosti a následnému vymírání druhů v řece. Labe od Ústí až po Hamburk (cca 600 km) je jedním z posledních volně tekoucích říčních úseků v Evropě a stalo se domovem evropsky významných druhů, např. lososa obecného, bobra evropského či vydry říční. Zastavení přirozeného kolísání vodní hladiny bude mít fatální důsledky pro rostliny a živočichy, kteří jsou na kolísání vody závislí," uvedla Kateřina hlavatá ze sdružení Arnika.

Výstavba jezu nebude mít podle Arniky velký vliv na splavnost a ani na ekonomické přínosy z lodní dopravy. "Argument, že lodě uleví kamionové a železniční dopravě nemůžeme brát vážně. Každému je jasné, že po vodě se přepravují jiné komodity než ty, které potřebují kvůli rychlejší zkáze auto nebo vlak," řekl mluvčí Arniky Marek Jehlička.

Arnika je i nadále přesvědčena o tom, že u jednoho jezu nezůstane. "Jakmile bude jez u Děčína hotov, začne se prosazovat výstavba jezu druhého. Ministr dopravy Milan Šimonovský se tím ostatně nijak netají a otevřeně tuto variantu přiznává. Stanovisko Arniky zůstává stejné: Nechceme jez ani jeden," dodala Hlavatá.

red.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu