Čtení na tyto dny

Na počest ptáků řek a lesa

Ptáci stoupali nad lesem
jak jiskry
Dvojhlasně
O dvou křídlech
Až zdálo se že nevzlétají
ale že země padá

Bylo ticho
jako v přesýpacích hodinách
anebo ve skále
ale tak ostré
jak večerní obloha
kdy padají hvězdy
a na studánkách řek
omdlévá voda

Na počest ptáků
spících řek a hlubokého lesa
zdvihá ticho
studánku
jako první pokus bohů o pohár

(Josef Hrubý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

Máme se bát netopýrů?


David Veselý, č. 2/2020, s. 35

Od nepaměti neměli netopýři nejlepší pověst. Například bylo známo, že netopýři létají za večera a hledají člověka, který upsal svou duši ďáblu. Jakmile ho najdou, zapletou se mu do vlasů a jeho duši odnesou do pekla. Na druhou stranu, když už někdo upsal duši peklu, dobře mu tak. Pastýřům, kteří spali v poli bez čepice, vysávali netopýři mozek a takový člověk do tří dní zemřel. Díky tomu mívali vesničané vycházející navečer z domu vždy na hlavě čepici a alespoň nenastydli. Bohužel se hrabě z Cranbrooku rozhodl ověřit pravdivost mýtu o zaplétání netopýrů do vlasů. Použil čtyři druhy netopýrů a tři odvážné dobrovolnice, které si nechaly netopýra vhodit do vlasů. Pokaždé byli netopýři schopni (zřejmě aby nás zmátli) se z vlasů vymotat sami. Od té doby chodí vesničané prostovlasí a to nedělají dobře. To nejhorší ovšem bylo, že netopýři lezli do komína a tam ohryzávali uzené maso a slaninu. Na to již omluvu nalézt nelze.

Dnes už tomu sice nevěříme, ale pro jistotu stejně nenecháváme uzené v komíně. Je to vlastně škoda. Kromě zmíněných dobrých návyků ve věci nošení čepic vymezovala tato pravidla vzájemný respekt mezi denním světem lidí a nočním královstvím netopýrů, které by se vlastně přirozeně vůbec neměly významně protínat. Dnes se tyto světy protínají naopak velmi citelně. Na indonéských ostrovech žily v podstatě bez většího kontaktu s člověkem kolonie kaloňů, kteří s netopýry patří do stejného podřádu letounů. Vypalování zdejších pralesů je ale vyhnalo až za moře do Malajsie. Zde už nenašli divoké pralesy, ale sady obhospodařované člověkem. Z nakousaného ovoce pod stromy se nejdříve nakazila prasata a z těch se nebezpečný virus nipah přenesl na člověka. Virus, který byl neškodný v nočním pralesním světě kaloňů, začal v denním světě lidí zabíjet. Možná také proto, že jsme ke světu kaloňů neměli dostatečný respekt.

Kvůli malému respektu ke světu netopýrů zřejmě vznikla i současná koronavirová krize. Možná je to jen další důkaz, kam až vede naše zpupnost a kolik nečekaných problémů nám může přinést. Přírody ani netopýrů se bát nemusíme, náš respekt si ale zaslouží. Jinak by totiž naše duše mohli netopýři znovu začít unášet do pekla.

David Veselý

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu