VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Na projektu LIFE Corcontica, který trval od června 2012 do dubna 2018, se podílely Správa krkonošského národního parku (KRNAP) a Institut aplikované ekologie Daphne ČR ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí ČR. Projekt byl financován z evropského komunitárního programu LIFE, pilíře Příroda a Biodiverzita za spolufinancování všech projektových partnerů.

Obnova luk plošnými opatřeními

Na vybraných lučních enklávách projekt finančně podporoval vlastníky či nájemce pozemků - hospodáře, kteří na daných lokalitách péči realizovali. Smlouvy byly uzavírány na dobu 3-5 let. Hospodáři se zavázali, že o louky budou pečovat dalších 10 let po skončení projektu. Péče bude realizována jak z vlastních zdrojů hospodářů, tak za podpory dotačních titulů ministerstva zemědělství a ministerstva životního prostředí.

Hospodáři byli podporováni v realizaci i tzv. nadstavbových činností k základním zemědělským dotacím, např.: jarní vláčení, hnojení, přesekávání nedopasků a další. V roce 2012 bylo vytvořeno prvních 11 managementových plánů, byl též nastaven systém monitoringu druhů i cílových biotopů, který kontrolně ověřoval správnost plánů.

Obnova luk jednorázovými zásahy

V roce 2013 poprvé do terénu vyrazila pracovní skupina. V terénu působila vždy od dubna do listopadu po pět vegetačních sezon. Jednorázovými zásahy na loukách usnadňovali hospodářům provádět běžné práce, seče, pastvy. Mezi aktivity skupiny patřila zejména likvidace invazních a expanzivních rostlin. Mechanickou a chemickou cestou, tedy sečí květních lat a postřiky biodegradabilními herbicidy, potlačovali invazní šťovík alpský (Rumex alpinus) a lupinu mnoholistou (Lupinus polyphyllus). Pouze mechanickou cestou pak expanzivní kýchavici bílou (Veratrum album subsp. lobelianum).

Pro udržování vodního režimu na loukách bylo třeba obnovit a udržovat vybrané stružky. Další činností pracovní skupiny bylo vyřezání náletových dřevin. Pro dostupnost techniky a instalaci ohradníků skupina vyvětvovala okraje luk a také vynášela kameny z luk. Kameny byly vršeny na tradiční snosy a zídky. Pracovní tým pomáhal speciálním managementem k posílení krkonošské populace hořečku mnohotvarého českého (Gentianella praecox subsp. bohemica) v Horních Albeřicích a na hraně lomu v Černém Dole.

Investice pro podporu hospodaření na loukách

Hospodaření v přírodní památce Sklenářovické údolí výrazně usnadňuje 16 km ohrazení anglosasko-novozélandského typu dokončeného na jaře roku 2016. Vybudování dvou malých seníků a ustájení pro kozy a ovce pomáhá místnímu drobnému zemědělci celoročně žít a pracovat v tomto opuštěném údolí. Pro hospodaření ve Sklenářovicích byla rekonstruována přístupová páteřní cesta.

Plány šetrného hospodaření

V roce 2013 bylo vybráno 20 farem s vysokým podílem zastoupení smilkových luk, dohromady více než 200 ha. Celkem se do projektu podařilo zapojit 11 farem a 145 ha smilkových luk. Pro každou farmu byl připraven podrobný materiál obsahující souhrn přírodních hodnot včetně lokalizace a doporučených opatření k jejich podpoře. Opatření realizovali sami hospodáři podle rámcových smluv.

Hořeček mnohotvarý český
(Gentianella praecox subsp. bohemica)

Management na podporu populace hořečku byl naplánován na dvou lokalitách - s recentním výskytem druhu v Horních Albeřicích a historickým v Černém Dole. První zásahy proběhly už v sezoně 2013 na obou lokalitách. Lokality byly vždy na jaře zbaveny stařiny vyhrabáním kovovými hráběmi, v brzkém létě a v pozdním podzimu byly posečeny. Na závěr sezony (říjen, listopad) proběhl disturbační management na podporu vzcházení semenáčků i jednoletých rostlin. Informace o limitech opylování hořečků přinesl terénní výzkum a následná studie Petry a Štěpána Janečkových z podzimu 2016.

Hořeček mnohotvarý český je kriticky ohrožená modrofialově kvetoucí květina, jediný poddruh hořečku mnohotvarého vyrůstající na území České republiky. Je endemitem Českého masivu a subendemitem ČR. Nominátní poddruh hořeček mnohotvarý pravý z našeho území pravděpodobně vymizel.

Vranka obecná
(Cottus gobio)

Na Albeřickém potoce byly již v roce 2015 zprůchodněny 4 km toku úpravou 14 příčných překážek tak, aby mohla probíhat oboustranná migrace. Dva příčné stupně byly přetvořeny v balvanité skluzy a 4 příčné překážky byly odstraněny.

Na Bolkovském potoce byla v roce 2016 dokončena přestavba jednoho betonového stupně (cca 1,5 m výšky) na balvanitý skluz a dále proběhly přírodě blízké úpravy technicky jinak řešeného koryta. Zprůchodněno bylo 750 metrů potoka.

Vranka obecná je malá rybka pstruhového pásma evropských vod, většinu života tráví pod kameny. V Česku je řazena v Červeném seznamu do skupiny zranitelné. Je významným prvkem fauny nejčistších toků.

Propagace projektu

Projektový tým měl několik výjimečných možností sdílet zkušenosti s realizátory dalších LIFE projektů v České republice i v zahraničí (Irsko, Švédsko, Polsko, Rakousko).

V rámci marketingové strategie vznikly tzv. Krkonošské farmářské stezky prezentované formou vlastních webových stránek a letáků, které současně slouží jako struční průvodci.

Vydány byly publikace pro odborníky i veřejnost. Pestrolučník krkonošský vznikl jako pomocník i návod pro hospodaření a péči o louky nejen pro hospodáře, využít jej mohou i vlastníci menších luk a chalupáři. O loukách bylo vydáno speciální projektové suplementum tradičního sborníku krkonošských prací Opera Corcontica s názvem Tour the Corcontica.

Vranku a opatření na její podporu popsala brožura Vranka obecná a péče o vodní toky v Krkonoších. Roku 2017 byla vydána tzv. Laická zpráva neboli Laymans Report rekapitulující projekt pro širokou veřejnost. V závěrečném projektovém roce proběhla i shrnující tisková konference o výsledcích a jejich dopadu na krkonošské louky za účasti zástupců plošných médií.

Obecné luční závěry projektu LIFE Corcontica

Podařilo se zastavit degradaci lokalit. Byly vytvořeny podmínky pro navazující péči. V další vzájemné spolupráci budou hospodáři, ochranáři, vlastníci a veřejnost poučenější a zkušenější.

LIFE Concortica (LIFE11 NAT/CZ/000490) je podporován z finančních zdrojů EU a MŽP ČR. Více na stránkách life.krnap.cz.

Ing. Tomáš Janata, Správa Krkonošského národního parku.