VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

V současné době je ekologický dozor již standardní součástí týmu dozorů při realizaci větších liniových staveb typu koridorových železnic či výstavby nových úseků dálnic a silnic prvních tříd. Jeho užití je však mnohem širší a svou činnost může, a často by i měl, vykonávat i na menších stavbách. Především pokud jsou umístěny v citlivějších lokalitách, ať už se jedná o všechna zvláště chráněná území, lokality soustavy Natura 2000, ve vodních biotopech, v migračně zajímavých oblastech a podobně.

Legislativní rámec

Ekologický dozor (ED) při realizaci záměru dohlíží nad dodržováním podmínek z různých rozhodnutí orgánu ochrany přírody. Dále ED dohlíží nad dodržováním legislativy související s životním prostředím a jeho ochranou, konkrétně zákona o ochraně přírody a krajiny, vodního zákona, zákona o odpadech, lesního zákona, vyhlášky o ochraně dřevin a povolování jejich kácení a dalších. Samozřejmě ED dohlíží i na závěry zjišťovacího řízení a závazného stanoviska k posouzení vlivů dle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, pokud byla konkrétní stavba posuzována.

Kromě dodržování legislativy dále dohlíží nad standardy ochrany přírody, zejména s ohledem na dřeviny a péči o ně.

Samotná činnost ekologického dozoru

Velkou částí práce ED jsou pravidelné návštěvy stavby při její realizaci. Sleduje jak činnosti probíhající přímo v prostoru stavby, tak přístupové cesty. Velká pozornost je zaměřena na okolní biotopy, které by neměly být dotčeny samotnou stavební činností, ale občas to není pravda a stavební činnost přesáhne svým rozsahem zábor stavby.

Běžné je i sledování výskytu zvláště i obecně chráněných druhů živočichů vyskytujících se jak v okolí stavby, tak případně i na území stavby. S tím souvisí i další činnost ekologického dozoru a tou je navrhování a často i realizace dočasných migračních zábran, jakožto ochrana drobných obratlovců, především migrujících obojživelníků, před vstupem na území stavby, kde by jim hrozilo nebezpečí.

Součástí těchto průzkumů jsou i specializovaná sledování výskytu netopýrů v dutinách stromů před kácením, průzkum drobných vodotečí elektrickým agregátem pro zjištění výskytu ryb, kontrola hnízdění ptáků jak ve dřevinách, tak i na zemi, kontrola výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a podobně.

V neposlední řadě ekologický dozor navrhuje opatření při realizaci, která mají snížit negativní dopad prováděné stavby na životní prostředí, případně i zlepšit životní prostředí v okolí stavby nad rámec samotného projektu. Jedná se třeba o návrh vytvoření náhradních biotopů, například nových tůní, kupek pro ještěrky či broukovišť různého provedení.

Často ekologický dozor zajišťuje i samotný odchyt a transfer zvláště chráněných živočichů mimo území stavby na základě vydané zákonné výjimky. U některých záměrů zajišťuje rovněž přesazování jedinců zvláště chráněných druhů rostlin.

Ekologický dozor občas dohlíží i nad kácením jak lesní, tak i mimolesní zeleně a předkládá návrhy opatření k ochraně stromů, jež káceny nebyly, nebo k monitorování výskytu rostlin a živočichů před započetím prací. Dohlíží i nad realizací náhradní výsadby nařízené v rámci povolení ke kácení.

Ekologický dozor často funguje i jako poradce, konzultant pro zhotovitele či pro investora stavby, kdy hájí životní prostředí a vstupuje do návrhů řešení různých problémů na stavbě s pohledem člověka znalého přírody a i znalého procesních záležitostí vyplývajících z různých složkových zákonů.

Ekologický dozor rozhodně nenahrazuje činnost orgánu ochrany přírody a nemůže povolovat činnosti nad rámec již vydaného stavebního povolení - to je práce pouze orgánu ochrany přírody. Ekologický dozor v tomto případě může fungovat jako záruka dodržení navržených podmínek a případně poskytnout požadované informace pro urychlení případného rozhodnutí.

Časté problémy a zajímavosti ze staveb

Nejčastější problém, se kterým se ekologický dozor na stavbě setkává, je většinou to, že představitel ED je jediný, kdo si opravdu přečetl všechna vyjádření, rozhodnutí a další povolení orgánů ochrany přírody. To, že je jediný, kdo jim rozumí, je samozřejmostí. Z technických problémů se často řeší poškození stromů, ať už odřením borky na kmeni, olámáním větví či nešetrným zásahem do chráněné kořenové zóny. To se stává mnoha způsoby, ať už špatným uložením materiálu, pojezdem techniky, parkováním vozidel, umístěním dieselagregátu pod korunu stromu či nevhodně provedenými výkopovými pracemi.

Často se řeší i umístění a instalace migračních bariér, kdy největším problémem bývá prosadit je na stavbě, která na ně nemá rozpočtovou položku. Vždy jde o to, kdo je v konečné fázi zaplatí.

Z realizací našich ekologických dozorů můžu zmínit transfery velevrubů z náhonů u větších vodních toků, odchyty ryb ze štětovnicových jímek umístěných ve velkých řekách, dozor prováděný na železničním mostě nad Labem při demontované mostovce, pomoc při nalezení černé skládky na stavbě a při jejím odstraňování.

Rozsah práce ekologického dozoru je tedy velmi široký, omezený především komunikačními schopnostmi konkrétního poskytovatele této služby a jeho všímavostí a ochoty zhotovitele a investora jej poslouchat.

Jan Michalička vystudoval hydrobiologii na Univerzitě Palackého v Olomouci. Zaměstnán je ve firmě Ecological Consulting, a. s. Profesně se věnuje posuzováním vlivu staveb na životní prostředí a ekologickým dozorům na stavbách.