VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Vážení čtenáři Veroniky,

až si budete číst toto číslo Vašeho časopisu, bude léto u svého konce. Média budou psát o uplynulém létě jako (opět) o rekordním. Teploty překonaly svá historická maxima na řadě meteorologických stanic nejen v České republice, ale v celé Evropě. A sucho sužovalo nejen jižní Moravu, ale skoro všechny regiony. Sucho tak nevídané, že vzrostl počet požárů a riziko jejich vzniku trvalo celé léto.

Toto číslo, které vydáváme za finančního přispění a ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, věnujeme mokřadům. Typu krajiny nebo chcete-li biotopu, kterého jsme se v minulých dobách tak lehkovážně zbavovali a který nám dnes, i kvůli měnícímu se klimatu, tak zoufale chybí. Snažíme se ho z nejrůznějších dotačních zdrojů obnovovat, jak se dozvíte z článku Pavla Štěrby a Pavla Pešouta. Praktický pohled na vytvoření či údržbu mokřadů nabízí Jan Dvořák ze spolku s příkladným názvem - Mokřady a příklad úspěšně revitalizovaného mokřadního biotopu v Železných horách prezentují pracovníci zdejší správy CHKO Vlastimil Peřina a Lenka Tlapáková. Tomáš Just si všímá trochu paradoxní situace, že v některých oblastech je snadnější a jednodušší nechat prostor přírodě, tedy konkrétně bobrovi. Ten udělá práci, která by na dotacích přišla na miliony korun. Přečtěte si sami, o jaké částky jde a jaké přínosy tento stavitel hrází pro společnost a přírodu nabízí. Jen, jako neplátce, neodvádí DPH…

O zcela jiném typu hrází vypráví článek Petra Bauera z národního parku České Švýcarsko. Ačkoliv v letošním roce vláda nadobro odpískala legendární D-O-L, podobně slavný děčínský vodní stupeň na Labi stále vyvolává značné emoce a živí naděje rejdařů. Není pochyb, že právě vidina případných investic vyvolává tlaky udržet tuto stavbu „ve hře“. Čím je řeka Labe jedinečná z přírodovědného pohledu ve svém závěrečném úseku než opustí Českou republiku, Vám představí Ladislava Filipová z Muzea města Ústí nad Labem.

Význam mokřadů ovšem daleko přesahuje hranice jednoho státu. Historii jejich mezinárodní ochrany prezentuje Jan Plesník, dlouholetý zástupce a reprezentant české ochrany přírody v mezinárodních organizacích. Pokud Vás zajímá, co předcházelo vzniku Ramsarské úmluvy nebo kdo vymyslel český termín „mokřad“, pak tohle je text, který byste neměli přejít bez povšimnutí. A k čemu slouží Český ramsarský výbor, to zase vysvětluje v navazujícím příspěvku jeho předseda Mojmír Vlašín.

Velmi aktuálně přinášíme článek o chystaném vyhlášení CHKO Soutok z pera zmocněnce ministra životního prostředí pro projednání této připravované CHKO Pavla Pešouta. Navrhovaná CHKO by měla chránit ramsarskou lokalitu „Mokřady dolního Podyjí“. Nechtěl bych to zakřiknout, ale je to nadějné čtení!

Klára Čámská ve svém článku nahlíží na mokřady z pohledu zemědělské praxe a vysvětluje, proč je zemědělci většinou nepovažují na zemědělské půdě za důležité. Prezentuje i pohled Společné zemědělské politiky. Jak to vypadá s možnou obnovou a zachováním zamokřených lokalit v zemědělství se dozvíte právě tady.

Uvařte si tedy kávu podle našeho receptu s malou eko-stopou a začtěte se i do dalších neméně inspirujících článků, které Veronica nabízí. Doufám, že Vás i toto číslo Veroniky zaujme a budeme rádi, když nám dáte vědět své postřehy a náměty pro čísla další.

Tomáš Růžička