VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Pocta Rudolfu Musilovi (1926-2022) - verše (viz v PDF)

Prof. RNDr. Rudolf Musil, DrSc.

Narodil se 5. května 1926 v Brně, kde vystudoval též klasické gymnázium a Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity. Jeho hlavním pracovištěm bylo zprvu Moravské zemské muzeum (1953-1976, od roku 1972 byl jeho ředitelem) a poté uvedená brněnská přírodovědecká fakulta. Patřil k našim předním geologům a paleontologům. Ve svém širokém odborném záběru se zaměřoval na pleistocenní obratlovce a jejich migraci, na první stopy domestikace, rozličnou paleoekologickou a paleobiologickou problematiku, jakož i na změny přírodního prostředí a klimatu.

Podnikl mnoho výzkumů v moravských lokalitách (Stránská skála, Moravský kras, Dolní Věstonice či Pavlov), ale i v lokalitách německých a rakouských. Mimo jiné proslul jako znalec mamutů a jeskynních medvědů. Realizoval řadu výzkumných projektů, byl členem mnoha spolků a organizací včetně Českého svazu ochránců přírody. Za svoji vědeckou a pedagogickou činnost byl poctěn titulem emeritního profesora a četnými medailemi a cenami. Zemřel 23. února 2022.

Je autorem či spoluautorem značného množství prací, jichž je úhrnem přes tři sta. Publikoval je knižně, v různých časopisech a sbornících (Acta Musei Moraviae, Anthropos), a to u nás i v zahraničí. Jde například o tituly Vznik, vývoj a vymírání savců (1987), Pleistocén: historie výzkumů na území bývalého Československa (1999), Stránská skála (2001) nebo průvodce Moravský kras (2019). Mezi těmito díly vyniká impozantní kniha Morava v době ledové (2014), kterou ilustroval Petr Modlitba. Musil v ní v deseti kapitolách pojednává o vývoji klimatu a krajiny, o krasových územích, změnách prostředí, fauny a rostlinstva, ale i o pleistocenních zvířatech a lokalitách, takže s rozličnými přesahy vytváří podobu Moravy, jakou měla před 26 000 lety.

Petr Modlitba

Narodil se 5. července 1968 v Brně. V dětství ho upoutaly knižní ilustrace Zdeňka Buriana (například v knize Josefa Augusty Ztracený svět, 1948), a tak mu v roce 1980 poslal dopis, v němž vyslovil touhu stát se také malířem pravěku. To se mu posléze vyplnilo, ale nejprve absolvoval střední odborné učiliště stavební a několik let v tomto oboru pracoval. V roce 1998 nastoupil do Moravského zemského muzea, kde se postupně pod vedením profesora Jana Jelínka zařadil mezi představitele takzvaného paleoartu, a tudíž se stal Burianovým pokračovatelem. Ve svých rekonstrukcích pravěkého života spolupracoval rovněž s profesorem Rudolfem Musilem a s odborníky z Masarykovy univerzity a Univerzity Karlovy. Podílel se též na rekonstrukci pavilonu Anthropos.

Od roku 2014 se věnuje pouze umělecké tvorbě. Vedle obrazů zachycujících vývoj člověka a dávnou faunu ilustroval řadu odborných knih, mimo jiné publikaci Václava Sokupa Prehistorie rodu homo, vydalo Karilinum v roce 2015, nebo knihu Putování naším pravěkem Martina Košťáka, Martina Mazucha a kolektivu Univerzity Karlovy z roku 2011. Vytvořil však rovněž ilustrace ke knize Vojtěcha Alberto Slámy Záhadná monstra (2011), beletristickým titulům (Arthur Conan Doyle: Ztracený svět, 2012; Rudyard Kipling: Jediný syn, 2017), populárně naučným knihám (Pavel Gabzdyl: Neuvěřitelné Brno, 2016) a knížkám pro mládež. Jeho tvůrčí záběr zahrnuje i komiksy, učebnice či ilustrace pro časopisy Vesmír, Živa nebo Bobří stopa. Svoji výtvarnou tvorbu Petr Modlitba představil na mnoha výstavách. Monograficky ji zpracoval Vladimír Prokop (Petr Modlitba, 2020), který se podobně již dříve věnoval ilustracím Zdeňka Buriana (Ilustrátor Zdeněk Burian, 1995).