Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

Mučednice


Jaroslav Monte Kvasnica, č. 1/2024, s. 23

Deset metrů od málo používané lesní cesty nalezli 2. května 2023 v katastru obce Šonov na Broumovsku motorkáři tělo mrtvé vlčice. Zprávu o nálezu podali správci honitby. Za přítomnosti policie proběhlo ohledání a byla informována Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR). Z pitevního protokolu vyplynulo, že smrt šelmy nastala v důsledku celkového vyčerpání organismu. Vlčice se zachytila levou přední nohou do pytláckého oka a pochopitelně se jí nedařilo vyprostit. To vedlo ke kruté dehydrataci a hladovění.

„Čtení takového pitevního protokolu není nic pěkného. Dokládá, že vlčice musela několik týdnů trpět, zhubla téměř o čtvrtinu původní váhy, v žaludku měla kus své vlastní tlapy a jehličí, v děloze pak šest vlčat,“ informoval František Pelc, ředitel AOPK ČR. „Používání pytláckého oka, smyčky nebo podobně zkonstruovaného zařízení je zakázaným způsobem lovu či odchytu zvířete podle zákona na ochranu zvířat proti týrání. Jejich použití nedovoluje ani zákon o myslivosti. Tyto mimořádně neetické pasti zvířeti působí dlouhou a trýznivou smrt žízní a hladem. Je jedno, zda někdo líčil konkrétně na vlka, nebo na jiné zvíře. Podáváme proto trestní oznámení na neznámého pachatele. Fakt, že se vzácné šelmy a dravci stávají i v 21. století obětí pytláků, je opravdu ostudný. … Vlčice pravděpodobně patřila k místní smečce, která se pohybuje na území Javořích hor. Vlci se zde trvale vyskytují od roku 2018 a od roku 2019 pravidelně vyvádějí mláďata. Přibližně 200 metrů od kadáveru byl nalezen starší vlčí trus, který potvrdil, že vlk místem pravidelně procházel. Výsledky genetické analýzy, které s jistotou potvrdí příslušnost ke smečce, zatím nejsou k dispozici,“ řekl Petr Kafka z AOPK ČR.

Následující den bylo tělo vlčice převezeno na Fakultu veterinárního lékařství do Brna, kde bylo podrobeno pitvě. Ta potvrdila, že se jedná o samici vlka, v době smrti přibližně měsíc březí, v její děloze bylo šest plodů. Zvíře bylo závažně podvyživené a dehydratované, s oddělenou částí levé přední končetiny. Pitevní zpráva konstatuje, že nejpravděpodobnější příčinou úmrtí bylo celkové vyčerpání organismu zvířete, ke kterému došlo zřejmě mechanickým zachycením jeho levého zápěstí na jedno místo - znemožnění pohybu zvířete pak vedlo k dehydrataci a hladovění a následné smrti. Pitva neprokázala přítomnost žádného viru ani kovových částic. Vše ukazuje na to, že vlčice byla chycena například do silonového či drátěného lanka nebo provazu v úrovni zápěstí. Bohužel se nejedná o první případ nelegálního usmrcení této chráněné šelmy. V březnu roku 2022 byl v katastru obce Heřmánkovice - tedy jen nedaleko od místa nalezení této utýrané vlčice - nalezen kadáver vlka se zbytky kovových částic, které ukazovaly na nelegální zástřel. Ten byl zdokumentován rovněž v roce 2020 v chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj a v roce 2019 na Mělnicku. Je pravděpodobné, že to nejsou jediné případy nelegálního usmrcení vlka. Bestialita některých lidí zřejmě nemá hranice. Zákony by tedy měly platit nejen na papíře!

Jaroslav Monte Kvasnica

Post scriptum:

„Věděl, že naše rasa obydlela pozemský domov teprve nedávno, prohlásila se za vladaře a vlastní slávu si zajišťovala tím, že se zbavovala všeho, co jí bylo cizí.“

Sylvain Tesson: Sněžný levhart

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu