Čtení na tyto dny

Pobřeží

Slunce již hvězdy noční
roztříští v příboji
Noc stáhla se pryč chvatně
se všemi závoji
Bílá břicha ryb svítí
mrtvá jak touha má
rybářkám do jejich sítí
jen nechtíc
veplouvá…

(František Schildberger) 

 

Doporučujeme ke čtení

Zpracovávám rád každé zadání, protože nejsou nezajímavá témata…

Pavel Dvorský, č. 1/2025, str. 23, pro předplatitele

Kšefty nám bezostyšně ničí přírodu a krajinu

Hynek Skořepa, č. 1/2025, str. 32

Jurkovičovy válečné hřbitovy

Václav Štěpánek, č. 1/2025, str. 7, pro předplatitele

Ptačí lokalita Ústřední hřbitov v Brně

Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 1/2025, str. 14, pro předplatitele

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Miesta stretnutí

Denisa Halajová, č. 1/2025, str. 16, pro předplatitele

Staré cintoríny ako súčasť historických štruktúr krajiny

Mikuláš Huba, č. 1/2025, str. 2, pro předplatitele

Tragikomedie ochrany přírody

Tomáš Grim, č. 4/2024, s. 2-5

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Dostat pořádný kartáč není na škodu

Pavel Pechoušek, Vilém Jurek, č. 4/2024, s. 10-12

Reportáž opožděná o třicet pět let

Václav Štěpánek, č. 4/2024, s. 34-37

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33


Tomáš Růžička, č. 4/2025, str. 1
Jarní záplavy na Černých loukách u Pohanska v roce 2010.
Jarní záplavy na Černých loukách u Pohanska v roce 2010. Foto Jan Miklín

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

letošní poslední číslo vašeho časopisu uzavírá již 39. ročník periodika, které se k vám poprvé dostalo v roce 1986. Jeho obsah se z větší části týká ochrany oblasti, které nikdo neřekne jinak než Soutok. A ačkoliv je legendárních soutoků v naší zemi více (Labe s Vltavou, Mže s Radbuzou, Bečvy s Moravou atd.), při vyslovení slova soutok bez přívlastků všichni cítíme, že je řeč o Soutoku s velkým S. Cítíme, že jde o území, které je u nás výjimečné a které hostí druhy, jež se už jinde nevyskytují. A letos, po dlouhých padesáti letech, se konečně Soutoku dostalo velkoplošné ochrany. Stalo se tak na několikátý pokus a za nadstandardního přístupu státu. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR projednávala záměr během bezmála 300 jednání a setkání s místními hospodáři, obcemi, institucemi, spolky. Proběhlo několik jednání přímo za účasti ministra životního prostředí Petra Hladíka nebo hejtmana Jihomoravského kraje Jana Grolicha. Souhrnně se o peripetiích letitých snah na legislativní ochranu tohoto území dočtete na následujících stránkách.

Veronica přináší tentokrát i další aktuální texty k problematice ochrany přírody v CHKO Soutok. Zásadní pro zachování unikátní přírody lužního lesa je dostatek vody. Soutok vysychá a bez klíčových změn vodního režimu nepůjde zdejší unikátní přírodu do dalších desetiletí ochránit. Nástin nejdůležitějších opatření přinášíme v článku shrnujícím doporučení studie vypracované pro potřeby plánu péče o tuto CHKO. Autor článek uzavírá s vědomím, že nejde o nic nového, že tato opatření jsou známa již dlouho a je jen potřeba je realizovat. Prioritním úkolem nově vzniklé Správy CHKO Soutok tedy je, aby ve spolupráci s partnery - především státními podniky Povodí Moravy a Lesy ČR - iniciovala příslušné projekty a společně zajistila vodu pro Soutok. Je nadějí, že se spolupráce mezi Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a oběma zmíněnými podniky bude i nadále rozvíjet a k projektům, jako je úprava klapkového jezu na Dyji u Pohanska nebo zprůchodnění ramen Dyje mezi Břeclaví a soutokem s Moravou, přibudou další.

Lužní krajina je přirozeně domovem i nejobávanějšího hmyzu - komára. K možným regulacím zvýšeného výskytu komárů na Břeclavsku přinášíme článek, který využívá pro kontrolu jeho výskytu moderní biologicky selektivní metody úspěšně odzkoušené v CHKO Litovelské Pomoraví. Významu solitérních starodubů pro vzácné druhy hmyzu si všímá další článek, který představuje možnosti, jak faunu navázanou na rozpadající se chřadnoucí velikány zachovat i do budoucna. Další texty vám představí legendární hrúdy nebo luční porosty, které spolu s lužním lesem vytvářejí jedinečnou krajinu nově vzniklé CHKO.

Ačkoliv se dnes zdá, že navzdory rozhodnutí Ústavního soudu (o kterém v jednom z článků tohoto číslo též referujeme) a současné legislativě někteří politici budou o zrušení půlroční CHKO usilovat i z pozice členů vlády. Věřím ale, že celková velkoplošná ochrana Soutoku přečká nejen tuto vládu.

Tradičně přinášíme výsledky ankety Zelená perla, které připomínají vyjádření některých veřejně známých osobností a politiků k problematice ochrany životního prostředí. Závěr si, prosím, udělejte sami. Vnímání světa se ale naštěstí neformuje jen na základě povrchních vyjádření politiků. Váš časopis přináší i milé texty, jako je ten k jubileu ředitelky Ekologického institutu Veronica a zakladatelky Sítě ekologických poraden Yvonny Gailly, ten si nenechte ujít. Stejně jako připomenutí spisovatele Jaromíra Tomečka a jeho textu z roku 1996 právě k území Soutoku. Podobně milý je i příběh venkovanek… o kavkách!

Nelze se zmínit o všech článcích, které si určitě cestu k vám najdou. Přeji vám klidné svátky vánoční a napište nám do redakce, které z článků vás v tomto čísle zaujaly nejvíce. A do dalšího roku, kdy bude Veronice už čtyřicet let, vykročte spolu s námi s odhodláním, veselou myslí a s nadějí, že s přispěním každého z nás zůstane Česká republika úžasným místem k životu.

Tomáš Růžička

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu