Čtení na tyto dny

Babyka

Zatloukala jsi srdce slavíků
jak hřebíky,
pouhým zvednutím řas,
do kmene babyky.

Obouruč musel bych
z oblohy strhnout zpěv,
kdybych vyčíst měl živici
jízečky sladkých dřev.

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Zpracovávám rád každé zadání, protože nejsou nezajímavá témata…

Pavel Dvorský, č. 1/2025, str. 23, pro předplatitele

Kšefty nám bezostyšně ničí přírodu a krajinu

Hynek Skořepa, č. 1/2025, str. 32

Jurkovičovy válečné hřbitovy

Václav Štěpánek, č. 1/2025, str. 7, pro předplatitele

Ptačí lokalita Ústřední hřbitov v Brně

Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 1/2025, str. 14, pro předplatitele

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Miesta stretnutí

Denisa Halajová, č. 1/2025, str. 16, pro předplatitele

Staré cintoríny ako súčasť historických štruktúr krajiny

Mikuláš Huba, č. 1/2025, str. 2, pro předplatitele

Tragikomedie ochrany přírody

Tomáš Grim, č. 4/2024, s. 2-5

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Dostat pořádný kartáč není na škodu

Pavel Pechoušek, Vilém Jurek, č. 4/2024, s. 10-12

Reportáž opožděná o třicet pět let

Václav Štěpánek, č. 4/2024, s. 34-37

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33


Tomáš Růžička, č. 4/2025, str. 1
Jarní záplavy na Černých loukách u Pohanska v roce 2010.
Jarní záplavy na Černých loukách u Pohanska v roce 2010. Foto Jan Miklín

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

letošní poslední číslo vašeho časopisu uzavírá již 39. ročník periodika, které se k vám poprvé dostalo v roce 1986. Jeho obsah se z větší části týká ochrany oblasti, které nikdo neřekne jinak než Soutok. A ačkoliv je legendárních soutoků v naší zemi více (Labe s Vltavou, Mže s Radbuzou, Bečvy s Moravou atd.), při vyslovení slova soutok bez přívlastků všichni cítíme, že je řeč o Soutoku s velkým S. Cítíme, že jde o území, které je u nás výjimečné a které hostí druhy, jež se už jinde nevyskytují. A letos, po dlouhých padesáti letech, se konečně Soutoku dostalo velkoplošné ochrany. Stalo se tak na několikátý pokus a za nadstandardního přístupu státu. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR projednávala záměr během bezmála 300 jednání a setkání s místními hospodáři, obcemi, institucemi, spolky. Proběhlo několik jednání přímo za účasti ministra životního prostředí Petra Hladíka nebo hejtmana Jihomoravského kraje Jana Grolicha. Souhrnně se o peripetiích letitých snah na legislativní ochranu tohoto území dočtete na následujících stránkách.

Veronica přináší tentokrát i další aktuální texty k problematice ochrany přírody v CHKO Soutok. Zásadní pro zachování unikátní přírody lužního lesa je dostatek vody. Soutok vysychá a bez klíčových změn vodního režimu nepůjde zdejší unikátní přírodu do dalších desetiletí ochránit. Nástin nejdůležitějších opatření přinášíme v článku shrnujícím doporučení studie vypracované pro potřeby plánu péče o tuto CHKO. Autor článek uzavírá s vědomím, že nejde o nic nového, že tato opatření jsou známa již dlouho a je jen potřeba je realizovat. Prioritním úkolem nově vzniklé Správy CHKO Soutok tedy je, aby ve spolupráci s partnery - především státními podniky Povodí Moravy a Lesy ČR - iniciovala příslušné projekty a společně zajistila vodu pro Soutok. Je nadějí, že se spolupráce mezi Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a oběma zmíněnými podniky bude i nadále rozvíjet a k projektům, jako je úprava klapkového jezu na Dyji u Pohanska nebo zprůchodnění ramen Dyje mezi Břeclaví a soutokem s Moravou, přibudou další.

Lužní krajina je přirozeně domovem i nejobávanějšího hmyzu - komára. K možným regulacím zvýšeného výskytu komárů na Břeclavsku přinášíme článek, který využívá pro kontrolu jeho výskytu moderní biologicky selektivní metody úspěšně odzkoušené v CHKO Litovelské Pomoraví. Významu solitérních starodubů pro vzácné druhy hmyzu si všímá další článek, který představuje možnosti, jak faunu navázanou na rozpadající se chřadnoucí velikány zachovat i do budoucna. Další texty vám představí legendární hrúdy nebo luční porosty, které spolu s lužním lesem vytvářejí jedinečnou krajinu nově vzniklé CHKO.

Ačkoliv se dnes zdá, že navzdory rozhodnutí Ústavního soudu (o kterém v jednom z článků tohoto číslo též referujeme) a současné legislativě někteří politici budou o zrušení půlroční CHKO usilovat i z pozice členů vlády. Věřím ale, že celková velkoplošná ochrana Soutoku přečká nejen tuto vládu.

Tradičně přinášíme výsledky ankety Zelená perla, které připomínají vyjádření některých veřejně známých osobností a politiků k problematice ochrany životního prostředí. Závěr si, prosím, udělejte sami. Vnímání světa se ale naštěstí neformuje jen na základě povrchních vyjádření politiků. Váš časopis přináší i milé texty, jako je ten k jubileu ředitelky Ekologického institutu Veronica a zakladatelky Sítě ekologických poraden Yvonny Gailly, ten si nenechte ujít. Stejně jako připomenutí spisovatele Jaromíra Tomečka a jeho textu z roku 1996 právě k území Soutoku. Podobně milý je i příběh venkovanek… o kavkách!

Nelze se zmínit o všech článcích, které si určitě cestu k vám najdou. Přeji vám klidné svátky vánoční a napište nám do redakce, které z článků vás v tomto čísle zaujaly nejvíce. A do dalšího roku, kdy bude Veronice už čtyřicet let, vykročte spolu s námi s odhodláním, veselou myslí a s nadějí, že s přispěním každého z nás zůstane Česká republika úžasným místem k životu.

Tomáš Růžička

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu