Čtení na tyto dny

Král smrků

(Smrk ztepilý
Stáří 180 let
Výška 38 m
Obvod 402 cm)

Prší
Přítmí pravěkého lesa
Ticho kapradin a trav
a kapající vody

Posvátná úzkost
slovanského obětiště

Zpovzdálí
hluk dětské
školní křížové výpravy

Směrovka: Král smrků 300 m

Zpáteční cestou
sbírám papírky
od žvýkaček a bonbonů
zn. Velim

(Jaroslav Kvasnica
Mariánské lázně 1987) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Dobří sousedé mezi zeleninami


Helena Vlašínová, č. 2/2012, str. 31
Pokud jsme se rozhodli jít cestou spolupráce s přírodou a nebýt stálými zákazníky firem produkujících pesticidy, snažíme se vybrat vzájemně si prospívající rostliny. Jak na to?

Velkým přínosem ve smíšených kulturách zelenin jsou jednoleté léčivé a aromatické rostliny, jako je měsíček, kerblík, saturejka a kopr, které ovlivňují i aroma sousedních rostlin. Také některé druhy zelenin se navzájem dovedou skvěle maskovat. Příkladem jsou třeba mrkvovité, jako je petržel, celer a mrkev, s cibulovinami jako cibule, česnek a pór nebo pažitka. Dobrou plodinou pro zmatení četných škůdců na košťálovinách je rajče, případně celer.

I když je rozmanitost obecně lepší než monokultura, vyskytují se kombinace rostlin, kterých bychom se měli raději vyvarovat, vyloženě špatných spojení je ale jen málo. Někdy souvisejí se sdílením chorob mezi příbuznými rostlinami, např. mezi hrachem a fazolem, nebo košťálovinami a hořčicí. Další příčinou může být jednostranné vyčerpání živin, třeba soupeření o síru mezi cibulí a košťálovinami, nebo o draslík mezi rajčaty a brambory. Zajímavá je z tohoto hlediska schopnost některých rostlin vylučovat do okolí látky, které druhé rostliny brzdí v růstu. Nepříznivé podmínky to mohou ještě podpořit, naopak, pokud je půda bohatá na živiny i mikroorganismy, nemusí se to ani projevit.

Dobrou pomůckou pro výběr zelenin může být otočná tabulka (viz box). Poskytne vám ovšem jen obecná doporučení. Ty nejvhodnější kombinace odpovídající vaší zahradě si nejlépe najdete sami.

Sestry, které si pomáhají

Jak to, že u někoho prospívají některé smíšené porosty lépe a u někoho hůře? Závisí to totiž i na dalších okolnostech, především stavu půdy, mikroklimatu, vývoji počasí. Co tedy může úspěšnost ovlivnit?

V suchých horkých létech oceníte moudrost indiánského modelu „tří sester“. Pokud pěstujete kukuřici s dýněmi a fazolemi, zůstane půda zakrytá širokými listy dýní mnohem déle vlhká, a neutvoří se na ní škraloup. Kukuřice koření poměrně mělce, tykev se pro vláhu dovede natáhnout do hloubky, proto o vodu nesoupeří. Navíc díky plazivé lodyze tykev zastíní půdu v širokém okolí.

Může se přidat i zlepšení zdravotního stavu. Příkladem je lichořeřišnice, která odpuzuje mravence i vlnatku krvavou pod ovocnými stromy a chrání půdu mezi rajčaty, podél řádků brambor i mezi salátovou čekankou, případně brokolicí, od které odlákává mšice. Salát k česání je zase vynikající mezi košťálovinami a ředkvičkou, kde odpuzuje dřepčíky. Dobře se uplatní i mezi červenou řepou, rajčaty, černým kořenem, keříčkovými fazolemi nebo kolem chřestu. Jeho rozrůstající se listy, které by mohly stínit sousedům, postupně sklízíme.

Dostatek živin a světla

Je dobré mísit zeleniny, které berou živiny z různých hloubek (například celer a pór). Pokud je omezující živinou dusík, rostlinám prospěje sousedství motýlokvětých rostlin (třeba „třetí sestry“ fazole). Keříčkové fazole jsou skvělými sousedy pro červenou řepu nebo hlávkové zelí. Výjimkou je hrách, nepříznivě působící na rajče i na brambory. „Žroutům živin“ je možné přilepšit kompostem nebo hnojivou zálivkou (jíchou z kopřiv, kostivalu nebo bršlice).

Už při setí a sázení musíme počítat s dostatkem prostoru a světla, výhodou je postupné dosévání a sklizeň, která cestu slunci uvolňuje. Tady se nejlépe uplatní zkušenosti zahradníka. Vzdušná směs rostlin vysokých štíhlých (pór) a nízkých rozložitých (jahodník, čekanka, salát, košťáloviny) jim umožní plně se rozvinout. Při nedostatku světla trpí zeleniny chorobami a přitahují škůdce, protože mají řídká, vodnatá pletiva. K tomu může dojít i při nadbytku živin. Pak nepomůže ani sebelepší soused.

Hodně zdaru

Nebojte se experimentovat, ale zachovejte si při tom zdravý selský rozum, abyste se vyvarovali zbytečných nezdarů. Mnoho inspirace můžete najít u zkušenějších pěstitelů nebo v knihách. Přeji hodně zdaru.


Jak najít dobré sousedy?

Oboustranná otočná tabulka je vynikající praktická pomůcka pro výběr zeleniny do smíšených kultur. Nad výřez si nastavíte plodinu a ve výřezu hned vidíte, jak své sousedy ovlivňuje. Zjistíte, že pod ovocné stromy se vyplatí vysadit lichořeřišnici, nebo že mrkev s cibulí jsou dobří sousedé. Obsahuje 40 zelenin.

Vydal pro vás Ekologický institut Veronica, objednejte si ji za 50 Kč na www.veronica.cz/e-obchod


Ing. Helena Vlašínová, Ph.D., (1953) se na Mendelově univerzitě v Brně zabývá biologií rostlin. Působí jako odborný poradce pro přírodní zahrady, svoje zkušenosti shrnula v knize Zdravá zahrada (ERA, Brno 2006)

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu