VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Péče o kůži je přirozenou součástí péče o tělo. Na spotřebitelském trhu je dnes množství kosmetických přípravků, zejména v posledních letech totiž jde o celosvětově velmi dobrý prodejní artikl. Povědomí o tom kterém výrobku závisí zejména na rozsahu marketingové kampaně. Řada výrobců používá populární označení přírodní kosmetika. Přitom se zaštiťují tím, že jejich přípravky obsahují nějakou přírodní složku, zejména rostlinnou, např. mandlový olej, levandulový výtažek atp. Kromě nich jsou ale složeny z celé řady dalších látek. Při výrobě kosmetiky je povoleno mnohem více chemikálií, než je tomu např. u přídavných látek do potravin. Jsou používány složky získané zpracováním ropy a syntetické chemické látky, které představují levné suroviny pro výrobu. I přesto může výrobce na svém produktu uvést, že se jedná o přírodní kosmetiku. Tento fakt totiž není nijak legislativně ošetřen až na povinnost vyjmenovat skutečné složení. Látky se uvádějí v mezinárodně akceptovaných názvech, nejčastěji na spodní nebo zadní straně obalu.

Péče o kůži není zbytečná, zejména dnes, kdy naše životní prostředí je vinou lidské činnosti prostoupeno škodlivými látkami, které na kůži působí. Vhodná péče kůži prospívá, posiluje její přirozené funkce, zdravá kůže je spojena s celkovou krásou. Na kůži je třeba nazírat jako na živý orgán s řadou nezastupitelných funkcí. Vhodná péče znamená péči založenou na látkách přirozených, což ropné ani uměle syntetizované složky být nemohou. U řady syntetických látek jsou známé negativní účinky, pro jejichž použití existují legální limity považované za bezpečné. Nic to ale nemění na tom, že se jedná o cizorodé látky, jejichž negativní účinky se dlouhodobým použitím kumulují.

Certifikace přírodní kosmetiky

Existují výrobci, kteří tuto skutečnost respektují, a existují také certifikáty, udělované jednotlivým výrobkům, které spotřebiteli zaručují nepřítomnost nevhodných látek. U nás se setkáváme zejména s certifikáty BDIH, ECOCERT, nově NaTrue. Jsou spojeny s obsahem určitého podílu surovin z kontrolovaného ekologického zemědělství, samozřejmostí je netestování surovin ani výrobků na zvířatech. Pro spotřebitele je přesto velmi vhodné, když se v obsažených chemických látkách umí alespoň rámcově zorientovat. Používání kosmetických přípravků bez nevhodných chemikálií také znamená, že nezatěžujeme odpadní vody a následně vodní toky v přírodě těmito látkami, které samozřejmě působí i na další živé organismy.

Čemu se vyhnout

Chemické látky, o které především jde, patří do skupiny organických látek, tj. uhlíkatých sloučenin. Je nutné uvést jejich mezinárodně používané názvy, právě s nimi se na přípravcích setkáváme. Účinnou čisticí složkou mycích přípravků, tzv. detergentů, jsou tenzidy. Nevhodné jsou uměle syntetizované tenzidy, které hodně pění a razantně omývají i hydrolipidový film na povrchu kůže. Nejrozšířenější je sodium lauryl sulfate, amonium lauryl sulfate (laurylsulfát sodný, laurylsulfát amonný). Používají se i do zubních past. Nevhodný je též propylenglykol, produkt zpracování ropy. Poutá vodu a změkčuje kůži, proto je značen jako hydratační látka. Dále zahušťovadla MEA, DEA, tetrasodium EDTA, TEA-EDTA. Rovněž se nehodí syntetické parfémy označované blíže nerozvedeným slovem parfum a konzervační látky - parabeny (methyl-, ethyl-, propyl-, butyl-paraben), DMDM hydantoin, formaldehyd, triclosan, methylisothiazolinon.

Co se týká ošetřujících přípravků, základní chybou je přítomnost tekutého minerálního oleje (Paraffinum liquidum), případně tuhé vazelíny (Petrolatum), jelikož jde o uhlovodíkové směsi získávané při zpracování (frakční destilaci) ropy. Neslučují se s chemickou strukturou tuků - rostlinných ani živočišných.

Doporučit nelze ani propylenglykol, akrylátové polymery, silikony (rozšířený je např. dimethicone), syntetické emulgátory (spojují vodní a tukovou fázi) - polyethylenglykoly - PEG, polypropylenglykoly - PPG.

Co lze doporučit

Na opačném pólu stojí látky nezátěžové, kůži prospěšné. Můžeme mezi ně řadit i klasické mýdlové tenzidy - palmitan sodný, stearan sodný (sodium palmitate, sodium stearate). V současnosti se používají velmi šetrné cukerné tenzidy coco glucoside, lauryl glucoside, caprylyl/capryl glucoside.

V emulzích (krémy, mléka) se jako tukové látky uplatňují rostlinné oleje ze semen a plodů: Simmondsia chinensis seed oil - jojobový, Prunus amygdalus dulcis seed oil - mandlový, Macadamia ternifolia seed oil - makadamový, Olea europea fruit oil - olivový atd. Nebo se využívají mastné kyseliny palmitic acid a stearic acid. Vhodný je i včelí vosk - beeswax, karnaubský (palmový) vosk - Copernicia cerifera wax. A jako zahušťovadla polysacharidové látky xanthan gum - xanthanová guma, Acacia senegal gum - arabská guma.

Funkci emulgátorů plní cetearyl alkohol, glyceryl cocoate, hydrogenated palm glycerides - hydrogenované molekuly palmového oleje, glyceryl stearate citrate, glyceryl oleate citrate. Vonné látky jsou směsi vonných rostlinných olejů a jejich součásti - citral, citronellol, limonene, linalool, geraniol, eugenol, coumarin, benzyl benzoate. Ke konzervaci přispívá vhodný (nižší) podíl vody, alkohol (= ethanol), sodium citrate, sodium lactate, v malém množství potassium sorbate.

Další látky, které zlepšují vlastnosti a účinek kosmetických přípravků jsou glycerin (z rostlinných olejů), alkohol (přírodního původu) - ve vhodném množství a spojení s dalšími látkami nevysušuje, lecithin, lysolecithin, tokopherol (vitamín E), ascorbyl palmitate (derivát vitamínu C), sodium phytate, squalene, calcium alginate, sodium hyaluronate, specificky vybrané rostlinné výtažky.

Mgr. Zuzana Julinková (1978) vystudovala LF MU, obor výživa člověka a v Brně provozuje Biokosmetickou poradnu, sentire(zavináč)centrum.cz