Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

Ohlédnutí za letními zážitky


Olga Skácelová, č. 1/2012, str. 25

Loňská TOPka ve Vysokých Tatrách nám umožnila poznat TANAP z pohledu pracovníků správy a muzeí a uvést si věci do souvislostí na základě vlastní zkušenosti. Samoobnovu i regulovanou obnovu ploch odlesněných vichřicí, divoký podnikatelský rozvoj tvrdé rekreace (nové penziony a chátrající klasická architektura), vliv přívalu turistů na tatranskou přírodu, odlehlá místa. Jako účastníci pracovního tábora jsme si užívali dvou mimořádných výhod: možnosti vstupu mimo turistické značky (samozřejmě při terénním bádání a za účasti odborníků) a také přiblížení do terénu vozidly správy. Ušetřil se tím čas několikahodinových pochodů dolinami na místo určení. Mimořádným zážitkem byla návštěva hřebene Belanských Tater: kromě sinic na jediné vlhké stěně u Skalných vrat samoobnova vegetace přímo na hřebeni jako důsledek uzavření turistické cesty (plešivce čili protěže přímo na cestičce) i stáda zde dosud plachých kamzíků. Utvrdilo nás to ve správnosti opatření, že člověk někam nesmí.

Patronace jednotlivých správ chráněných území dává poznat nejen krásy daného kraje, ale hlavně lidi zde žijící a pečující o něj, vzniklá přátelství se na TOPkách rok od roku prohlubují a člověk jezdí „mezi své“. Vítáni jsou přírodovědci se svými obory - ukazují na exkurzích i při večerních programech objekty svého zájmu - ale i kdokoliv, kdo se chce něco dozvědět a přiložit ruku k dílu. Ať už jde o mapování syslích nor na Spiši nebo sběr trusu kamzíků a svišťů v Tatrách, kladení pastí na drobné savce či pomoc při kosení nebo údržbě stezek.

Po dobré zkušenosti ze tří ročníků, kterých jsme se zúčastnily, obsadily východoslovenské tábory stálé místo v letním programu mém i mé dospělé dcery jako středobod, na který se těšíme celý rok (před 10-15 lety jsme takto jezdily bourat, stavět i lektorovat do Hostětína). Zde třeba zmínit výhodu pro páry partnerské i rodič-potomek: každý si může přes den jít po svém programu (včetně dětí, o které je postaráno) a večer osvěžen vplout do rodinné sestavy.

Olga Skácelová
hydrobioložka

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu