VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Historie

Za předchůdce podyjských turistů lze s jistou nadsázkou považovat moravského markraběte Jana Jindřicha Lucemburského, jenž v roce 1358 vystavěl na nejromantičtějším místě Podyjí, přímo v jeho srdci, Nový Hrádek, který poté využíval jako kratochvilné lovecké sídlo. Markrabě měl evidentně stejně vybraný vkus jako jeho bratr císař Karel IV.

Ta novodobá a skutečná historie turistiky v Podyjí se však začala psát pochopitelně mnohem později, až ve druhé polovině 19. století. Do té doby znali hluboké dyjské údolí důvěrně jen mlynáři a obyvatelé okolních vesnic, kteří se k mlýnům sjížděli povozy křivolakými cestami s nákladem obilí. K nim se poznenáhlu přidávali nejdříve rakouští a posléze i čeští turisté a členové prvních občanských spolků zabývajících se propagací a zpřístupňováním tohoto území. Významnou roli tu sehrála především znojemská sekce Rakouského turistického klubu, působící v letech 1883-1920. Její členové prováděli první turistické značení cest v okolí Znojma a Vranova nad Dyjí. Označili například cestu z Nového Hrádku do rakouského Retzu (1884), zřídili Luitgardinu, dnešní Hardeggskou vyhlídku (1885) a vystavěli vyhlídkový altán Králův stolec (1892).

Vznik samostatného Československa

I po roce 1918 zůstaly oba břehy Dyje v těsném turistickém kontaktu, byť bylo Podyjí rozděleno státní hranicí mezi dva nástupnické státy habsburské monarchie. Meziválečné období můžeme charakterizovat jako turistický boom. Klub československých turistů ve Znojmě, který vznikl v roce 1919, zřídil turistické noclehárny ve Znojmě, Vranově a na Novém Hrádku. Vydával turistické průvodce a publikoval vlastivědné články o Podyjí v novinách. Členové klubu vyznačili hlavní červeně značenou turistickou trasu vedoucí ze Znojma až do Jihlavy, která procházela Novým Hrádkem, Hardeggem a Vranovem. Na březích Dyje se v té době objevily stany letních táborů skautských oddílů a organizace YMCA i skromné osady trampů. Podyjí bylo navštěvováno i v době německé okupace.

Rok 1948

Po únorovém puči se začaly mraky stahovat i nad turistikou v Podyjí. V roce 1951 vstoupil v platnost restriktivní zákon na ochranu státní hranice, na jehož základě bylo zahájeno budování neslavně známé železné opony, která spolu s tzv. hraničním pásmem zasahujícím hluboko do vnitrozemí postupně paralyzovala v Podyjí takřka veškeré turistické aktivity. Vstup veřejnosti rovněž výrazně omezovalo provozování vojenské střelnice u Mašovic.

Již letmý pohled např. do turistické mapy Klubu českých turistů (KČT) z roku 1967 s názvem Třebíčsko a Znojemsko dokazuje, že tehdejší turisté to neměli v Podyjí vůbec jednoduché. V území dnešního národního parku nejsou vyznačeny žádné, natož turistické cesty. Pouze ve východní části je po zelené značce zpřístupněný Králův stolec a po žluté pak vyhlídka Sealsfieldův kámen. Území sousedního státu není zakresleno vůbec. Klikatící se hraniční tok řeky Dyje proto hrozí přelitím do jednolité plochy okrové barvy nesoucí název Rakousko…

Novodobá historie

Sametová revoluce smetla v roce 1989 železnou oponu a Správa chráněné krajinné oblasti Podyjí (od roku 1991 pak Správa národního parku Podyjí) se začala intenzivně zabývat obnovou a tvorbou turistické infrastruktury. Ve spolupráci s Klubem českých turistů byly postupně vyznačovány nové pěší turistické trasy. První z nich byla páteřní trasa spojující Vranov nad Dyjí se Znojmem, z níž byly vedeny kratší odbočné trasy na turisticky atraktivní místa. Otevřením hraničního přechodu Čížov - Hardegg a v dalších letech i přechodů Podmyče - Felling a Hnanice - Heiliger Stein došlo k napojení na hustou síť pěších tras v přilehlém rakouském národním parku Thayatal. Současná síť pěších turistických tras dosahuje na území národního parku Podyjí celkové délky 76 km. Trasy jsou voleny tak, aby v dostatečné míře umožňovaly návštěvníkům poznání různých krajinných typů, přírodních i vlastivědných zajímavostí.

V roce 1992 byly ve spolupráci s rakouskou regionální kanceláří Retzerland vyznačeny v širším území NP Podyjí čtyři tematické cyklistické okruhy. Od roku 1997 pak byl národní park postupně vybaven sítí značených cykloturistických tras KČT. Na páteřní dálkovou trasu Vídeň-Praha procházející územím v ose Hnanice-Vranov byly napojeny kratší okruhy. Především v letní sezoně je proto v parku patrná převaha cyklistů nad pěšími turisty. Na území parku je vyznačeno 55 km cyklistických tras Klubu českých turistů a 27 km česko-rakouských cyklistických tras. Tyto cyklotrasy jsou napojeny na hustou síť cyklistických tras vedených rakouským příhraničím.

Pro milovníky jízdy na koni byly ve východní a severní části NP Podyjí vyznačeny také dvě hipotrasy. Provozování jiných sportovních či outdoorových aktivit (horolezectví, kanoistika, paragliding apod.) není ve smyslu zákona o ochraně přírody a krajiny dovoleno a s jejich případným povolením Správa NP Podyjí do budoucna nepočítá.

Turistika v národním parku Podyjí

Při toulkách Podyjím se turisté setkají s krajinou dosud málo člověkem poznamenanou. Je to dáno i tím, že Podyjí leží v dříve zapomenuté česko-rakouské příhraniční oblasti, ve které naštěstí chybí zázemí velkých ubytovacích komplexů. I v letních měsících, kdy Podyjí navštíví nejvíce lidí, zde proto nemá turistika masový charakter. V ostatních částech roku je návštěvnost relativně nízká, v zimě bývá Podyjí téměř opuštěné. Pouze v čase vydatnější sněhové pokrývky se po turistických cestách prohánějí běžkaři. Jarní měsíce okouzlí návštěvníky pestrostí rozkvetlých rostlin, podzim pak pestrou paletou všech barev a odstínů.

O návštěvníky Podyjí je dobře postaráno. Břehy Dyje spojily tři opravené visuté mosty, které dříve sloužily vojskům Pohraniční stráže. Symbolem svobody a obnovených sousedských vztahů se stal opravený historický most u Hardeggu. Vyhledávaným turistickým cílem je pak opět zpřístupněný Nový Hrádek. Na území bylo vybudováno 6 přístřešků, které slouží jako místo k odpočinku a k úkrytu před nepohodou. Rakouský turistický klub obnovil historickou Hardeggskou vyhlídku, kterou věnoval všem českým turistům. Mnoho let zapovězené území bylo představeno v nových turistických a cykloturistických mapách i turistických průvodcích.

Nový terénní informační systém instalovaný na nejzajímavějších lokalitách národního parku nabízí dnes turistům 28 tříjazyčných panelů. Ke zvýšení bezpečnosti návštěvníků Podyjí slouží systém „Pomoc v nouzi“, který na cca 80 vybraných místech parku odkazuje na telefonní čísla integrovaného záchranného systému. Na okrajích ochranného pásma postupně vznikají malá odstavná parkoviště pro motorová vozidla.

Zasvěcené informace o území národního parku lze získat u strážců přímo v terénu nebo v návštěvnickém středisku Správy NP Podyjí v obci Čížov, kde je vystavena expozice o tomto území. Na okraji lesa při silnici do Hardeggu slouží všem návštěvníkům Dům národního parku Thayatal s moderní expozicí a příjemnou kavárnou.

Petr Lazárek