Čtení na tyto dny

Chalupy

Nedoslýchavé chalupy
v soumraku
a povídají si
měděnkovými hlasy něco zšeřelého,
už velmi dávno zapomenutého.

Na plotě zvlhlá vůně léta visí -

Za humny chlad
a netopýr.

Přes obzor safírová pšenice se řine
z natrženého pytle tajemství - 

(Josef Suchý)

Archivované články z čísla 1/2020

V pohybu


Tomáš Růžička, č. 1/2020, s. 1
Vážení čtenáři, dostává se vám do rukou první číslo Veroniky v roce 2020 a navazuje především na zprávy z posledního loňského čísla, které směřovaly k budoucnosti ochrany území notoricky známého jako Soutok nebo, chcete-li,...

Erazim Kohák (21. května 1933 – 8. února 2020)


č. 1/2020, s. 3
Odešel křesťanský filozof a myslitel, význam jehož odkazu jsme zatím ještě nedohlédli. Ve Veronice jsme se s jeho texty setkávali; byly to recenze i vlastní úvahy a postřehy. Jak se rozloučit s člověkem širokého rozhledu, hlubokého...

Historie snah o územní ochranu oblasti na soutoku Moravy a Dyje


David Horal, Vladan Riedl, č. 1/2020, s. 4-7
Z pohledu ochrany přírody patří celé území soutoku Moravy a Dyje, dále označované jako Soutok, k nejvýznamnějším územím v rámci celé České republiky. Lokalita Soutoku je jedinečná i v celoevropském kontextu. S přírodními hodnotami...

Ohlédnutí za procesem přípravy vyhlášení NP Křivoklátsko


Petr Hůla, č. 1/2020, s. 8-11
Možnost vyhlášení národního parku Křivoklátsko je v odborných ochranářských a přírodovědných kruzích diskutována již dlouhou dobu, první návrhy se objevovaly od 80. let minulého století. Konkrétní úkol pro orgány ochrany přírody...

Jak se budí netopýři


Dagmar Zieglerová, č. 1/2020, s. 11
Zimní období, kdy nelétá hmyz, přečkávají netopýři v pravém zimním spánku, v tzv. hibernaci. V tomto stavu strnulosti sníží svůj metabolismus až na 1/150 základu. Jejich tělesná teplota klesne ze 40 ˚C v době aktivity na 1-10 ˚C, tj....

Potenciál rozvoje velkoplošných chráněných území


František Pelc, č. 1/2020, s. 13-15
V současnosti je prioritou ochrany přírody bezesporu podpora opatření ke zlepšení vodního režimu krajiny a biodiverzity a také ochrana dochovaných hodnot přírodního prostředí. Patří sem samozřejmě i zvýšení kvality péče o stávající...

Čtyři podoby povodňování na soutoku Moravy a Dyje


David Veselý, č. 1/2020, s. 16-21
Lužní les na soutoku Moravy a Dyje byl vždy závislý na pravidelných povodních. Stejně jako řeka Nil umožnila vznik starobylé egyptské civilizace, přinášely i řeky Dyje a Morava s každoroční jarní povodní do oblasti soutoku enormní...

Nivní louky jižní Moravy


Petr Halas, č. 1/2020, s. 22-25
Aluviální louky v nivách nížinných řek vytvářejí pozoruhodná společenstva a patří k druhově nejbohatším u nás. Společenstva těchto luk leží trochu mimo pozornost návštěvníků přírody, obvykle bývají posečeny v průběhu května,...

Na jižní Moravě jsem se narodil a hrdě se hlásím k rodnému místu


Antonín Vojtek, č. 1/2020, s. 27-32
Jsem člověk s povahou adaptabilní, dokázal bych si zvyknout na každém místě planety Země, jenže zvyk je zvyk a láska je láska. A láska vzniká z touhy. Bez touhy není pravé lásky. Poznal jsem, že i lidské vztahy jsou často založeny na...

Člověk a krajina I


Bohdana Fabiánová, č. 1/2020, s. 34-35
V Evropě najdeme jen málo míst, o nichž by se dalo hovořit jako o divočině, o krajině nedotčené lidskou činností. Ale existují. Domnívám se však, že na našem území neexistuje žádný kout, který by si člověk alespoň částečně...

Příroda čaruje stále


Ivo Dostál, č. 1/2020, s. 35
Oldřich Mikulica, Josef Ptáček: Když příroda čaruje. CPRESS, Brno 2019. 184 stran. Když se setkají mistři svého oboru, bývá výsledek jejich setkání vždy úžasný. Ne jinak je tomu i v případě setkání dvou mistrů přírodní fotografie...

Sníh bez sněžení


Renata Placková, č. 1/2020, s. 36-37
Pro provozovatele sjezdovek a vleků se doplňování vrstvy sněhu a prodlužování sezony na obě strany (do podzimu i do jara) změnilo v každoroční a téměř celosezonní nutnost. V posledních letech na našich sjezdovkách hraje přírodní sníh...

Obrazy přírody v české próze – Božena Němcová


Bohdana Fabiánová, č. 1/2020, s. 38
Již několikrát nás Veronika Trnková na stránkách Veroniky zavedla do české prózy na procházku lesem. Nemůžeme ale přece opomenout letošní významné výročí spisovatelky, jejíž tvorbou začíná moderní česká literatura. Božena...

O stromech, zvířatech a lidech


David Veselý, č. 1/2020, s. 39
Potřebujeme nebezpečné stromy u silnic? I za cenu života?, Na trať z Liberce do Hradce Králové spadl strom, narazil do něj rychlík, Skryté nebezpečí číhající na řidiče. Ke srážce se zvířetem může dojít v kteroukoliv denní dobu nebo...

Drop velký se objevil na Hané


Jiří Šafránek, č. 1/2020, s. 39
Ve třetím loňském čísle jsme informovali o občasném výskytu dropa na jižní Moravě. Od konce léta se objevuje i na Hané. Rovněž na Znojemsku, kde hnízdil do roku 1996, se nyní opět vytvářejí podmínky, aby se mohl vrátit. Jeho...

Requiem za krále smrků


Jiří Poláček, č. 1/2020, s. 40
Králem smrků byl nazýván mohutný, bezmála šedesát metrů vysoký smrk, který rostl na Boubíně až do roku 1970, kdy padl při vichřici. Na úpatí Velkého Špičáku na Třešťsku byl takovým, byť menším králem smrk, jehož kmen měl v...

Stromy žalují


Jiří Poláček, č. 1/2020, s. 40
V pondělí 2. března 2020 uplynulo sto čtyřicet let od narození Arna Nováka (1880-1939). V obecném povědomí je tento litomyšlský rodák a syn Terézy Novákové zapsán jako literární historik a kritik, od roku 1920 až do své smrti působící...

Hýčkaný vetřelec


Tomáš Růžička, č. 1/2020, s. 41
Oldřich Mikulica: Hýčkaný vetřelec. Česká společnost ornitologická, Praha 2019, 192 stran. V roce 2019 vydala Česká společnost ornitologická výjimečnou knihu Oldřicha Mikulici o kukačce obecné. Autor zde představuje své čtyřicetileté...

Jiřímu Turkovi k osmdesátinám aneb Trocha vzpomínání


Miroslav Kundrata, č. 1/2020, s. 42-43
S Jirkou Turkem jsem se seznámil kolem roku 1985, když jsme vymýšleli, jak začít s vydáváním kvalitního ochranářského časopisu. Bylo jasné, že komunisté nic takového nového nepovolí, viděli jsme, jak se to zoufale nedařilo přátelům z...

Krajta, aj ta


Roman Zajíček, č. 1/2020, s. 43
Před časem jsem v Brně odchytil krajtu, která někomu utekla. Krajtu královskou, domovem z Afriky, která dorůstá délky kolem jednoho metru. Tato zpráva se dostala hned druhý den i do tisku, kde titulek pouze hlásal, že v Brně-Bystrci byla...

Jak založit líhniště neboli hadník


Mojmír Vlašín, č. 1/2020, s. 44-45
Záchranný program pro užovku stromovou, schválený v roce 2008 a doplněný v roce 2012, uvádí jako jedno ze standardních opatření i vytváření líhnišť (ZAVADIL et al. 2012). Tato líhniště jsem vyzkoušel společně s Blankou Mikátovou na...

Recepty ze spíže


Olga Lepšová-Skácelová, č. 1/2020, s. 45
Tentokrát jen pár domácích vynálezů, asi nejsou jen moje vlastní - něco někde odposlechnuto, něco vymyšleno, vše však vyzkoušeno. Jogurt a kyselé mléko (případně i tvaroh) fungují jako zázrak nejen na jídelníčku. Blahodárný účinek...

Výsadba větrolamu v Hruškách na Břeclavsku


Aneta Blažejová, Antonín Martiník, č. 1/2020, s. 46-47
Impulsem pro zakládání větrolamů v zemědělských oblastech v 50.-60. letech 20. století bylo sucho v roce 1947 a zejména scelování honů po roce 1948, které bylo spojeno s řadou negativ - vysýchání půdy, větrná eroze aj. Větrolamy jsou...
csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu