Čtení na tyto dny

Idyla na minerální vody

Mám rád minerální vody
pro jejich zemitost

A kdykoliv je piju
tak si představuji
jak vyvěrají z Běloves
z Korytnice
či z Moravského Berouna…

A jak mě cévy zanáší
nejvzácnější kovy

Mám rád minerální vody
po kterých nikdy nejsem
ani vážnější
ani šťastnější
než doopravdy jsem

(Zdeněk Volf)

 

Archivované články z čísla 2/2026

Krajina na rozhraní změn


Roman Barták, č. 2/2026, str. 1
  Když jsem byl před třemi roky garantem čísla nazvaného Krajina z vlaku, byl velký balík článků věnován tehdy aktuálnímu tématu - přípravě vysokorychlostních tratí. S velkou nadsázkou jsem říkal, že vysokorychlostní tratě...

Časopis Veronica 1997–2006


č. 2/2026, str. 1
Na počátku druhého desetiletí časopisu je stále šéfredaktorem Václav Štěpánek, celých deset let vychází šest čísel za rok, od pátého čísla 1998 je novým šéfredaktorem Dalibor Zachoval. V redakci stále pracuje Věra Fojtová. Od roku...

Cesta do Veroniky


č. 2/2026, str. 1
Na redakční anketní otázku Co nebo kdo ho/ji přivedl/a/o do Veroniky? odpovídá Bohdana Fabiánová   Mým prvním číslem v časopisu Veronica bylo dvojčíslo 5-6/2013. Dávný kamarád Václav Štěpánek se po odchodu stálé...

Pouť k buku sv. Dvojice


Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3
„Pojďte za mnou, já to tady znám!“ Tímto hlasitým zvoláním vyzval Mojmír Vlašín přítomné, kteří se na návsi v Hostětíně shromáždili, aby společně putovali několik kilometrů k předem vybranému letitému buku....

Faktografie k pamětnímu buku pánů Bučka a Laciny


Radim Machů, Petr Maděra, č. 2/2026, str. 3
Poté co v roce 1998 Nadace Veronica zakoupila a do svého nadačního jmění vložila budovy a pozemky náležející k usedlosti č. p. 4 v Hostětíně, zaměřovala se v prvních letech naše pozornost na bezprostřední okolí domu: nejprve byla...

Hledání „visuté“ pravdy: Jsou v údolí Vltavy skutečně visutá údolí?


Vojtěch Blažek, Petra Karvánková, Jiří Rypl, č. 2/2026, str. 6
Hypotéza profesora Stanislava Chábery o existenci visutých údolí v jihočeském regionu, zejména v hluboce zaříznutém kaňonu Vltavy, fascinuje nejednoho milovníka naší krajiny. Představa potůčků, které se náhle „zlomí“...

Visutá údolí


Roman Barták, č. 2/2026, str. 6
Jako začínající akademik jsem měl velké štěstí na velké životní vědecké učitele. Odskočím teď od mého čísla jedna, tedy Jana Laciny, a odskočím tak i z jihomoravského regionu do regionu jihočeského, kde jsem měl možnost...

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny


Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9
Krajina je dnes prostorem střetu veřejných zájmů. Na jedné straně stojí ochrana přírody, krajiny, biodiverzity a krajinného rázu, na druhé straně rozvoj energetiky, infrastruktury či sídel. Správně by sem měly patřit i časté...

Lásko červnového deště


č. 2/2026, str. 10

Jak je to s kácením dřevin


Eva Buková, Tereza Šimková, č. 2/2026, str. 19
Dřeviny představují významnou součást krajiny, a to jak z hlediska ekologického, tak estetického a funkčního. Zásahy do jejich existence, zejména kácení, proto podléhají legislativní regulaci a vyžadují odpovídající odborné podklady....

Větrné elektrárny a zachování krajinného rázu


č. 2/2026, str. 11
Větrné elektrárny patří k nejviditelnějším projevům energetické obnovitelnosti. Na rozdíl od jiných staveb je nelze snadno schovat, jsou vysoké, točí se a stojí v otevřené krajině. Právě proto se při jejich plánování hodnotí tzv....

Posuzování vlivu záměru na krajinný ráz. Větrné elektrárny


Věra Vitoňová, č. 2/2026, str. 13
Posuzování vlivu záměru na krajinný ráz není jen formální administrativní krok. Jde o proces, jehož cílem je porozumět tomu, jak se navrhovaná stavba - v tomto případě větrná elektrárna - promítne do konkrétní krajiny, jak ovlivní...

Rybníky, řeky a jiné vody


Roman Barták, č. 2/2026, str. 16
Práce bioposudkáře a ekodozorce je v prvé řadě velmi pestrá. Aktuálně jsou nejčastějšími tématy obnovitelné zdroje energie - tedy větrné a fotovoltaické elektrárny a v neposlední, pro mne určitě v první řadě všelijaké práce u velmi...

Lesy a louky


č. 2/2026, str. 18

Analýza eDNA v ochraně obojživelníků


Barbora Olič, č. 2/2026, str. 21
Obojživelníci patří celosvětově mezi nejohroženější skupiny obratlovců. Podle současných odhadů je více než 40 % druhů ohroženo vyhynutím. K jejich populačním poklesům přispívají především ztráta a degradace biotopů způsobená...

Solární parky jako nová refugia: Od technologických ploch k funkčním ekosystémům


Petra Vlasáková, č. 2/2026, str. 23
Současná energetika prochází transformací, jejímž nejviditelnějším symbolem v naší krajině se spolu s větrnými turbínami staly fotovoltaické elektrárny (FVE). Zatímco technologové řeší efektivitu křemíkových článků, biologové a...

Posuzování vlivu záměru na krajinný ráz. Fotovoltaické elektrárny


Věra Vitoňová, č. 2/2026, str. 23
Samotné posuzování vlivu záměru na krajinný ráz v případě fotovoltaických elektráren představuje komplexní odborný proces, jehož cílem je vyhodnotit, jak se navrhovaná stavba promítne do struktury a obrazu krajiny, jak ovlivní její...

Krajina na rozhraní změn: Krušné hory a hledání rovnováhy


Kateřina Lagner Zímová, Martin Tomek, č. 2/2026, str. 27
Krušné hory dnes stojí na prahu významné změny - připravuje se jejich vyhlášení jako chráněné krajinné oblasti. S tím je ale spojen i jeden důležitý krok: preventivní hodnocení krajinného rázu. Jinými slovy, je potřeba si ujasnit, jak...

Úbytek ptáků zemědělské krajiny a role kompenzačních opatření ve stavební praxi


Petra Vlasáková, č. 2/2026, str. 28
Zemědělská krajina tvoří 54 % rozlohy České republiky. Navzdory své rozloze však v posledních desetiletích prochází procesem biologické degradace. Od roku 1982 klesla početnost ptačích druhů vázaných na toto prostředí o celou třetinu....

Trochu osobní nekrolog


Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30
Věra Fojtová (3. července 1947 - 20. března 2026)   Krev pulsuje listím a na slova sedá déšť.   Teď chodím ke studánkám pro víno a vinným listem zakrývám hřích, nevinná.   Chtěla bych chodit...

Ohlédnutí za Věrou Fojtovou


Jiří Poláček, č. 2/2026, str. 31
  V pátek 20. března 2026 zemřela po dlouhé nemoci Věra Fojtová (používala ještě druhé příjmení Lukačovičová). Narodila se 3. července 1947 v Novosedlech. Absolvovala gymnázium v Mikulově, poté nástavbu na Střední...

Nejde jen o hezké výhledy


Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele
Jako krajinná ekoložka jsem profesně předurčena k tomu, abych v krajině neviděla jen „hezký výhled“, ale především vztahy, procesy a souvislosti. Přesto - a možná právě proto - existují místa, kde se odborný odstup...

Zašlé pohlednice Krkonoš


Jana Ledvinková, č. 2/2026, str. 35, pro předplatitele
V roce 2023 oslavil devadesáté narozeniny velikán české dobrodružné a přírodní beletrie Miroslav Nevrlý. Jeho zásadní význam tkví především v citlivém a přesném zachycení krajiny, která dnešnímu čtenáři může připadat jako terra...

Kam s ní?


Renata Placková, č. 2/2026, str. 36
Celý rok se v ekoporadenské rubrice věnujeme biologickým odpadům. Nejinak to bude i v tomto článku. Řeč bude o všech druzích zbytků živočišného původu. Začneme tak zlehka, ale ke konci to trochu zčerná.   Gastroodpady Tedy...

Azorské ostrovy


Roman Barták, č. 2/2026, str. 38, pro předplatitele
Moc dobře si ještě pamatuju, kdy jsem jako malý kluk hleděl s tatou na černobílou obrazovku televize uhranut magickou kresbou synoptických map. Nejvíce mne fascinovala tlaková výška nad Azorami, tehdy ještě udávaná v milibarech, a moje...

Lambs on road


č. 2/2026, str. 39

Jak na hořečkové louky


Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele
V minulém čísle jsme si popsali životní cyklus dvouletých hořečků a ukázali si, že největší výzvou je pro každý hořeček klíčení a přežívání klíčních rostlin. Dalším život jedinců ohrožujícím problémem jsou stále...

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru


Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele
Pokud jste četli Jirotkova Saturnina, znáte Kancelář pro uvádění románových příběhů na pravou míru. Pod jejím dojmem zvažoval jsem kdysi, že se budu systematicky věnovat nepřesnostem a omylům autorů a překladatelů krásné literatury...

Veronica 40


č. 2/2026, str. 43
Na redakční anketní otázku Co nebo kdo ho přivedl/a/o do Veroniky? odpovídá Petr Čermák (Čermáček)   Do redakční rady časopisu Veronica mne přivedl pan docent Antonín Buček někdy na přelomu let 2000 a 2001. Už jako student...

Rock for wolves


Jaromír M. Kvasnica, č. 2/2026, str. 44, pro předplatitele
Před necelým rokem ve čtvrtek 10. července 2025 jsem byl svědkem skvělého vlčího koncertu. Režisérem projektu byl zřejmě ambiciózní kýčař z Broadwaye: za kulisu totiž zvolil červencový úplněk, který indiáni nazývají Bouřkovým....

Myslete na ptáky, musí pít


Bohdana Fabiánová, č. 2/2026, str. 45
Krmítko v zimě najdeme už skoro na každé zahrádce. Ptáci ale zrovna tak jako živiny potřebují i vodu, a to nejen v létě, ale i v zimním období. Kromě pití hraje voda důležitou roli i v jejich očistě a zvláště v horkých dnech má zdroj...

Záchranné transfery obojživelníků na Zlínsku


Pavla Davidová, č. 2/2026, str. 46
Letos se naše ZO ČSOP Čtyřlístek při realizaci projektu záchranných transferů obojživelníků na Zlínsku zaměřila na tři kolizní úseky o celkové délce přesahující dva kilometry. Sbírali jsme a přenášeli žáby přes komunikace na...

Ohnivé peklo v ptačím centru


Jaromír M. Kvasnica, č. 2/2026, str. 46
Ve čtvrtek 7. května 2026 ve dvě hodiny v noci vypukl požár v záchranné stanici pro volně žijící živočichy Ptačí centrum v Brně Slatině na Černovických terasách. Tragédie se odehrála náhle a bez varování. Hrdlička, která hřadovala...

Život v silném větru


David Veselý, č. 2/2026, str. 48, pro předplatitele
Nejsušší z kanárských ostrovů se jmenuje Fuerteventura. Překlad jeho jména sice není jednoznačný, mohlo by se jednat o velké štěstí nebo i dobrodružství, nejčastěji se ale překlad kloní k termínu „silný vítr“. A...


č. 2/2026, str. 48
csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu