Čtení na tyto dny

Pohyb

Je také únava
teprve tisíciletého jazyka
(mé řeči)

Je také únava
teprve dvousetletých stromů
(mé ulice)

Louka navečer povadla —

Už dlouho nepršelo
a neozval se cvrček
(má duše)

Auta na vzdálené dálnici
svítí  Třou si
pneumatiky o asfalt

ropný derivát
o ropný derivát
a ropný derivát

je žene

(František Schildberger)

Archivované články z čísla 3/2018

Máme štěstí. Jsme svědky návratu rysa a vlka do naší krajiny


Tomáš Růžička, č. 3/2018, s. 1
Opravdu je tomu tak, do naší přírody se vrací velké šelmy a měli bychom hledat takový způsob soužití, abychom vzájemně nerušili své kruhy. Zatímco rys se vrátil na Šumavu díky repatriačním snahám již v 80. letech minulého století,...

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování


Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4
Velké šelmy jsou konfliktní, zároveň ale pro veřejnost atraktivní druhy. Protože jsme si odvykli s šelmami sdílet krajinu, mnohé naše znalosti a názory jsou založeny více na pověrách, předsudcích nebo názorech lidí z okolí než na...

Jak jsem potkal naše velké šelmy


Václav Štěpánek, č. 3/2018, s. 4-6
Měl jsem v životě to štěstí, že jsem v průběhu let zažil velmi „blízká setkání“ se všemi tzv. velkými šelmami, které žijí v naší krajině. Když hovořím o „naší“ krajině, myslím tím území...

Biotop chráněných druhů velkých savců v územních plánech


Pavel Pešout, Václav Hlaváč, č. 3/2018, s. 7-11
Přežití velké části ohrožených druhů nelze v podmínkách České republiky dlouhodobě zajistit pouze prostřednictvím zvláště chráněných území. Jde především o chráněné druhy velkých savců. Pro ochranu jejich biotopu je tak třeba...

Využití citizen science při sledování losa evropského


Václav Hlaváč, č. 3/2018, s. 7-11
Los evropský je u nás původním druhem, jeho další osud je však na území České republiky nejistý. Připomeňme si v krátkosti historii jeho výskytu na našem území. Los zde byl vyhuben již ve středověku, patrně již ve 12.-14. století....

Mapování migračních koridorů velkých savců přerušených dálnicí D1


Bohdana Fabiánová, č. 3/2018, s. 11
Asi budou všichni souhlasit s tím, jak smutné je vidět mrtvá těla sražených zvířat na silnicích. Jsou i taková, která střet s auty přežijí s různými otřesy a zraněními. Pokud je najdou lidé, kteří je nechtějí nechat jen tak bídně...

Vlci v Beskydech a Bílých Karpatech


Dana Bartošová, č. 3/2018, s. 12-15
Od vzniku chráněné krajinné oblasti Beskydy (dále jen CHKOB) v roce 1973 věnuje Správa CHKO Beskydy (dále jen „správa“) velkou pozornost ochraně velkých šelem. Měla jsem to štěstí, že jsem se od roku 1978 mohla jako zoolog...

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád


Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19
Ze zoologického pohledu lze vztah mezi vlkem a člověkem charakterizovat jako konkurenční. Lidé a vlci logicky soupeří o zdroje potravy, ale i o životní prostor. Vlk měl v konkurenci převahu zejména v dávné historii, kdy bylo na našem území...

Mají se myslivci obávat návratu vlků?


Jaroslav Červený, č. 3/2018, s. 20-23
Ještě zhruba před třemi lety nikoho ani ve snu nenapadlo, že se vlk obecný může po několika staletích stát znova běžným zástupcem naší fauny, jak tomu bylo kdysi. Tato situace sice ještě zcela nenastala, ale mnoho okolností nasvědčuje...

Pastevecký pes, pomocník a ochránce


Bohdana Fabiánová, č. 3/2018, s. 23
Linda Blätter, Slavomír Finďo: Jak pastevečtí psi chrání stáda. Metodická příručka pro ochranu stád pomocí pasteveckých psů. AOPK ČR, Praha 2018 Brožurka ještě vonící tiskařskou barvou by se ráda vydala za čtenáři z řad...

Poskytování náhrad škod způsobených velkými šelmami


Martin Strnad, č. 3/2018, s. 24-25
Už tomu bude příští rok celých dvacet let, kdy vstoupil v platnost zákon 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy. Kromě dvou úprav platí v nezměněné podobě. První novelizace je z...

Stav populace vlka v ČR a ve střední Evropě


Miroslav Kutal, Martin Strnad, č. 3/2018, s. 26-28
V České krajině vlk absentoval zhruba 250 let. Češi odvykli jeho přítomnosti a několik generací nemělo s vlky přímou zkušenost. Vlk přesto zůstal velmi populárním zvířetem a v našich myslích tak postupně získal vlastnosti vycházející...

O zmizelé fotopasti


Leona Kutalová, č. 3/2018, s. 26-28
Když jsem v polovině února vycházela z chaty do zasněžených Javorníků, ani mě nenapadlo, k jakému neobvyklému příběhu okolnosti toho dne povedou. Nedaleko pod hlavním hřebenem nacházím rysí stopy, vypadá to na více zvířat pohromadě,...

Vlci ve Šluknovském výběžku a na Děčínsku


Lukáš Žák, Tomáš Jůnek, Aleš Vorel, č. 3/2018, s. 29-30
V Čechách a na Moravě byl vlk běžným živočichem až do konce 17. století. Zřejmě největšího počtu jedinců dosahovala populace vlka v 17. století, kdy v období mezi lety 1621-1650 bylo jen na panství Rožmberků v okolí Českého Krumlova...

Stav populace rysa v ČR a střední Evropě


Josefa Volfová, Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 31-33
Rys ostrovid, skrytě žijící a tajemná kočkovitá šelma s typickým krátkým černým ocasem a štětičkami na uších, je staronovým obyvatelem naší přírody již zhruba půl století. I přesto je jen málo šťastlivců, kteří se s ním...

Rys v Moravském krasu


Antonín Krása, č. 3/2018, s. 34-35
CHKO Moravský kras je oblastí, kde by výskyt velkých šelem ještě nedávno čekal jen málokdo, ale příroda nás nepřestává překvapovat. A tak se stalo, že rys ostrovid na podzim 2016 zavítal i sem, do těsného sousedství Brna. V posledních...

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017


Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36
Rok 1935 obohatil český národ o pozdější mistry nejrůznějších oborů, proslavené u široké veřejnosti. Jmenujme za všechny hegemona trampské písně Wabiho Ryvolu, pro mnohé kontroverzní, ale jistě výjimečné bratry Saudkovy - Jana a...

vyznání


Ludvík Kunc, č. 3/2018, s. 37
„Nejsem biolog. Má láska ke zvířatům se promítala do kresby, malby, plastiky či fotografie. Skicoval jsem, modeloval, portrétoval stovky zvířat - vždycky s obrovským zanícením, ale nikdy s celým uspokojením nad výsledkem. Čím...

Na medvědy se Stanislavem Lolkem a T. G. Masarykem


Jan Lacina († 21. 3. 2020), č. 3/2018, s. 38-39
Mezi více než čtyřiceti studenty, kteří v letech 1878-1899 navštěvovali slavnou krajinářskou školu Julia Mařáka, byl zvláštní osobností Stanislav Lolek (1873-1936). Před nástupem na pražskou malířskou akademii roku 1895 se totiž stal...

Planéta Česko


Marián Polák, Jaroslav Vyhnička, č. 3/2018, s. 40-41
„Naša príroda je pestrá ako málokde na svete. Krásu a dobrodružstvo máme na dosah ruky - stačí sa len dobre dívať!“ Tieto slová sprevádzajú a dokonale vystihujú prvý celovečerný film o českej prírode Planétu Česko....

Kruh bobra


David Veselý, č. 3/2018, s. 41
Vím, že nic nevím. Tak to platilo v 90. letech o bobrovi. Alespoň v mém případě, ale obávám se, že málokdo na tom byl lépe. Tedy, něco jsme věděli. Uměli jsme lovit bobříka mlčení nebo hladu, četli jsme, že Pim a Red jednou přespali v...

Co bude s divočinou ve Zlíně?


Dušan Trávníček, č. 3/2018, s. 42-45
Zlín bezpochyby patří k městům, která se mohou chlubit spoustou parkové zeleně. K tomu lze připočítat i čtvrti tvořené cihlovými půldomky, jež zde vyrostly během první poloviny 20. století v souvislosti s rozvojem Baťova obuvnického...

Tajné zákoutí


Dušan Trávníček, č. 3/2018, s. 43
Na začátek října je hodně teplo. Vcházím do dávno zapomenutého sadu. Ze staré třešně na mne jukne veverka. „Co tady pohledáváš?“, jako bych telepaticky vnímal její otázku. „Třeba bych si tě chtěl...

Vyznání


Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47
Více než čtyřicet let objektivem fotoaparátu hledám své fotografické motivy v čarokrásném koutu země na pomezí Moravy a Slovenska. Na citlivou vrstvu černobílého filmu se snažím v prchavých zlomcích času zachytit pomíjivé okamžiky...

Antonín Kostka: Má Vlára


Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 47
Jako soukromý tisk vydal A. Kostka, 112 stran, 2018 Kniha by se měla jmenovat spíše Má pohádkově krásná Vlára. Nejde v ní však jen o půvabnou a zčásti přirozeně zachovalou říčku (ačkoliv v dobách povodní jde o velkou a dravou řeku u...

1918 nalezených Stromů svobody


Magdaléna Milostná, č. 3/2018, s. 48-49
Nadace Partnerství splnila první ze svých cílů a má ve své mapě na stránkách stromysvobody.cz nalezeno přes 1918 Stromů svobody. Nových stromů stále přibývá a v posledních týdnech se navíc podařilo nalézt v Česku i na Slovensku...

Mokřady. Ekologie, ochrana a udržitelné využívání


Bohdana Fabiánová, č. 3/2018, s. 50
Editoři Hana Čížková, Libuše Vlasáková a Jan Květ. Vydala Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích v edici Episteme, 632 s., České Budějovice 2017 Dne 25. června 2018 byly uděleny Ceny Josefa Hlávky za odbornou a vědeckou literaturu...

Dr. Robin Böhnisch, laureát Ceny Josefa Vavrouška za počin roku 2017


Vojtěch Kotecký, č. 3/2018, s. 51
Popravdě řečeno si už nepamatuji, kdy jsem poprvé mluvil s Robinem Böhnischem. Ale naprosto přesně vím, kdy jsem se s ním poprvé seznámil. Před volbami v roce 2002 ekologické organizace sestavily své vánoční přáníčko:...

Stromy Jana Steklíka


Jiří Poláček, č. 3/2018, s. 52
Již téměř rok uplynul od 11. listopadu 2017, kdy zemřel - den po ornitologu Karlu Hudcovi - kreslíř Jan Steklík. Když v roce 1986 začal vycházet časopis Veronica, záhy se začlenil mezi jeho spolupracovníky, přičemž svými nezaměnitelnými...
csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu