Čtení na tyto dny

Říční hrnek

Říční hrnek
jsme našli
v osikovém břehu
Ptáci z něho pili
ryby z něho pily

Ptáci, laně a filozofové
ale snad nebude hned nejhůř

v důvěřivém kruhu
čistá vodo
mít tě blízko
být ti blízko
by mi pro začátek
stačilo 

(Jiřina Salaquardová)

Ekofór 50 (soutěž karikaturistů)


Archivované články z čísla 4/2013

Stopy v krajině


Jan Lacina, č. 4/2013, s. 1
Ne náhodou začíná toto číslo vzrušujícím pohledem na jarní stopy beskydského medvěda. Vždy o prázdninách se snažíme připravit zajímavý pel-mel, do něhož články o velkých šelmách v naší kulturní krajině určitě patří. Nejen na...

Budoucnost velkých šelem (nejen) v CHKO Beskydy


Dana Bartošová, č. 4/2013, s. 1-5
Velké šelmy byly odedávna intenzivně loveny a v oblasti Beskyd byly jejich původní populace vyhubeny koncem 19. století. Díky zvýšené ochraně šelem na sousedním Slovensku ve druhé polovině 20. století se rysové, medvědi a vlci postupně...

O vlku (nejen) na obálce Veroniky


Jan Zejda, č. 4/2013, s. 2-3
Vlk (Canis lupus) ještě před 50 roky nesl u nás podle tvůrců soustavy a jmen živočichů jméno (pes) vlk, což u publicistů a laické veřejnosti vyvolávalo zmatek. V současném názvosloví již mluvíme o vlku obecném. Tato šelma ve srovnání...

Jeden den vlčí hlídky


Martin Janča, č. 4/2013, s. 4-5
Každou zimu už sedm let vyrážím ve volném čase na hory a hledám rysy. Dříve bych řekl, že hledám velké šelmy, ale v posledních letech v souvislosti s odstřelem vlků na Slovensku se naše nálezy omezily skoro jen na rysa. Proč mne to...

Velké šelmy a jejich vyhubení v českých zemích


Jan Andreska, č. 4/2013, s. 6-7
Vyhubení velkých šelem na území České republiky lze označit za jev ne zcela jednoznačně interpretovatelný. Určitý problém působí především snaha o definici samotného pojmu vyhubení. Totiž, obvyklý pohled na přítomnost a nepřítomnost...

Památník posledního vlka na Vysočině


Karel Hudec, č. 4/2013, s. 6-7
O památníku posledního vlka na Vysočině napsal kdysi zoolog Správy CHKO Žďárské vrchy Pavel Eleder. Byl to vlastně objevný článek - pomník byl zapomenutý v lesním porostu mimo cesty. Nalézt ho podle popsaného situování u přírodní...

K situaci kormorána velkého v České republice


Petr Musil, č. 4/2013, s. 8-9
V průběhu 20. století byly v Evropě zaznamenány výrazné změny početnosti a rozšíření řady druhů živočichů. Snad v žádném případě však podobný jev nevyvolal takové množství problémů, jako tomu bylo a stále je v případě...

K posledním povodním


Ivo Dostál, č. 4/2013, s. 10-12
O povodních jsme ve Veronice psali mnohokrát (mj. 12. zvláštní číslo Veroniky Krajina a povodeň z roku 1998 a brožura Když nastanou deště. Co byste měli vědět o povodních z roku 1999) a už snad ani nemá smysl opakovat známé skutečnosti,...

Jak se neutopit aneb Pomsta růžkatce ostnitého


Olga Skácelová, č. 4/2013, s. 13
Nádherný červnový den roku 2011. Pětadvacátá, tedy jubilejní sezona mého sledování života tůně. Nejen života v tůni, ale i boje o její zachování jako jednoho z posledních lužních mokřadů na pravém břehu Dyje pod novomlýnskými...

Kanál DOL a krajina říčních niv


Antonín Buček, č. 4/2013, s. 14-15
Rozsahem, intenzitou a dlouhodobostí ovlivnění krajiny ani výší potřebných nákladů nemá záměr vybudování průplavu Dunaj-Odra-Labe (DOL) v České republice obdobu. Přitom v celé dnes již více než 360leté historii projektů DOL naprosto...

Výstavba plavebního stupně Děčín opět aktuální? Jaký by byl její vliv na životní prostředí


Petr Kříž, č. 4/2013, s. 16-17
V průběhu posledních let se již po několikáté aktivují snahy o realizací tzv. plavebního stupně Děčín, který má napomoci splavnění řeky Labe v úseku od Ústí nad Labem - Střekov až po státní hranici se SRN v Hřensku. Tato stavba,...

O ochraně přírody s ředitelem ŠLP Masarykův les Křtiny


Vladimír Dolejský, č. 4/2013, s. 18-21
Školní lesní podnik (ŠLP) Masarykův les Křtiny obhospodařuje lesní komplex brněnské Mendelovy univerzity. Nachází se severně od Brna a sahá až k Blansku a Jedovnicím. Jedna třetina je součástí CHKO Moravský kras, dalšími evropsky...

Rezervace Masarykova lesa


Antonín Buček, č. 4/2013, s. 18-19
Síť lesních rezervací na území Školního lesního podniku (ŠLP) Masarykův les Křtiny vznikla na základě návrhu prof. Aloise Zlatníka (1902-1979), zakladatele československé geobiocenologie a průkopníka moderní koncepce ochrany přírody na...

„Nejsem fotograf, který by tvořil umění pro umění“


Jindřich Štreit, č. 4/2013, s. 22-24
Fotografie severomoravských vesnic osmdesátých let minulého století vyfotografované objektivem profesora Jindřicha Štreita (*1946) patří mezi ikonické práce české dokumentární fotografie. Jde o obrazy světa málo útěšného, Štreitovýma...

Krajina mého srdce


Jan Květ, č. 4/2013, s. 25-26
Zeptáte-li se mě na krajinu mého srdce, musím přiznat, že od dětství je samotný pojem krajina velmi blízký mému srdci. V prvních letech války můj otec, historik umění, sestavoval a uvedl obsáhlým pojednáním knihu Má vlast - česká...

K jubileu Jana Hony Květa


Olga Skácelová, č. 4/2013, s. 26
Na sklonku letošního léta rozšířil řady stále aktivních, charismatických osmdesátníků RNDr. Jan „Hony“ Květ, terénní přírodovědec. K jubileu mu byl udělen čestný doktorát na Jihočeské univerzitě, kde se nadále...

Vcházení do obrazů I


Jan Lacina, č. 4/2013, s. 27-29
Jednou z běžných metod krajinné ekologie je hodnocení změn krajiny na základě srovnání s jejím dřívějším stavem zachyceným na starých fotografiích. K témuž účelu může do jisté míry posloužit i krajinomalba, která má v Česku...

Básně Ireny Šťastné


Irena Šťastná, č. 4/2013, s. 29 aj.
* * * Na stráni po polomu (ubohé a holé)slunci v dlouhých suchých stéblech(duté byly) lehli jsme. Zespodu vidět hmyz značkující nebe.Ostružiní v zádech. A tebe v sobě. Irena Šťastná   * * * Do svého domu přijmu...

Oázy skoro přírodní noci


Jan Hollan, č. 4/2013, s. 30-32
Rytmus střídání noci a dne je veleben všemi mýty o vzniku světa, hned na jejich začátku. Blahodárnost cyklu stmívání, hluboké noci, svítání a bílého dne byla všem vždy zřejmá. Lidé se radovali i z rytmu měsíčního, kdy některé...

Jak se měří a vyjadřuje světelné znečištění


Jan Hollan, č. 4/2013, s. 30-32
Nejjednodušší je porovnávat množství uměle přidaného světla s tím, které pochází z přírodních zdrojů. Jestliže je podíl umělé složky pod deset procent, lze říci, že takové znečištění je zanedbatelné. Za hluboké bezměsíčné...

Rosnička živí komáry


Ivo Dostál, č. 4/2013, s. 33
V letošním mokrém roce se namnožili v nebývalé míře i komáři. Sužují nejen lidi a teplokrevné živočichy, ale jak vidíte na unikátních snímcích, i např. žáby. To se pohotovému fotografovi Filipu Jelínkovi podařilo zachytit při...

Vodní a mokřadní rostliny suchou nohou


Andrea Kučerová, č. 4/2013, s. 33
Pokud někdy zavítáte do jihočeské Třeboně, srdečně vás zveme na návštěvu Sbírky vodních a mokřadních rostlin v areálu Botanického ústavu AV ČR nedaleko historického centra. Sbírka má charakter malé botanické zahrady, která je...

Administrativa versus tradice aneb Poučit se od starých rolníků


Ondřaj Kurfürst, č. 4/2013, s. 34-35
Valašsko se nachází ve východní části Moravy v podhůří Beskyd, Javorníků a Vsackých vrchů. Je to typické flyšové území ze starších třetihor. Převážná většina tohoto území spadá do bývalého okresu Vsetín. Zemědělská půda...

Smutné oznámení čtenářům časopisu Veronica


č. 4/2013, s. 37
Ve čtvrtek 11. července zemřela po krátké nemoci dlouholetá tajemnice redakce časopisu Veronica Olga Krejčířová. Kromě toho, že pracovala pro redakci, byla Olga neodmyslitelnou součástí a nepostradatelnou spolutvůrkyní programů konaných v...
csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu