Čtení na tyto dny

Jalová pastvina

Skřapák na krku koňské kostry
Vlk puklý z ovčích strun
O drny drnká ostříž
Sluncem se práší z kalafun

Plameny uhašená žízeň
Popelem šumí listí klád
Mýtinu sžírá sebetrýzeň
Prameny snědl hlad

Den dokončený hrudou
Šeptem oznělý sten
Hřmot nesmířený s hudbou
nevyslyšený gen

(Jindřich Zogata
Dým ohnic, 1991) 

Archivované články z čísla 4/2009

Proměny


Dana Zajoncová, č. 4/2009, str. 1
Možná si toho všimnete až na druhý pohled, ale toto číslo Veroniky je plné změn. Je o pralesích, a je také o divočině. Má novou grafiku (a grafičku), nové kreslíře, novou přílohu (dokonce hned dvě). Naplňují ho jak odborné články,...

O pralesoch a ľuďoch


Karol Ujházy, č. 4/2009, str. 1-3
Prales - vrcholná forma vývoja ekosystému - fascinuje všetkých ľudí, ktorých srdce horí láskou k prírode, láskou k stvoreniu nenarušenému človekom. Od rekreujúcich sa turistov, milovníkov divočiny, ochrancov prírody, lesníkov až po...

Malá a velká divočina


Mojmír Vlašín, č. 4/2009, str. 2-3
Když kongres Spojených států vyhlašoval první národní park na světě (Yellowstonský, 1872), už desítky let existovaly na panství Buquoyů v jižních Čechách dvě přírodní rezervace: Žofínský prales a Hojná Voda (1838). Základní...

Prales a divočina


Dušan Šlosar, č. 4/2009, str. 5
jsou slova označující podle našeho povědomí jevy dávné, takřka prvotní. A přece je to jen zdání. Prales je ve skutečnosti slovo moderní, které v 18. století ještě neexistovalo. Jak to je možné? Tak, že pralesy byly ve skutečnosti...

Reálný vývoj pralesa a badatelův domeček z karet


č. 4/2009, str. 6-9
Výzkum dynamiky přirozených lesů se zabývá zejména popisem prostorové struktury vegetace; hledáním procesů, které vytvářejí tuto strukturu; hledáním vztahů mezi strukturou a vývojem vegetace. V posledních letech se v našem...

Orané pralesy


Pavel Šamonil, č. 4/2009, str. 6-7
Vyvrácení stromu je v přirozených temperátních lesích typickým dovršením jeho života. Vývratem se během okamžiku zcela změní i dosavadní vývoj přímo narušené (disturbované) půdy. Vývrat zaujímá plochu v řádu 100-102 m2 a je ostře...

Evropa divočí


Dana Zajoncová, č. 4/2009, str. 8-9
Ačkoliv tradiční české lesnictví i oficiální ochrana přírody se používat slovo divočina stále poněkud ostýchají, někdy přímo štítí, evropská odborná veřejnost i exekutiva si jej už osvojila. 3. února 2009 Evropský parlament 538...

PAN Parks divočina


Vlado Vančura, č. 4/2009, str. 10-11
Je veľa príčin, prečo by sa Európa mala venovať ochrane divočiny. V prvom rade však preto, že je útočišťom a genetickou bankou pre mnohé druhy. Ide o druhy ťažko prežívajúce v území, ktoré je pozmenené ľudskou činnosťou, napríklad...

Pralesy mírného pásma Evropy – příklad Rumunska a Bulharska


Josef Fanta, č. 4/2009, str. 12
Pro převážnou část temperátní Evropy je prales jedinou formou toho, čemu se dnes říká divočina. Pod tímto atraktivním (a někdy i zneužívaným) názvem se rozumí příroda nedotčená člověkem; dnes už spíše jen zbytky přírody, které...

NPR Božídarské rašeliniště aneb Lesnickým managementem k bezzásahovosti


Pavel Kolibáč, č. 4/2009, str. 14-15
Při řešení otázek spojených s lesopěstebními opatřeními v maloplošných chráněných územích máme většinou za cíl se různými zásahy co nejvíce přiblížit přírodnímu stavu s jeho autoregulačními mechanismy. Příkladem takového...

Otisky prasvěta. Fotografie Jiřího Šiguta


Antonín Dufek, č. 4/2009, str. 18-19
Fotografie je často chápána jako otisk reality. Kamera však vytváří jen iluzi světa, jak se jeví zdálky. Svět, jaký vlastně je, musíme poznávat. Jiří Šigut kameru odstranil a fotografický papír použil k přímému kontaktu s přírodou....

Z Ostravy na Mionší


David Janík, č. 4/2009, str. 20-21
Kapky vody se mi rozběhly po zápěstí. Když jsem ji pohladil dlaní, odstávající puchýřky staré barvy suše lupaly a skákaly na prsty jako rezaví koníci. První vjem na mé pouti krajinou. Jeden ze starých kovových plotů Ostravy. Ty pamatovaly...

Novohradské hory


Tomáš Görner, č. 4/2009, str. 22-23
V blízkosti Šumavy, kterou svým charakterem, uspořádáním, řídkým osídlením a hlubokými lesy připomínají, vyplňují druhý nejjižnější výběžek Čech Novohradské hory. Jeden podstatný rozdíl bychom mezi těmito pohořími našli....

Balkán na Moravě


Zdeněk Vermouzek, č. 4/2009, str. 25
Ve Veronice 3/2009, s. 14 je na snímku z Rumunska mrtvý špaček zavěšený za nohu jako strašák k zaplašení jiných špačků. Popisek říká, že na podobné strašáky již narazíme „pouze výjimečně, v Evropě nejspíš v...

Postřeh z prázdnin


č. 4/2009, str. 25
Stejně jako mnoho dalších studentů i já jsem strávil prázdniny na brigádě. Jednoho dne jsem vyrazil k městu Uničovu s pracovním úkolem odvoz brambor z pole od sklízecího kombajnu k třídičce. Zde jsme brambory přebrali a co možná nejvíce...

Prales Mionší


Antonín Dufek, č. 4/2009, str. 26
Prales Mionší. Foto J. Sudek et al., texty O. Hauck jr., P. Helbich. Kant, Praha 2009, 245 s. Beskydský prales na Mionší (Menším vrchu) je po Boubínu snad druhým nejznámějším neregulovaným porostem České republiky. Kniha, kterou mu věnoval...

Vábení Ducha Karpat


Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 4/2009, str. 26
Koutecká, V., Kunc, L.: Vábení Ducha Karpat. Vestri, Liberec 2009, 86 s. Liberecké nakladatelství Vestri vydalo drobnou a půvabnou knížku, zčásti textovou, zčásti obrazovou. V patnácti kapitolách se v ní vyznává Věra Koutecká ze své...

Konečně kapka teorie v moři praxe!


Tomáš Daněk, č. 4/2009, str. 27
Abram, D.: Procitnutí do živé země. [Ed. J. Zemánek; překl. M. Melechovská, L. Snížek, B. Svatá, J. Zemánek]. OPS, Nymburk 2008, 169 s. Jak kolem mě sílí budovatelské nadšení a tuhá totalita kultu výkonu, jsou mi stále sympatičtější...

Cena Josefa Vavrouška za rok 2008


Antonín Buček, Yvonna Gaillyová, č. 4/2009, str. 28-29
Již po třinácté Nadace Partnerství spolu s Nadací Charty 77 ocenily aktivity ve prospěch životního prostředí, které se mohou stát příkladem pro ostatní. Cenu Josefa Vavrouška v rezidenci pražského primátora 4. června 2009 obdrželi doc....

A máme tady opět povodně


Ivo Dostál, č. 4/2009, str. 30
Ano, tak už zase tady máme povodně. Jsme překvapeni, jsme zaskočeni, jsme vyděšeni. A přitom je to tak prosté. Co můžeme čekat? Když dlouho nepršelo, je pravděpodobné, že bude a ne málo - navzdory přihlouplým moderátorům sdělovacích...

Sušení ovoce


Ondřej Simon, č. 4/2009, str. 24
Možná vás hned napadne, co je ekologického na sušených sířených meruňkách nebo nabarvených papájích dovezených odněkud z tramtárie, bůhvíjak konzervovaných, které se prodávají ještě navíc často zabalené v tukové polevě. To má...

Jak žije prales


Tomáš Vrška, č. 4/2009, s. 4-5
Při návštěvě pralesní rezervace se nám v kontrastu s našimi uspěchanými životy může zdát vše trvalé a neměnné. Časové řady fotografií však dokumentují životní dynamiku pralesa velmi přesvědčivě. Stačí se podívat po 14 letech...

Dohoda o bezzásahových lesích


č. 4/2009, s. 13
V roce 2002 byla uzavřena mezi Správou chráněných krajinných oblastí ČR (dnes Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR) a Lesy České republiky, s.p., Dohoda o spolupráci při vymezování lesních porostů ponechávaných samovolnému vývoji a...

Poznámky ke slovu pokrok


Jaroslav Erik Frič, č. 4/2009, s. 16-17
další autoři v rubrice Neviditelná řečiště: Zdeněk Volf, Jiří Kuběna

Česká společnost pro ekologii po roce existence


Olga Skácelová, č. 4/2009, s. 31
Ostravské hornické muzeum Landek hostilo 17.-19. dubna 2009 téměř stovku účastníků II. konference České společnosti pro ekologii (ČSPE). Podtitul názvu konference Od jedinců k ekosystémům - struktury a vztahy byl dán odborným zaměřením...

Chaotické financování dopravních staveb pokračuje


Miroslav Patrik, č. 4/2009, s. 32
Česká republika chce příští rok za dopravní stavby utratit téměř 85 mld. korun a dalších 35,5 mld. korun si ještě půjčit. Přitom ale pokračuje v bezkoncepční praxi, kdy chybí stanovení pořadí prioritních staveb, takže se financuje...

Otevřené sklepy na Mikulovsku


Miroslav Kundrata, č. 4/2009, s. 32
Jižní Morava s bezmála 300 vinařskými obcemi a se zhruba čtyřiceti tisíci vinnými sklepy je fenoménem v rámci Evropy i celého světa. Malí vinaři významně spoluvytvářejí podobu krajiny, zejména v tradičních svažitých tratích v okolí...

Brněnským stromem roku 2009 je líšeňský buk


Hana Chalupská, č. 4/2009, s. 33
Vítězem jubilejního 10. ročníku celobrněnské ankety Brněnský strom roku se letos stal buk lesní v parku zámku Belcredi v Líšni. Pro tento strom v hlavní kategorii hlasovalo 214 osob z celkem 874 hlasů. Ve vedlejší kategorii strom u školky,...
csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu